Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Pohled k domovu

Pohled k domovu

CAM1_25072004_1.jpg
Kosmická sonda Rosetta, vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ke kometě 67P/Churyumov Gerasimenko, se nyní nachází asi 70 milionů kilometrů od Země, tedy prakticky ve své letošní nejvzdálenější pozici. Ovšem i takto velká vzdálenost není ani desetinou z celkem 800 milionů kilometrů, které musí sonda překonat dříve, než dosáhne cíle své desetileté mise. Sonda se ohlédla zpět k Zemi a zachytila svou domovskou planetu spolu s Měsícem.

Tento obraz byl nasnímán navigačním kamerovým systémem (NAVCAM) na palubě Rosetty. Systém, který byl aktivován poprvé teprve 25. července 2004, obsahuje dvě oddělené, identické a navzájem na sobě nezávislé kamerové jednotky, zálohující jedna druhou. Hlavním úkolem NAVCAM bude pomáhat navigovat kosmické plavidlo v blízkosti jádra komety. Kamery se však mohou, díky přepínači přeostřujícímu systém, použít stejně tak pro zobrazování, jako pro hvězdné senzory.

V blízkosti komety bude potřebná jejich extrémně vysoká přesnost k měření relativní vzdálenosti a rychlosti mezi kosmickým plavidlem a jádrem. Při dané vzdálenosti sondy od Země totiž nebude možné použít žádnou naváděcí technologii založenou na příkazech ze Země.

Mezi tím, než se sonda ke kometě dostane, kamery mohou automaticky sledovat dva asteroidy, Steins a Lutetia, které Rosetta navštíví v průběhu své dlouhé cesty.

Zdroj: ESA tiskové zprávy
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



9. vesmírný týden 2026

9. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »