Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Prototyp nafukovacího kosmického hotelu můžeme spatřit na naší obloze
Veselý Jan Vytisknout článek

Prototyp nafukovacího kosmického hotelu můžeme spatřit na naší obloze

060721_genesis1.jpg
Přelety "nafukovací" družice Genesis 1, jež je prototypem zamýšleného hotelu na oběžné dráze okolo Země (viz Prototyp nafukovacího kosmického hotelu na oběžné dráze), jsou na naší noční obloze pozorovatelné pouhým okem.

Následující tabulka uvádí výběr přeletů, při nichž je Genesis 1 nejjasnější a snadno pozorovatelná očima. Údaje v kolonce "magnituda" představují jasnost družice. Čím nižší číslo, tím je objekt jasnější. Pro srovnání: hvězdy Velkého vozu mají magnitudu okolo 2,0; nejslabší hvězdy viditelné dobrýma očima za vynikajících pozorovacích podmínek mají magnitudu okolo 6. Časové údaje jsou uvedeny v SELČ. Předpovědi dalších přeletů najdete na serveru www.heavens-above.com.

Nejjasnější viditelné přelety Genesis 1 nad Českou republikou:

datummagnitudazačátek viditelnostinejvýš na oblozekonec viditelnosti
časvýškaazimutčasvýškaazimutčasvýškaazimut
19. 7. 20063.100:52:0910°severo-západ00:56:1458°severo-východ00:58:3424°východo-jiho-východ
20. 7. 20062.700:49:5910°severo-západ00:54:0876°severo-východ00:55:4935°jiho-východ
21. 7. 20062.500:47:5110°severo-západ00:52:0084°jiho-západ00:53:0947°jiho-jiho-východ
22. 7. 20062.600:45:4510°severo-západ00:49:5163°jiho-západ00:50:3453°jih
23. 7. 20063.000:43:4110°severo-západ00:47:4047°západo-jiho-západ00:48:0446°jiho-západ
24. 7. 20063.423:00:4710°severo-severo-západ23:04:4747°severo-východ23:07:2220°východo-jiho-východ
25. 7. 20063.022:58:3610°severo-západ23:02:4361°severo-východ23:05:0124°východo-jiho-východ
26. 7. 20062.722:56:2710°severo-západ23:00:3778°severo-východ23:02:4328°jiho-východ
27. 7. 20062.622:54:1910°severo-západ22:58:2880°jiho-západ23:00:2730°jiho-jiho-východ

Zdroj: www.heavens-above.com
Převzato: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova V488sge

Nova 488sge v naší galaxii dalekohledem Seestar30

Další informace »