Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomie na ČRo Leonardo – březen 2008

Astronomie na ČRo Leonardo – březen 2008

ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na populárně-vědecké stanici ČRo Leonardo se v březnu astronomie objevila v 9 pořadech, 4 článcích a 9 aktualitách. Poslechněte si speciální vydání Nebeského cestopisu o letu V. Remka do vesmíru, vyprávění dr. Jiřího Grygara o planetě Jupiter, besedu o možnosti hvězdných válek, rozhovor s Alexejem Gubarev nebo si přečtěte rozsáhlý přehledový článek o gama záblescích a další dva díly seriálu o nejvýznamějších meziplanetárních sondách.


Pořady:

01.03.2008
Nebeský cestopis - SPECIÁL
30. výročí letu Vladimíra Remka: Jak jsem neletěl do vesmíru (O. Pelčák); Výcvik kosmonauta (V. Remek); Můj let do vesmíru (V. Remek); Země z oběžné dráhy (V. Remek); Počasí a podnebí na Bajkonuru během Remkova letu (M. Novák) (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka





04.03.2008
Monitor. V pořadu od času 07:34: Alexej Gubarev - kosmonaut, který doprovázel Vladimíra Remka. (poslechni mp3) autoři: Robert Tamchyna, Petr Vavrouška






07.03.2008
Vstupte! s Dr. Jiřím Grygarem, další v řadě: Jupiter... (poslechni mp3) autor: Robert Tamchyna










08.03.2008
Nebeský cestopis
Skrytá energie (M. Turner); Proč přestupný rok? (J. Vondrák); Počasí v lednu (M. Novák); Vesmírné diamanty; Rekonstrukce observatoře Masarykovy univerzity (J. Janík); Srážka Miru (R. Valkovič); Laviny na Marsu. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka





11.03.2008
Třetí dimenze
Hvězdné války. Hrozí nám válka vedená z kosmu? Co na to OSN? Jak se vesmír využívá vojensky už dnes? Odpovídají doc. Luboš Perek (Astronomický ústav AV ČR), dr. Antonín Vítek (AV ČR) a ing. Radek Valkovič (místopředseda Kosmo klubu). (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka




15.03.2008
Nebeský cestopis
Kontrola reaktorů (J. Štrajblová); Život na Marsu asi je (J. Grygar); Orkán Emma (M. Novák); Prstenec měsíce Rhea; 100 let slunečních skvrn (M. Sobotka); Sluneční koróna (E. Dzifčáková); První výstup do vesmíru. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka





22.03.2008
Nebeský cestopis
Stáří fosílií (J. Štrajblová); Prstenec měsíce Rhea (M. Brož); Světové dny vody a meteorologie (M. Novák); Zemřel Arthur C. Clarke; Zvukové vlny Slunce (V. Rušin); Trojhvězdy (P. Zasche); První organická molekula exoplanety. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka





26.03.2008
Osmičková výročí: O Juriji Gagarinovi hovoří dr. Antonín Vítek - (poslechni mp3) autor: Daniel Mrázek








29.03.2008
Nebeský cestopis
Blesky do vesmíru (J. Štrajblová); Planetária (M. Brož); Počasí v únoru (M. Novák); Zodiakální světlo; Tajemné úkazy v atmosféře (P. Kulhánek); Rekordní gama záblesk (R. Hudec); Pozorování gama záblesků. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka






Články:

03.03.2008
Na mušce je sestra Země
(Seriál o sondách, díl 5/26.) Sovětský svaz mimo průzkumu Měsíce rozběhl v 60. letech dva souběžné dlouhodobé programy pro výzkum Zemi nejbližších planet Marsu a Venuše. autor: Michal Václavík





12.03.2008
Objeven prstenec u Saturnova měsíce
Kosmická sonda Cassini objevila prstenec během svého přiblížení k měsíci Rhea. Přítomnost prstence byla prozrazena měřením palubního magnetometru. Objev byl zveřejněn v prestižním časopise Science a je to poprvé, co vědci nenašli prstenec u planety, ale u některého z měsíců planet. autor: Petr Sobotka





17.03.2008
Marsovští hledači života
(Seriál o sondách, díl 6/26) Výzkumu rudé planety se od počátků 60. let soustavně a velmi urputně věnovaly obě kosmické velmoci - Spojené státy americké a Sovětský svaz. autor: Michal Václavík





24.03.2008
Gama záblesk viditelný okem
Družice Swift detekovala ve středu 19. března dosud nejjasnější gama záblesk. Kdyby se v tu chvíli někdo díval na oblohu na místo výbuchu, viděl by ho očima jako slabou hvězdu, která by po pár sekundách pohasla. Záblesk vzdálený 7,5 miliardy světelných let se objevil po rozednění v souhvězdí Pastýře. autor: Petr Sobotka





Aktuality:

06.03.2008
Galileo Galilei opět příčinou sporu
autor: Martina Otčenášková







12.03.2008
Prapodivný meteorit
autor: Martina Otčenášková








14.03.2008
Sinicím by se dařilo na Měsíci
autor: Martina Otčenášková









17.03.2008
Bludné balvany za rok 2007
autor: Martina Otčenášková







19.03.2008
První objev methanu na exoplanetě
autor: Martina Otčenášková









21.03.2008
Oceán tekuté vody na Titanu
autor: Martina Otčenášková





27.03.2008
Nová organická molekula ve vesmíru
autor: Martina Otčenášková







27.03.2008
Podmínky života na Enceladu
autor: Martina Otčenášková









31.03.2008
Stopy dopadu meteoritu ve Skotsku
autor: Martina Otčenášková










O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »