Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomie na ČRo Leonardo – únor 2008

Astronomie na ČRo Leonardo – únor 2008

ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na populárně-vědecké stanici ČRo Leonardo se v únoru astronomie objevila v 9 pořadech, 10 článcích a 5 aktualitách. Poslechněte si další díly astronomického pořadu Nebeský cestopis, vyprávění Prof. Jana Palouše o vzniku hvězd, besedu o práci regionálních hvězdáren nebo si přečtěte rozhovory s V. Remkem a další díly seriálu o nejvýznamějších meziplanetárních sondách.


Pořady:

01.02.2007
Třetí dimenze
Astronomové z kraje. Práci regionálních hvězdáren přibližují vedoucí Městské hvězdárny ve Slaném Jaroslav Trnka a pracovníka Štefánikovy hvězdárny v Praze Jakub Rozehnal. (poslechni mp3) autor: Luboš Veverka




02.02.2008
Nebeský cestopis
Fyzika v Číně (J. Štrajblová); Sluneční spektra a neviditelné barvy (M. Šolc); Hvězdný poutník; Meteorologický souhrn 2007 (M. Novák); Mechanismus z Antikythéry (P. Hadrava); Reakce zemské ionosféry (R. Slošiar). Kosmické katastrofy. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka, moderace: Jiří Suchomel





09.02.2008
Nebeský cestopis
Létající koberec (J. Štrajblová); Odklady Atlantisu (A. Vítek); Lednová vichřice (M. Novák); Íránský kosmodrom; Pád vojenské družice (A. Vítek); Kometární proudy (P. Koten); Atmosféra Venuše. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka





12.02.2008
Monitor. V pořadu od času 9:34: Výzkum zemské osy (Ing. Jan Vondrák z Astronomického ústavu AV. (poslechni mp3) autoři: Luboš Veverka, Jana Olivová






13.02.2008
Monitor. V pořadu od času 10:23: Začal Rok planety Země (Veronika Štedrá z České geologické služby. (poslechni mp3) autoři: Nikol Fischerová, Hana Staňková





15.02.2008
Vstupte! s prof. Janem Paloušem, vznik hvězd a planetárních soustav a hvězdokupy.... (poslechni mp3) autor: Robert Tamchyna










16.02.2008
Nebeský cestopis
Coulombův zákon (J. Štrajblová); Vybavení astrofotografů (S. Štefeček); Zajímavé počasí 2007 (M. Novák); Nejvzdálenější galaxie; Neptun a Galileo (P. Najser); Vznik zatmění Měsíce (I. Míček); Úplné zatmění Měsíce 21. února. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka





20.02.2008
Monitor. V pořadu od času 6:00: Zatmění Měsíce 21. února (Pavel Gabzdyl z brněnské hvězdárny). (poslechni mp3) autoři: Nikol Fischerová







23.02.2008
Nebeský cestopis
Granulovité materiály (J. Štrajblová); Bio pokusy na Miru (R. Valkovič); Sportovní meteorologie (M. Novák); 67 nových gravitačních čoček; Planetárium v Toulouse (P. Prieur); Software astrofotografů (S. Štefeček); Družice sestřelena. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka






Články:

04.02.2008
Průkopníci u velkých planet
(Seriál o sondách, díl 3/26.) První americký program meziplanetárních sond se jmenoval Pioneer a byl rozdělen do několika období, ve kterých se zkoumala vybraná zákoutí sluneční soustavy. Nejznámější sondy z této rodiny jsou Pioneer 10 a Pioneer 11, které zamířily ke dvěma největším planetám Jupiteru a Saturnu a můžeme je směle zařadit k nejpřínosnějším sondám počátku meziplanetárního výzkumu. autor: Michal Václavík





07.02.2008
Pohled pod mračna Venuše
Evropská sonda Venus Express, která skoro dva roky obíhá kolem Venuše, provedla velmi podrobná pozorování nízkých vrstev atmosféry - sledovala vodní páru a oxid uhelnatý. Takto detailně se podařilo pohlédnout pod horní vrstvu atmosféry věčně zataženou hustými mraky zcela poprvé. autor: Petr Sobotka





13.02.2008
Objevena jedna z nejvzdálenějąích galaxií
Hubbleův dalekohled a Spitzerův dalekohled našly jednu z nejvzdálenější galaxií. Je od nás 13 miliard světelných let daleko. V galaxii se doslova překotně rodí nové hvězdy, tvořící se z obrovských mračen vodíku. Vědci získali nejpodrobnější snímek takto vzdáleného objektu. autor: Petr Sobotka





18.02.2008
Nejméně prozkoumaná planeta
(Seriál o sondách, díl 4/26.) Téměř souběžně s programem sond Pioneer se v NASA pracovalo na mnohem složitějších sondách s rodovým jménem Mariner. Jejich úkolem bylo zkoumat Merkur, Venuši a Mars. Nejznámějším Marinerem se stal ten poslední, Mariner 10, který v letech 1974 a 1975 zkoumal planetu Merkur, nejbližší Slunci. autor: Michal Václavík





21.02.2008
67 nových galaktických gravitačních čoček
Astronomové objevili 67 nových galaktických gravitačních čoček. Zejména díky Hubblově vesmírnému dalekohledu se tak podařilo odhadnout, kolik těchto vesmírných jevů je na celé obloze. Čočky umožňují pozorovat mladé galaxie a rozložení temné hmoty ve vesmíru, a z toho odhadovat jeho vývoj. autor: Petr Sobotka




25.02.2008
Vladimír Remek: Můj let do vesmíru (část 1.)
Dne 2. března si připomínáme 30. výročí letu prvního českého kosmonauta. Vladimír Remek byl zároveň prvním kosmonautem z jiného státu než SSSR a USA. Byla to tehdy významná událost nejen pro Československo, ale také pro celou světovou kosmonautiku. Vladimír Remek pro Český rozhlas Leonardo zavzpomínal, jak to tehdy bylo. autor: Petr Sobotka




26.02.2008
Vladimír Remek: Můj let do vesmíru (část 2.)
Dne 2. března si připomínáme 30. výročí letu prvního českého kosmonauta. Vladimír Remek byl zároveň prvním kosmonautem z jiného státu než SSSR a USA. Byla to tehdy významná událost nejen pro Československo, ale také pro celou světovou kosmonautiku. Vladimír Remek pro Český rozhlas Leonardo zavzpomínal, jak to tehdy bylo. autor: Petr Sobotka




27.02.2008
Vladimír Remek letěl v Sojuzu 28
Vladimír Remek letěl do vesmíru v kosmické lodi Sojuz s pořadovým číslem letu 28. Po úspěšném připojení k vesmírné stanici Saljut 6 na ní pobyl 8 dní. Ruské Sojuzy létají do vesmíru dodnes, ale počátky jejich vývoje přinesly řadu tragédií. Čím tedy náš první kosmonaut do vesmíru letěl? autor: Petr Sobotka




28.02.2008
Remkova kosmická stanice Saljut 6
Vladimír Remek při své cestě do vesmíru strávil 8 dní na kosmické stanici. Byla z řady Saljut s pořadovým číslem 6. Současně u ní mohly kotvit dvě lodě Sojuz. Díky možnosti zásobování a lepším podmínkám pobytu byl na stanici vytvořen tehdejší rekord v délce pobytu člověka ve vesmíru. autor: Petr Sobotka




29.02.2008
Jak probíhal let Vladimíra Remka
Tento článek je určen všem, kteří let prvního českého kosmonauta nezažili, a také všem, kteří už pozapomněli, jak to tehdy probíhalo. Popíšeme si události od startu až po přistání. Dozvíte se také, jaké experimenty Remek na stanici Saljut 6 prováděl. autor: Petr Sobotka




Aktuality:

04.02.2008
Píseň Beatles poletí do vesmíru
autor: Ondřej Vrtiška







15.02.2008
Jupiter a Saturn mají dvojníky
autor: Jiří Suchomel










18.02.2008
Příliš slaný Mars
autor: Martina Otčenášková







22.02.2008
Zásobárna uhlovodíků na Titanu
autor: Martina Otčenášková











25.02.2008
Dožívající Odysseus
autor: Martina Otčenášková










O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »