Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomie na ČRo Leonardo – březen 2008

Astronomie na ČRo Leonardo – březen 2008

ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na populárně-vědecké stanici ČRo Leonardo se v březnu astronomie objevila v 9 pořadech, 4 článcích a 9 aktualitách. Poslechněte si speciální vydání Nebeského cestopisu o letu V. Remka do vesmíru, vyprávění dr. Jiřího Grygara o planetě Jupiter, besedu o možnosti hvězdných válek, rozhovor s Alexejem Gubarev nebo si přečtěte rozsáhlý přehledový článek o gama záblescích a další dva díly seriálu o nejvýznamějších meziplanetárních sondách.


Pořady:

01.03.2008
Nebeský cestopis - SPECIÁL
30. výročí letu Vladimíra Remka: Jak jsem neletěl do vesmíru (O. Pelčák); Výcvik kosmonauta (V. Remek); Můj let do vesmíru (V. Remek); Země z oběžné dráhy (V. Remek); Počasí a podnebí na Bajkonuru během Remkova letu (M. Novák) (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka





04.03.2008
Monitor. V pořadu od času 07:34: Alexej Gubarev - kosmonaut, který doprovázel Vladimíra Remka. (poslechni mp3) autoři: Robert Tamchyna, Petr Vavrouška






07.03.2008
Vstupte! s Dr. Jiřím Grygarem, další v řadě: Jupiter... (poslechni mp3) autor: Robert Tamchyna










08.03.2008
Nebeský cestopis
Skrytá energie (M. Turner); Proč přestupný rok? (J. Vondrák); Počasí v lednu (M. Novák); Vesmírné diamanty; Rekonstrukce observatoře Masarykovy univerzity (J. Janík); Srážka Miru (R. Valkovič); Laviny na Marsu. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka





11.03.2008
Třetí dimenze
Hvězdné války. Hrozí nám válka vedená z kosmu? Co na to OSN? Jak se vesmír využívá vojensky už dnes? Odpovídají doc. Luboš Perek (Astronomický ústav AV ČR), dr. Antonín Vítek (AV ČR) a ing. Radek Valkovič (místopředseda Kosmo klubu). (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka




15.03.2008
Nebeský cestopis
Kontrola reaktorů (J. Štrajblová); Život na Marsu asi je (J. Grygar); Orkán Emma (M. Novák); Prstenec měsíce Rhea; 100 let slunečních skvrn (M. Sobotka); Sluneční koróna (E. Dzifčáková); První výstup do vesmíru. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka





22.03.2008
Nebeský cestopis
Stáří fosílií (J. Štrajblová); Prstenec měsíce Rhea (M. Brož); Světové dny vody a meteorologie (M. Novák); Zemřel Arthur C. Clarke; Zvukové vlny Slunce (V. Rušin); Trojhvězdy (P. Zasche); První organická molekula exoplanety. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka





26.03.2008
Osmičková výročí: O Juriji Gagarinovi hovoří dr. Antonín Vítek - (poslechni mp3) autor: Daniel Mrázek








29.03.2008
Nebeský cestopis
Blesky do vesmíru (J. Štrajblová); Planetária (M. Brož); Počasí v únoru (M. Novák); Zodiakální světlo; Tajemné úkazy v atmosféře (P. Kulhánek); Rekordní gama záblesk (R. Hudec); Pozorování gama záblesků. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka






Články:

03.03.2008
Na mušce je sestra Země
(Seriál o sondách, díl 5/26.) Sovětský svaz mimo průzkumu Měsíce rozběhl v 60. letech dva souběžné dlouhodobé programy pro výzkum Zemi nejbližších planet Marsu a Venuše. autor: Michal Václavík





12.03.2008
Objeven prstenec u Saturnova měsíce
Kosmická sonda Cassini objevila prstenec během svého přiblížení k měsíci Rhea. Přítomnost prstence byla prozrazena měřením palubního magnetometru. Objev byl zveřejněn v prestižním časopise Science a je to poprvé, co vědci nenašli prstenec u planety, ale u některého z měsíců planet. autor: Petr Sobotka





17.03.2008
Marsovští hledači života
(Seriál o sondách, díl 6/26) Výzkumu rudé planety se od počátků 60. let soustavně a velmi urputně věnovaly obě kosmické velmoci - Spojené státy americké a Sovětský svaz. autor: Michal Václavík





24.03.2008
Gama záblesk viditelný okem
Družice Swift detekovala ve středu 19. března dosud nejjasnější gama záblesk. Kdyby se v tu chvíli někdo díval na oblohu na místo výbuchu, viděl by ho očima jako slabou hvězdu, která by po pár sekundách pohasla. Záblesk vzdálený 7,5 miliardy světelných let se objevil po rozednění v souhvězdí Pastýře. autor: Petr Sobotka





Aktuality:

06.03.2008
Galileo Galilei opět příčinou sporu
autor: Martina Otčenášková







12.03.2008
Prapodivný meteorit
autor: Martina Otčenášková








14.03.2008
Sinicím by se dařilo na Měsíci
autor: Martina Otčenášková









17.03.2008
Bludné balvany za rok 2007
autor: Martina Otčenášková







19.03.2008
První objev methanu na exoplanetě
autor: Martina Otčenášková









21.03.2008
Oceán tekuté vody na Titanu
autor: Martina Otčenášková





27.03.2008
Nová organická molekula ve vesmíru
autor: Martina Otčenášková







27.03.2008
Podmínky života na Enceladu
autor: Martina Otčenášková









31.03.2008
Stopy dopadu meteoritu ve Skotsku
autor: Martina Otčenášková










O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »