Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2006.10: Antares

ČAM 2006.10: Antares

antaresb_20092006_11x4m.jpg
Když jsem před několika lety obdivoval poprvé nádherné snímky pořízené Hubbleovým teleskopem, nevycházel jsem z údivu nad krásou barevného vesmíru. Nyní na mne z monitoru do tmy svítí vítězný snímek říjnového kola soutěže „Česká astrofotografie měsíce“. Až neskutečně barevné mlhoviny obklopující hvězdu Antares, které na čip digitálního fotoaparátu zachytil Dalibor Hanžl, mne přivádějí k podobnému úžasu.

antaresb_20092006_11x4m_s.jpg Autor: Dalibor Hanžl
Přístroj: Sonnar 3.5/135mm + Canon EOS 20Da
Montáž: GS 280 s pohonem
Místo pozorování: Roque de los Muchachos, La Palma
Datum a čas: 20. 9. 2006, 20h24m UT
Postup: Fotoaparátem Canon EOS 20Da, při citlivosti 800ASA, pořízeno jedenáct 4-min snímků, složení a základní zpracování (flat-field, dark-frame) provedeno v programu IRIS, finální úprava ve Photoshopu.

Když jsem před několika lety obdivoval poprvé nádherné snímky pořízené Hubbleovým teleskopem, nevycházel jsem z údivu nad krásou barevného vesmíru. Nyní na mne z monitoru do tmy svítí vítězný snímek říjnového kola soutěže „Česká astrofotografie měsíce“. Až neskutečně barevné mlhoviny obklopující hvězdu Antares, které na čip digitálního fotoaparátu zachytil Dalibor Hanžl, mne přivádějí k podobnému úžasu.

Jak takové barvy mohou ve vesmíru vůbec vzniknout? Červený veleobr Antares, téměř 20-krát hmotnější a 700-krát větší než naše Slunce, dává vznik žlutooranžové barvě okolních mračen. Modré reflexní mlhoviny vznikají naopak rozptylem světla hvězd na mračnech prachových. A svit červeného plynného mračna, obklopující hvězdu sigma Štíra, vzniká díky vybuzení jeho atomů ultrafialovým světlem hvězdy. A do hry ještě vstupují prachová mračna, která leží mezi námi a celým komplexem a některé jeho části zastiňují za vzniku úžasných temných kanálů. Ale nejen různě barevný plyn a prach můžeme na snímku obdivovat. Roztřepaný chomáček, ležící mezi Antarovým nažloutlým mračnem a červenavě zářícím oblakem okolo sigmy Štíra, je kulová hvězdokupa M4. Ta se svou vzdáleností 7500 světelných let však leží více než 14-krát dále než 520 světelných let vzdálený Antares.

A tak můžeme poděkovat Daliboru Hanžlovi, že nám přinesl tento krásný barevný pohled do hlubin vesmíru. O to víc, že to může být i pohled poslední. Obří Antares se totiž v nejbližší době chystá zahynout v obrovské explozi. Ale kdy přesně, to se musíme nechat překvapit.

Česká Astrofotografie Měsíce




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Třetí polární záře během 24 hodin.

Další informace »