Sonda Mars Express pořídila první snímky
 |
Na prvním pořízeném snímku je zachycena oblast o ploše 120 000 kilometrů čtverečních (což je téměř rozloha bývalého Československa). Snímek zobrazuje mj. také část velkého marťanského kaňonu Valles Marineris. Podle odborníků již první analýzy potvrzují předpoklady dřívější existence kapalné vody na Marsu. Vzhled marťanského kaňonu vypadá tak, jako by byl formován obrovským množstvím vody. Milióny kubických kilometrů horniny byly odneseny a přemístěny na jiná místa. Vznikly náhorní plošiny, údolí a strmá úbočí, nesoucí zřetelné stopy eroze, která mohla vzniknout jen působením vody.
Část celkového snímku o rozměrech 1 700 krát 65 km byla počítačově zpracována a vytvořená trojrozměrná mapa povrchu je připojena k tomuto článku.
Pátrání po přítomnosti kapalné vody se bude provádět také pomocí radaru na palubě sondy. Před tímto radarem voda "neunikne" ani v hloubce 5 km pod povrchem. Mars Express bude zkoumat rudou planetu minimálně po dobu jednoho marťanského roku.
ESA stále ještě nezastavila pokusy o navázání spojení s přistávacím modulem Beagle-2, který měl přistát na povrchu Marsu 25. 12. 2003. Pokusy o zachycení signálu z přistávacího modulu budou pokračovat do poloviny února.
Evropská kosmická sonda Mars Express byla vypuštěna 2. 6. 2003 ruskou nosnou raketou Sojuz-Fregat. Po navedení na oběžnou dráhu kolem Marsu 25. 12. 2003 byla prováděna úprava oběžné dráhy a nyní se již sondy bude věnovat vědeckým výzkumům. K tomu bude využívat mj. tyto přístroje:
HRSC (High Resolution Stereo Camera) - jedná se o německou televizní kameru s vysokým rozlišením. Při snímkování z výšky 270 km je rozlišovací schopnost kamery 12 m na pixel. Některé vybrané oblasti povrchu Marsu budou snímkovány s rozlišením 2,3 m na pixel na snímku zachycujícím oblast o rozměrech 2,3 x 2,3 km. Úkolem experimentu bude mj. pátrat po současných geologických či jiných změnách na povrchu Marsu. Hmotnost kamery je přibližně 20 kg.
MARSIS (Mars Advanced for Subsurface and Ionospheric Sounding) - radar, pracující na dlouhých rádiových vlnách, určený k sondáži podpovrchových vrstev. Bude pracovat na frekvenci 1,2 až 5,5 MHz. Předpokládá se, že rádiové vlny proniknou do hloubky až 5 km. Z charakteru odražených rádiových vln může být objeven led či zásobárny podzemní vody až do uvedené hloubky, bude rovněž měřit tloušťku polárních čepiček apod. Výše uvedený průzkum bude probíhat nad noční polokoulí Marsu, nad denní stranou bude radar provádět sondáž ionosféry. Takovýto průzkum Marsu se uskuteční vůbec poprvé. Anténa radaru má hmotnost 12 kg při celkové délce 40 m.
OMEGA, PFS, SPICAM - jedná se o optické a infračervené spektrometry. Zobrazovací spektrometr OMEGA bude využíván především k mineralogickému mapování povrchu planety, PFS bude sloužit k sondáži atmosféry. Spektrometr SPICAM poslouží také k výzkumu atmosféry Marsu, avšak prostřednictvím studia spekter Slunce a hvězd v blízkosti limbu (okraje) planety - metoda optického prosvětlování.
ASPERA-3 (Analyzer of Space Plasma and EneRgetic Atoms) - přístroj určený k výzkumu procesů vzájemné interakce slunečního větru s atmosférou Marsu. Cílem je pochopit evoluci atmosféry planety.
Zdroj: ESA
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
