Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Chandra fotografovala Paterčata

Chandra fotografovala Paterčata

rentgenový snímek clusteru Patereata
rentgenový snímek clusteru Patereata
Rentgenová observatoř Chandra pořídila tento záhadný obraz hvězdokupy pojmenované Paterčata (Quintuplet). Hvězdokupa se nachází blízko středu naší Mléčné dráhy a ve skutečnosti obsahuje stovky mladých hvězd, které však jsou ukryty za silnou clonou prachu. Zastínění je tak dokonalé, že astronomové o tomto místě vesmíru nevěděli nic, až do roku 1990, kdy bylo vyfotografováno infračerveným teleskopem, který může prohlédnout i skrze prach.

Nedávno uveřejněný obraz pořízený rentgenovou observatoří Chandra tedy představuje první odhalení rentgenových zdrojů v Paterčatech. Ta jsou extrémně hustou a mladou hvězdokupou ležící ve směru ke galaktickému středu. Protože však prach v těchto oblastech galaxie dokonale blokuje viditelné světlo, nebyla tato hvězdokupa dlouho objevena. Poprvé byla pozorována teprve infračerveným teleskopem. Pojmenována je po pětici nejjasnějších hvězd viditelných právě na infračervených vlnových délkách. Paterčata jsou známa tím, že obsahují stovky velmi mladých a velmi horkých hvězd. Několik z nich jsou navíc i velmi hmotné hvězdy, které rychle ztrácí plyny ze své atmosféry formou vysokorychlostních hvězdných větrů.

Jasné body a shluky na snímku nejsou infračerveným obrazem samostatných hvězd, ale jedná se o rentgenové záření koncentrací srážejících se plynů o teplotě až 50 milionů stupňů. Takové teploty vznikají při střetu vysokorychlostních větrů od hmotných hvězd, ze kterých byly vytrženy jejich těsně obíhajícími souputníky. O tom, že se jedná právě o srážku plynů, svědčí i rozptýlené rentgenové zářeni pozorované mezi vlastními hvězdami Paterčat. Také odhalení rádiových vln vysílaných horkými plyny z tohoto regionu dává další důkaz, že se jedná právě o teplo kolidujících plynných hmot.

Zdroj: Chandra News Release
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »