Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2006.10: Antares

ČAM 2006.10: Antares

antaresb_20092006_11x4m.jpg
Když jsem před několika lety obdivoval poprvé nádherné snímky pořízené Hubbleovým teleskopem, nevycházel jsem z údivu nad krásou barevného vesmíru. Nyní na mne z monitoru do tmy svítí vítězný snímek říjnového kola soutěže „Česká astrofotografie měsíce“. Až neskutečně barevné mlhoviny obklopující hvězdu Antares, které na čip digitálního fotoaparátu zachytil Dalibor Hanžl, mne přivádějí k podobnému úžasu.

antaresb_20092006_11x4m_s.jpg Autor: Dalibor Hanžl
Přístroj: Sonnar 3.5/135mm + Canon EOS 20Da
Montáž: GS 280 s pohonem
Místo pozorování: Roque de los Muchachos, La Palma
Datum a čas: 20. 9. 2006, 20h24m UT
Postup: Fotoaparátem Canon EOS 20Da, při citlivosti 800ASA, pořízeno jedenáct 4-min snímků, složení a základní zpracování (flat-field, dark-frame) provedeno v programu IRIS, finální úprava ve Photoshopu.

Když jsem před několika lety obdivoval poprvé nádherné snímky pořízené Hubbleovým teleskopem, nevycházel jsem z údivu nad krásou barevného vesmíru. Nyní na mne z monitoru do tmy svítí vítězný snímek říjnového kola soutěže „Česká astrofotografie měsíce“. Až neskutečně barevné mlhoviny obklopující hvězdu Antares, které na čip digitálního fotoaparátu zachytil Dalibor Hanžl, mne přivádějí k podobnému úžasu.

Jak takové barvy mohou ve vesmíru vůbec vzniknout? Červený veleobr Antares, téměř 20-krát hmotnější a 700-krát větší než naše Slunce, dává vznik žlutooranžové barvě okolních mračen. Modré reflexní mlhoviny vznikají naopak rozptylem světla hvězd na mračnech prachových. A svit červeného plynného mračna, obklopující hvězdu sigma Štíra, vzniká díky vybuzení jeho atomů ultrafialovým světlem hvězdy. A do hry ještě vstupují prachová mračna, která leží mezi námi a celým komplexem a některé jeho části zastiňují za vzniku úžasných temných kanálů. Ale nejen různě barevný plyn a prach můžeme na snímku obdivovat. Roztřepaný chomáček, ležící mezi Antarovým nažloutlým mračnem a červenavě zářícím oblakem okolo sigmy Štíra, je kulová hvězdokupa M4. Ta se svou vzdáleností 7500 světelných let však leží více než 14-krát dále než 520 světelných let vzdálený Antares.

A tak můžeme poděkovat Daliboru Hanžlovi, že nám přinesl tento krásný barevný pohled do hlubin vesmíru. O to víc, že to může být i pohled poslední. Obří Antares se totiž v nejbližší době chystá zahynout v obrovské explozi. Ale kdy přesně, to se musíme nechat překvapit.

Česká Astrofotografie Měsíce




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »