Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Krabí mlhovina v plné parádě

Krabí mlhovina v plné parádě

M1.jpg
Jedním z nejčastěji fotografovaných objektů noční oblohy je známá Krabí mlhovina (M 1). Publikovanou fotografii pořídil Hubblův kosmický dalekohled (HST). Přestože HST mlhovinu fotografoval již dříve, tento snímek je dosud nejdetailnější a je složen z několika dílčích fotografií. Zachycuje expandující zbytek po výbuchu supernovy, jehož průměr dosahuje 6 světelných let (a každou sekundu se zvětšuje zhruba o 1000 km).

Výbuch hvězdy v souhvězdí Býka, v jehož důsledku mlhovina vznikla, pozorovali čínští hvězdáři v roce 1054. Po dobu zhruba jednoho měsíce byla dříve neviditelná hvězda pozorovatelná i na denní obloze.

Oranžově zbarvená vlákna (filamenty) jsou roztrhané zbytky hvězdy, obsahující převážně vodík. Rychle rotující neutronová hvězda, která se vytvořila po explozi, se nachází v centru mlhoviny. Modré světlo pochází z elektronů vířících rychlostí blízkou rychlosti světla kolem magnetických siločár v okolí neutronové hvězdy. Neutronová hvězda podobně jako maják vyzařuje dvojici světelných kuželů. Vzhledem k rotaci neutronové hvězdy 30krát za sekundu se pozemskému pozorovateli zdá, že hvězda pulsuje (odtud označení pulsar). Neutronová hvězda je tedy zhroucené, mimořádně husté jádro explodující hvězdy. Průměr neutronové hvězdy je asi 10 km, přičemž její hmotnost se rovná zhruba hmotnosti Slunce.

Název Krabí mlhovina obdržela na základě vzhledu této mlhoviny na kresbě, kterou pořídil irský astronom Lord Rosse v roce 1844, když k jejímu pozorování použil dalekohled o průměru 90 cm. Při pozorování Krabí mlhoviny pomocí HST a pozemních dalekohledů VLT Jižní evropské observatoře byly získány mnohem detailnější snímky rozpínajícího se materiálu, vzniklého při zániku hvězdy. Krabí mlhovina se nachází ve vzdálenosti 6500 světelných let.

Tato nová detailní fotografie byla sestavena z mozaiky 24 jednotlivých snímků, pořízených pomocí kamery WFPC-2 (Wide Field and Planetary Camera 2) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu. Jednotlivé snímky byly pořízeny v říjnu 1999, v lednu 2000 a v prosinci 2000. Různé barevné odstíny odlišují rozdílné složení mlhoviny, vytvořené při explozi hvězdy. Modrá vlákna ve vnějších částech mlhoviny reprezentují neutrální kyslík, zelená jednou ionizovanou síru a červená barva indikuje dvakrát ionizovaný kyslík.

Credit: NASA, ESA, J. Hester and A. Loll (Arizona State University)

Zdroj: hubblesite
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »