Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Kosmická sonda MRO pořídila další detailní fotografie Marsu

Kosmická sonda MRO pořídila další detailní fotografie Marsu

PIA08068_modest.jpg
Dne 10. 3. 2006 byla na protáhlou oběžnou dráhu kolem Marsu navedena americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Zhruba půl roku budou trvat úpravy její oběžné dráhy metodou tzv. aerobrakingu. Již v současné době však probíhá testování vědecké aparatury sondy, mj. i jejích kamer, které pořizují první zkušební snímky.

O detailních snímcích povrchu Marsu, které pořídila sonda MRO pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment), jsme vás informovali v článku Sonda MRO pořídila první zkušební snímek povrchu Marsu. V dnešním článku si představíme fotografie, které pořídila další z kamer, označovaná jako Context Camera (CTX).

Context Camera byla zaměřena na povrch Marsu při desátém průletu sondy MRO pericentrem dráhy, tj. 24. 3. 2006. Ačkoliv má pořízená fotografie 10krát nižší rozlišení, než budou nakonec mít snímky po navedení sondy na nízkou pracovní oběžnou dráhu, snímek poskytl důležité informace o kvalitě kamery a sondy.

Fotografie v úvodu článku, pořízená kamerou CTX, zachycuje část chaotického terénu ve východní části Valles Marineris. Rozlišení snímku je přibližně 87 m/pixel, což je 14,5krát horší, než bude v době zahájení primární fáze výzkumu po navedení sondy na nízkou oběžnou dráhu. Typický snímek bude zachycovat oblast o šířce 30 km s rozlišením 6 m/pixel.

PIA08068_fig1.jpg

Na prvním obrázku je srovnání snímku, který pořídila širokoúhlá kamera MOC (Mars Orbiter Camera) na sondě Mars Global Surveyor (MGS) přes červený filtr s první fotografií stejné oblasti, kterou vyfotografovala pomocí kamery CTX sonda MRO. Sonda MGS vyfotografovala uvedenou oblast ve stejný den jako sonda MRO, ale o 6,2 hodiny později.

PIA08068_fig2.jpg

Druhý (barevný) publikovaný obrázek je výřez z denní globální mapy, pořízené kamerou MOC na sondě MGS, s vyznačenými oblastmi, které ve stejný den vyfotografovala sonda MRO pomocí kamery CTX. Kamera MOC snímala danou oblast o 4 hodiny později, tedy za poněkud jiných světelných podmínek. Menší snímek je v titulu článku.

PIA08068_fig3.jpg

Na třetí fotografii je v detailu větší ze dvou obrázků, pořízených kamerou CTX. V nejširším místě zachycuje oblast o šířce 260 km, v nejužším (dole) o šířce 122 km. Na délku měří 1590 km. Zachycuje oblast o ploše zhruba 40 000 kilometrů čtverečních.

PIA08068_fig4.jpg

Čtvrtá fotografie představuje detail, tj. severní část předcházejícího obrázku. Bílý rámeček v tomto obrázku vyznačuje oblast, kterou detailně vyfotografovala kamera HiRISE na sondě MRO - viz článek Sonda MRO pořídila první zkušební snímek povrchu Marsu.

PIA08067_fig1.jpg

Nezahálela ani širokoúhlá kamera MARCI (Mars Color Imager) na sondě MRO. Dne 24. 3. 2006 vyfotografovala oblast Argyre Basin na jižní polokouli Marsu. Černobílé fotografie byly pořízeny přes filtry, propouštějící záření o různých vlnových délkách. Barevný obrázek vpravo pořídila sonda MGS o 4 hodiny později. Zkušební snímek v oblasti záření na vlnové délce 260 nm ukazuje, jak se část povrchu planety Mars jeví v oboru ultrafialového záření, které je absorbováno ozónem. Relativně tmavé oblasti na snímku indikují přítomnost ozónu, relativně světlé oblasti naopak jeho absenci. Vodní pára je v atmosféře Marsu v inverzním poměru vůči ozónu. Kde je více vody, tam je méně ozónu a naopak.

Kamera MARCI je obdobným zařízením, které se nacházelo na palubě sondy Mars Climate Orbiter, která byla zničena v září 1999 při neúspěšném navádění na oběžnou dráhu kolem Marsu. V primární fázi mise bude pořizovat denní globální mapy povrchu planety. Snímky budou využity například ke sledování výskytu a pohybu prachových bouří, k monitorování oblačnosti a vodní páry a ke zjišťování sezónních změn povrchového albeda polárních čepiček.

PIA08067.jpg

A zde je barevný obrázek oblasti Argyre Basin, který vznikl složením tří snímků, pořízených přes červený, zelený a modrý filtr. Byl získán kamerou MARCI na sondě MRO.

Ve větším rozlišení najdete všechny publikované fotografie na níže uvedených internetových adresách.

Zdroj: photojournal1 a photojournal2




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tatranští skřítci

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2020 získal snímek „Tatranští skřítci“, jehož autory jsou Daniel Ščerba a Miloslav Druckmüller.     Bájné skřítky nalezneme snad po celém světě. Často kutají v horách rudu, tu a tam vylezou na zemský povrch a škodí nebo pomáhají.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa Neowise nad Dolním Benešovem

Druhý pokus o vyfocení komety. Původně jsem si myslel, že kometa nepůjde z tohoto místa vidět. Naštěstí byla vidět skvěle. Ještě větší štěstí bylo, že zrovna během focení jedné z fotek padal krásně dlouze viditelný meteor. Sony A7ii, 1x13s, f/4, iso-3200

Další informace »