Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Kosmická sonda MRO pořídila další detailní fotografie Marsu

Kosmická sonda MRO pořídila další detailní fotografie Marsu

PIA08068_modest.jpg
Dne 10. 3. 2006 byla na protáhlou oběžnou dráhu kolem Marsu navedena americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Zhruba půl roku budou trvat úpravy její oběžné dráhy metodou tzv. aerobrakingu. Již v současné době však probíhá testování vědecké aparatury sondy, mj. i jejích kamer, které pořizují první zkušební snímky.

O detailních snímcích povrchu Marsu, které pořídila sonda MRO pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment), jsme vás informovali v článku Sonda MRO pořídila první zkušební snímek povrchu Marsu. V dnešním článku si představíme fotografie, které pořídila další z kamer, označovaná jako Context Camera (CTX).

Context Camera byla zaměřena na povrch Marsu při desátém průletu sondy MRO pericentrem dráhy, tj. 24. 3. 2006. Ačkoliv má pořízená fotografie 10krát nižší rozlišení, než budou nakonec mít snímky po navedení sondy na nízkou pracovní oběžnou dráhu, snímek poskytl důležité informace o kvalitě kamery a sondy.

Fotografie v úvodu článku, pořízená kamerou CTX, zachycuje část chaotického terénu ve východní části Valles Marineris. Rozlišení snímku je přibližně 87 m/pixel, což je 14,5krát horší, než bude v době zahájení primární fáze výzkumu po navedení sondy na nízkou oběžnou dráhu. Typický snímek bude zachycovat oblast o šířce 30 km s rozlišením 6 m/pixel.

PIA08068_fig1.jpg

Na prvním obrázku je srovnání snímku, který pořídila širokoúhlá kamera MOC (Mars Orbiter Camera) na sondě Mars Global Surveyor (MGS) přes červený filtr s první fotografií stejné oblasti, kterou vyfotografovala pomocí kamery CTX sonda MRO. Sonda MGS vyfotografovala uvedenou oblast ve stejný den jako sonda MRO, ale o 6,2 hodiny později.

PIA08068_fig2.jpg

Druhý (barevný) publikovaný obrázek je výřez z denní globální mapy, pořízené kamerou MOC na sondě MGS, s vyznačenými oblastmi, které ve stejný den vyfotografovala sonda MRO pomocí kamery CTX. Kamera MOC snímala danou oblast o 4 hodiny později, tedy za poněkud jiných světelných podmínek. Menší snímek je v titulu článku.

PIA08068_fig3.jpg

Na třetí fotografii je v detailu větší ze dvou obrázků, pořízených kamerou CTX. V nejširším místě zachycuje oblast o šířce 260 km, v nejužším (dole) o šířce 122 km. Na délku měří 1590 km. Zachycuje oblast o ploše zhruba 40 000 kilometrů čtverečních.

PIA08068_fig4.jpg

Čtvrtá fotografie představuje detail, tj. severní část předcházejícího obrázku. Bílý rámeček v tomto obrázku vyznačuje oblast, kterou detailně vyfotografovala kamera HiRISE na sondě MRO - viz článek Sonda MRO pořídila první zkušební snímek povrchu Marsu.

PIA08067_fig1.jpg

Nezahálela ani širokoúhlá kamera MARCI (Mars Color Imager) na sondě MRO. Dne 24. 3. 2006 vyfotografovala oblast Argyre Basin na jižní polokouli Marsu. Černobílé fotografie byly pořízeny přes filtry, propouštějící záření o různých vlnových délkách. Barevný obrázek vpravo pořídila sonda MGS o 4 hodiny později. Zkušební snímek v oblasti záření na vlnové délce 260 nm ukazuje, jak se část povrchu planety Mars jeví v oboru ultrafialového záření, které je absorbováno ozónem. Relativně tmavé oblasti na snímku indikují přítomnost ozónu, relativně světlé oblasti naopak jeho absenci. Vodní pára je v atmosféře Marsu v inverzním poměru vůči ozónu. Kde je více vody, tam je méně ozónu a naopak.

Kamera MARCI je obdobným zařízením, které se nacházelo na palubě sondy Mars Climate Orbiter, která byla zničena v září 1999 při neúspěšném navádění na oběžnou dráhu kolem Marsu. V primární fázi mise bude pořizovat denní globální mapy povrchu planety. Snímky budou využity například ke sledování výskytu a pohybu prachových bouří, k monitorování oblačnosti a vodní páry a ke zjišťování sezónních změn povrchového albeda polárních čepiček.

PIA08067.jpg

A zde je barevný obrázek oblasti Argyre Basin, který vznikl složením tří snímků, pořízených přes červený, zelený a modrý filtr. Byl získán kamerou MARCI na sondě MRO.

Ve větším rozlišení najdete všechny publikované fotografie na níže uvedených internetových adresách.

Zdroj: photojournal1 a photojournal2




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »