Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nový Saturnův prstenec a další zajímavé fotografie

Nový Saturnův prstenec a další zajímavé fotografie

Saturn_newring.jpg
Nový velmi difuzní prstenec, shodný s drahami Saturnových měsíců Janus a Epimetheus, byl objeven při pohledu v protisvětle. Tento nový prstenec je viditelný na publikovaném snímku a pro snazší nalezení je jeho poloha označena křížkem. Nachází se vně přeexponovaného hlavního prstence, pak následují vzdálenější prstence G a F. Prstenec G má ostré vnitřní ohraničení. Prstenec E je mimořádně široký a je zachycen v dolní i horní části tohoto snímku.

Vědci předpokládají, že meteoroidy, které dopadají na povrch měsíců Janus a Epimetheus, mohou z jejich povrchu vyrážet prachové částice, které se pak dostanou na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Je však velkým překvapením, že tak dobře ohraničený prstenec byl objeven právě v tomto místě.

Snímek byl pořízen z polohy 15° nad osvětlenou stranou prstenců. Nejslabší detaily - radiální struktury - byly vypátrány v hlavním prstenci, a to díky rozptylu světla při průchodu prstencem B. Fotografie byla pořízena ve viditelném světle pomocí širokoúhlé kamery na palubě kosmické sondy Cassini 15. 9. 2006 ze vzdálenosti přibližně 2,2 miliónu km, přičemž úhel Slunce-Saturn-sonda byl 179°. Rozlišení obrázku je 130 km na pixel.

Fotografie byla pořízena během nejdelšího zákrytu Slunce planetou Saturn v dosavadním průběhu mise. V okamžiku zákrytu se Slunce nacházelo téměř přesně za Saturnem, sonda prolétala stínem, vrženým planetou Saturn, zatímco prstence byly osvětleny ze zadu. Předcházející zákryty trvaly obvykle jednu hodinu, v tomto případě se sonda nacházela ve stínu planety Saturn plných 12 hodin.Tento zákryt umožnil sondě zmapovat v celém prstenci přítomnost mikroskopických částic, které za normálních okolností nejsou vidět. Výsledkem je, že sonda prozkoumala celý vnitřní systém planety "v novém světle".

Enceladus_ring.jpg

Saturnův nejrozsáhlejší difuzní prstenec E , nacházející se v největší vzdálenosti od planety, byl doposud detailně studován pouze po malých částech. Dvanáctihodinový zákryt umožnil astronomům pozorovat jemnou strukturu prstence při jedné prohlídce. Měsíc Enceladus je na připojené fotografii vidět skrz prstenec E společně s prodlužujícími se tenkými prstovitými výběžky v prstenci. Ty se velmi pravděpodobně skládají z velmi malých ledových částeček, vyvržených gejzíry v oblasti jižního pólu měsíce, jež pak doplňují prstenec E. Vlevo od měsíce Enceladus je vidět měsíc Tethys.

"Nový prstenec a neočekávané struktury v prstenci E nám možná poskytnou velmi zajímavý pohled na to, jak měsíce mohou uvolňovat malé částice a ovlivňovat tak své bezprostřední okolí," říká Matt Hedman (Cornell University, Ithaca), odborník na difuzní prstence.

Cassini_Earth.jpg

Sonda Cassini také "mrkla" svým výkonným okem směrem k Zemi a spatřila naši planetu jako bledý modrý kotouček a slabé "světýlko", naznačující, kde se nachází Měsíc. Od té doby, co sonda Voyager 1, nacházející se za drahou planety Neptun, vyfotografovala Zemi jako slabý namodralý bod, nebyly pořízeny barevné snímky Země při pohledu z vnějších oblastí Sluneční soustavy.

Země s Měsícem jsou vidět jako jasný modrý bod vpravo nahoře od středu obrázku. Snímek byl pořízen ze vzdálenosti 2,1 miliónu km a jeho rozlišení je přibližně 250 km na pixel. Ve výřezu vlevo nahoře je pak zvětšený snímek Země. Sonda pozorovala Atlantický oceán a západní pobřeží severní Afriky. V tom okamžiku byla sonda vzdálena od Země 1,5 miliardy km.

V nadcházejících týdnech bude několik vědeckých týmů analyzovat data, získaná také dalšími přístroji na sondě Cassini v průběhu tohoto vzácného úkazu - zákrytu Slunce Saturnem. Informace pomohou astronomům lépe pochopit souvislosti mezi prstenci a měsíci.

Kosmická sonda Cassini je společným projektem NASA, Evropské kosmické agentury ESA a Italské kosmické agentury ISA. Do vesmíru byla vypuštěna 15. 10. 1997, dne 31. 12. 2000 prolétla kolem planety Jupiter a 1. 7. 2004 byla navedena na oběžnou dráhu kolem Saturna.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »