Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Prototyp nafukovacího kosmického hotelu můžeme spatřit na naší obloze
Veselý Jan Vytisknout článek

Prototyp nafukovacího kosmického hotelu můžeme spatřit na naší obloze

060721_genesis1.jpg
Přelety "nafukovací" družice Genesis 1, jež je prototypem zamýšleného hotelu na oběžné dráze okolo Země (viz Prototyp nafukovacího kosmického hotelu na oběžné dráze), jsou na naší noční obloze pozorovatelné pouhým okem.

Následující tabulka uvádí výběr přeletů, při nichž je Genesis 1 nejjasnější a snadno pozorovatelná očima. Údaje v kolonce "magnituda" představují jasnost družice. Čím nižší číslo, tím je objekt jasnější. Pro srovnání: hvězdy Velkého vozu mají magnitudu okolo 2,0; nejslabší hvězdy viditelné dobrýma očima za vynikajících pozorovacích podmínek mají magnitudu okolo 6. Časové údaje jsou uvedeny v SELČ. Předpovědi dalších přeletů najdete na serveru www.heavens-above.com.

Nejjasnější viditelné přelety Genesis 1 nad Českou republikou:

datummagnitudazačátek viditelnostinejvýš na oblozekonec viditelnosti
časvýškaazimutčasvýškaazimutčasvýškaazimut
19. 7. 20063.100:52:0910°severo-západ00:56:1458°severo-východ00:58:3424°východo-jiho-východ
20. 7. 20062.700:49:5910°severo-západ00:54:0876°severo-východ00:55:4935°jiho-východ
21. 7. 20062.500:47:5110°severo-západ00:52:0084°jiho-západ00:53:0947°jiho-jiho-východ
22. 7. 20062.600:45:4510°severo-západ00:49:5163°jiho-západ00:50:3453°jih
23. 7. 20063.000:43:4110°severo-západ00:47:4047°západo-jiho-západ00:48:0446°jiho-západ
24. 7. 20063.423:00:4710°severo-severo-západ23:04:4747°severo-východ23:07:2220°východo-jiho-východ
25. 7. 20063.022:58:3610°severo-západ23:02:4361°severo-východ23:05:0124°východo-jiho-východ
26. 7. 20062.722:56:2710°severo-západ23:00:3778°severo-východ23:02:4328°jiho-východ
27. 7. 20062.622:54:1910°severo-západ22:58:2880°jiho-západ23:00:2730°jiho-jiho-východ

Zdroj: www.heavens-above.com
Převzato: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »