Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Obraz Velké mlhoviny v Orionu - mistrovské dílo kosmických dalekohledů

Obraz Velké mlhoviny v Orionu - mistrovské dílo kosmických dalekohledů

nebula_orion.jpg
Dvě největší kosmické astronomické observatoře: Hubblův kosmický teleskop HST a Spitzerův kosmický dalekohled SST, spojily své síly k vytvoření skutečně mistrovského díla - viz obrázek. Jedná se složený snímek mlhoviny, která byla vyfotografována v oboru viditelného světla, ultrafialového a infračerveného záření. S trochou nadsázky lze říci, že výsledný obraz byl "namalován" stovkami mladých hvězd na malířském plátně, tvořeném plyny a prachem, působením ultrafialového záření a intenzivního hvězdného větru, nahrazujícího malířský štětec.

V samotném srdci tohoto obrázku se nacházejí čtyři mimořádně hmotné hvězdy, souhrnně označované jako Trapezium (Trapez). Tito obři jsou přibližně 100 000krát svítivější než naše Slunce. Zelená barva na obrázku představuje oblaka vodíku a síry, zahřívaná na vysokou teplotu intenzívním ultrafialovým zářením čtveřice hvězd Trapez. Tato oblaka zaregistroval v oblasti viditelného světla a ultrafialového záření kosmický dalekohled HST.

Oranžové a červené chuchvalce plynů zase zaznamenal Spitzerův kosmický dalekohled na základě detekce infračerveného záření. To přichází z osvětlovaných plynných oblaků, obsahujících na uhlík bohaté molekuly, tzv. polycyklické aromatické uhlovodíky. Na Zemi polycyklické aromatické uhlovodíky vznikají například ve spálené topince nebo ve zplodinách automobilů.

Další hvězdy souhvězdí Orion jsou doslova rozsypány po celém duhově zbarveném obrázku. Dalekohled Spitzer objevil hvězdná "nemluvňata" hluboce zamotaná do jakýchsi kokonů z prachu a plynů (žluto-oranžové body). Naopak HST objevil méně zabalené hvězdy (zelené skvrny) a hvězdy v popředí (modré tečky). Hvězdný vítr (obdoba tzv. slunečního větru) ze skupiny nově zrozených hvězd, pronikající celým oblakem, narušil stavbu celé mlhoviny. Velká bublina poblíž pravého okraje obrázku byla s největší pravděpodobností vytvořena zářením hvězd, označovaných jako Trapez.

Mlhovina v souhvězdí Orion je nejjasnějším útvarem poblíž meče bájného lovce Orióna. Od Země je vzdálena 1500 světelných let. Tato mlhovina je také nejbližší obrovskou kosmickou "továrnou", kde vznikají v současné době nové hvězdy. Astronomové předpokládají, že zde může být až kolem tisíce mladých hvězd.

Souhvězdí Oriona je důvěrně známým souhvězdím a můžeme je na severní polokouli pozorovat na zimní noční obloze. Popisovaná mlhovina není viditelná pouhým okem, ale lze ji spatřit již například při pozorování triedrem nebo malým dalekohledem.

Publikovaný obrázek mlhoviny ve falešných barvách byl získán na základě pozorování záření o vlnových délkách 0,43, 0,50 a 0,53 mikrometru (modrá barva na obrázku). Oblasti, zářící na vlnových délkách 0,60, 0,65 a 0,91 mikrometru, jsou zobrazeny zeleně. Záření na vlnové délce 3,6 mikrometru je znázorněno oranžovou barvou, oblasti svítící na vlnové délce 8 mikrometrů jsou červené.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



24. vesmírný týden 2025

24. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko H-alfa

Slnko H-alfa

Další informace »