Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Návrat k polární záři

Návrat k polární záři

V noci 30/31. 10. 2003 jsme mohli sledovat velmi pěknou polární záři. V článku naleznete několik pěkných snímků, které jste nám zaslali do redakce. Pokud nám budete posílat nějaké snímky, uvádějte prosím následující údaje: místo a čas, použitý materiál a parametry expozice. Děkujeme.

Po kliknutí na obrázek se Vám jednotlivé snímky zobrazí v plné velikosti.

Fotografie Tomáše Tržického byly pořízeny na kinofilm Kodak Supra 100 a 400, expoziční doby 15 až 40 sekund objektivem f=16mm při cloně 4 mezi 1:30 a 2:15 hodin SEČ. Několikd dalších snímků můžete nalézt na osobních stránkách.

polární záře 30/31. 10. 2003 (Tomáš Tržický)
polární záře 30/31. 10. 2003 (Tomáš Tržický)
polární záře 30/31. 10. 2003 (Tomáš Tržický)
polární záře 30/31. 10. 2003 (Tomáš Tržický)

Martin Blažek fotografoval digitálním fotoaparátem Canon v okolí Žebráku. Cistlivost byla nastavena na 400, délka expozice 15s, zaostrřeno na nekonečno.Černobílé snínmky měly stejné parametry, ale jsou dodatečně upraveny specielnímefektem (sépie), který zdůrazní oblast polární záře a odstraní hnědočervené pozadí.

polární záře 30/31. 10. 2003 u Žebráku (Martin Blažek)
polární záře 30/31. 10. 2003 u Žebráku (Martin Blažek)
polární záře 30/31. 10. 2003 u Žebráku (Martin Blažek)
polární záře 30/31. 10. 2003 u Žebráku (Martin Blažek)
polární záře 30/31. 10. 2003 u Žebráku (Martin Blažek)
polární záře 30/31. 10. 2003 u Žebráku (Martin Blažek)
polární záře 30/31. 10. 2003 u Žebráku (Martin Blažek)
polární záře 30/31. 10. 2003 u Žebráku (Martin Blažek)
polární záře 30/31. 10. 2003 u Žebráku (Martin Blažek)
polární záře 30/31. 10. 2003 u Žebráku (Martin Blažek)
polární záře 30/31. 10. 2003 u Žebráku (Martin Blažek)
polární záře 30/31. 10. 2003 u Žebráku (Martin Blažek)
 
polární záře 30/31. 10. 2003 u Žebráku (Martin Blažek)
polární záře 30/31. 10. 2003 u Žebráku (Martin Blažek)
 




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »