Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Prototyp nafukovacího kosmického hotelu můžeme spatřit na naší obloze
Veselý Jan Vytisknout článek

Prototyp nafukovacího kosmického hotelu můžeme spatřit na naší obloze

060721_genesis1.jpg
Přelety "nafukovací" družice Genesis 1, jež je prototypem zamýšleného hotelu na oběžné dráze okolo Země (viz Prototyp nafukovacího kosmického hotelu na oběžné dráze), jsou na naší noční obloze pozorovatelné pouhým okem.

Následující tabulka uvádí výběr přeletů, při nichž je Genesis 1 nejjasnější a snadno pozorovatelná očima. Údaje v kolonce "magnituda" představují jasnost družice. Čím nižší číslo, tím je objekt jasnější. Pro srovnání: hvězdy Velkého vozu mají magnitudu okolo 2,0; nejslabší hvězdy viditelné dobrýma očima za vynikajících pozorovacích podmínek mají magnitudu okolo 6. Časové údaje jsou uvedeny v SELČ. Předpovědi dalších přeletů najdete na serveru www.heavens-above.com.

Nejjasnější viditelné přelety Genesis 1 nad Českou republikou:

datummagnitudazačátek viditelnostinejvýš na oblozekonec viditelnosti
časvýškaazimutčasvýškaazimutčasvýškaazimut
19. 7. 20063.100:52:0910°severo-západ00:56:1458°severo-východ00:58:3424°východo-jiho-východ
20. 7. 20062.700:49:5910°severo-západ00:54:0876°severo-východ00:55:4935°jiho-východ
21. 7. 20062.500:47:5110°severo-západ00:52:0084°jiho-západ00:53:0947°jiho-jiho-východ
22. 7. 20062.600:45:4510°severo-západ00:49:5163°jiho-západ00:50:3453°jih
23. 7. 20063.000:43:4110°severo-západ00:47:4047°západo-jiho-západ00:48:0446°jiho-západ
24. 7. 20063.423:00:4710°severo-severo-západ23:04:4747°severo-východ23:07:2220°východo-jiho-východ
25. 7. 20063.022:58:3610°severo-západ23:02:4361°severo-východ23:05:0124°východo-jiho-východ
26. 7. 20062.722:56:2710°severo-západ23:00:3778°severo-východ23:02:4328°jiho-východ
27. 7. 20062.622:54:1910°severo-západ22:58:2880°jiho-západ23:00:2730°jiho-jiho-východ

Zdroj: www.heavens-above.com
Převzato: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »