Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026
obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče.
S planetárním vulkanologem Mgr. Petrem Brožem, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu AV ČR budeme pokračovat ve vysvětlování sopečných jevů planet naší soustavy.
Porota soutěže Česká astrofotografie měsíce vybrala z rozsáhlé tvorby českých a slovenských autorů nejlepší snímek roku 2025. Ocenění získávají práce, které spojují vysokou technickou úroveň s estetickou hodnotou a schopností přiblížit krásu vesmíru široké veřejnosti. Ocenění bude předáno na celostátním setkání České astronomické společnosti v Plzni. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 337 z 1. 4. 2026.
Děs a Hrůza. Přesně to v překladu z řečtiny znamenají jména Phobos a Deimos – dvou měsíců planety Mars. Nenechte se mýlit – i když vypadají jen jako dvě přerostlé „brambory“, nejnovější výzkumy ukazují, že mohou být klíčem k opravdu neuvěřitelné minulosti načervenalé planety. Ve videu se dozvíte i to, jak byly oba měsíce objeveny nebo jak vypadá „zatmění“ Slunce na rudé planetě.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu. Ostatně, pokud bychom měli tu trpělivost a sledovali její pohyb mezi ostatními hvězdami na nebi, zjistili bychom, že se po nebi mezi nimi pohybuje.
K březnu roku 2026 známe ve Sluneční soustavě už přes 1000 měsíců. V tomto díle Lunární dílny provedeme jejich malou inventuru. Dozvíte se také, proč Merkur ani Venuše nemají žádný měsíc, zatímco u Jupiteru a Saturnu objevujeme stovky nových těles.
Planetární vulkanolog Mgr. Petr Brož, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu AV ČR se v naší besedě zaměří na planety Sluneční soustavy a jejich sopečnou činnost.
Jak podtitul napovídá, bude se věnovat nejprve Merkuru poté Venuši a následně Zemi a Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“
Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli, kdy článek píšeme, máme za sebou dalších několik dní s několika obřími erupcemi třídy X. I vítězná fotografie lednového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce tuto skutečnost trochu potvrzuje.
Pokračování pořadu s astrofyzikem prof. Norbertem Wernerem bude směřovat ke kupám galaxií, k dominantním galaxiím v nich a masivním černým děrám uprostřed nich. Jak vznikaly a kdy? Bude také hovořit o významném objevu jejich brněnského týmu – jakém?
Dnešní epizoda vám přináší živou diskuzi Samuela a Norbiho o kosmologii. Tato událost se za přítomnosti astronomicky nadšeného publika udála v ostravském planetáriu. Čekají vás horká témata jako je studená temná hmota, rozpínání vesmíru, a zda se naše Země nachází ve středu vesmíru. Po hodinové konverzaci bude prostor také na otázky publika.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů
Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již delší dobu na špatném místě oblohy, neboť pozice, které spočítal jeho kolega, francouzský astronom a kartograf Josepúh-Nicolas Delise nebyly správné. To ovšem Messier zatím netuší, a upoutá jej slabý mlhavý obláček v souhvězdí Býka.
Na obloze se objevila mimořádně jasná a dynamická polární záře, která si mnoho nezadala s těmi, které normálně mohou vídat pouze cestovatelé do severských zemí za polárním kruhem. Vaše fotografie přidáváme a děkujeme za zaslání přes formulář.
Astrofyzik prof. Mgr. Norbert Werner, Ph.D. z brněnské Masarykovy University, Přírodovědecké fakulty, Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky se bude v naší besedě věnovat nejprve svým prvotním výzkumům a poté družicím, které právě v Brně měli či mají svou základnu – malá GBR Alpha a QUVIK.
Měsíc máme nad hlavou celý život – a přesto jeho skutečnou tvář zná jen málokdo, včetně řady astronomů. V Lunární dílně si proto ukážeme, proč jsou snímky Měsíce ve filmech, klipech i na pohlednicích často chybné a jak se v nich naučit orientovat.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista
Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když navzdory oprávněně žárlivé manželce Héře, tajně spěchající za spartskou královnou Lédé. Tato milostná událost přinesla na svět jednoho z Blíženců Poluxe a slavnou Helenu. Ano, tu krásku, kvůli které začala Trojská válka. Vlastnímu manželovi Lédé, králi Tyndareosovi pak byli přisouzeni druhý z Blíženců Castor a dcera Klytaimnéstra.
Jak vypadá naše planeta, když se na ni dívají družice? Představení Skryté tváře Země zve diváky do fascinujícího světa dálkového průzkumu naší planety – světa oběžných drah, chytrých senzorů, ještě chytřejších umělých družic – sestrojených a ovládaných ovšem pozemšťany – a nepředstavitelného množství informací, které odhalují proměny naší modré planety v nejrůznějších souvislostech. Pod hvězdnou kupolí brněnského digitária se z map, čísel a spekter stává strhující vizuální cesta napříč kontinenty a časem.
Na obálce prosincového vydání časopisu Astropis nám září hvězdokupa RCW 38 v infračerveném světle z přehlídkového dalekohedu VISTA. Oblast tvorby hvězd se nachází asi 5,5 tisíce světelných roků od nás v souhvězdí Plachet na jižní obloze. Nejnovější číslo Astropisu přinese řadu obsáhlých článků.
Žebříček největších meteoritů na naší planetě vede jednoznačně Hoba – šedesátitunový železný kolos z Namibie. Jiné meteority doprovází nečekané peripetie: somálský El Ali byl po staletí jen orientačním bodem v krajině, než se ukázalo, že jde o patnáctitunový kus kosmického železa, kvůli kterému se rozpoutaly nelegální obchody i zásahy místních ozbrojených skupin.
Další povídání z cyklu Hlubinami vesmíru s Mgr. Petrem Horálkem bude převážně o jeho zálibě i odbornosti, tedy astrofotografii. Čeká nás přehled aktuálního dění na obloze i pozvánka za zatměním Slunce v roce 2026. Podíváme se na dechberoucí astronomické fotografie a na závěr zažijeme i krátký minikurz, jak to celé vzniká.
Dnešní krátká zpráva je zasvěcena zajímavému počinu mladíka z malé obce na Jablonecku, který připravil netradiční procházku vývojem vesmíru formou krátkých videí. Protože jejich uveřejnění je postupné od 1. prosince, vznikne z toho pěkný adventní kalendář s astronomickou tématikou. Každý den si tak můžete připomenout jednu etapu vývoje vesmíru a případně si zkusit zodpovědět doplňující otázku.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem. 7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2026 obdržel snímek Zdeňka Bardona „Airglow duny“ Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce nás přenáší na jižní polokouli, do míst, kde i Mléčná dráha vrhá stín. Tím místem je Evropská jižní observatoř ESO, nacházející se v chilské
