Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Pohled k domovu

Pohled k domovu

CAM1_25072004_1.jpg
Kosmická sonda Rosetta, vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ke kometě 67P/Churyumov Gerasimenko, se nyní nachází asi 70 milionů kilometrů od Země, tedy prakticky ve své letošní nejvzdálenější pozici. Ovšem i takto velká vzdálenost není ani desetinou z celkem 800 milionů kilometrů, které musí sonda překonat dříve, než dosáhne cíle své desetileté mise. Sonda se ohlédla zpět k Zemi a zachytila svou domovskou planetu spolu s Měsícem.

Tento obraz byl nasnímán navigačním kamerovým systémem (NAVCAM) na palubě Rosetty. Systém, který byl aktivován poprvé teprve 25. července 2004, obsahuje dvě oddělené, identické a navzájem na sobě nezávislé kamerové jednotky, zálohující jedna druhou. Hlavním úkolem NAVCAM bude pomáhat navigovat kosmické plavidlo v blízkosti jádra komety. Kamery se však mohou, díky přepínači přeostřujícímu systém, použít stejně tak pro zobrazování, jako pro hvězdné senzory.

V blízkosti komety bude potřebná jejich extrémně vysoká přesnost k měření relativní vzdálenosti a rychlosti mezi kosmickým plavidlem a jádrem. Při dané vzdálenosti sondy od Země totiž nebude možné použít žádnou naváděcí technologii založenou na příkazech ze Země.

Mezi tím, než se sonda ke kometě dostane, kamery mohou automaticky sledovat dva asteroidy, Steins a Lutetia, které Rosetta navštíví v průběhu své dlouhé cesty.

Zdroj: ESA tiskové zprávy
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »