Pokračování povídání o kupách galaxií, které nás uvede do dalších pozoruhodných skutečností.
V čem jsou kupy galaxií zajímavé a proč se jim astronomové věnují? Jaká je jejich rozsáhlá struktura a na co se výzkum zaměřuje?
Hvězdárna Žebrák už od roku 2020 natáčí a pravidelně zveřejňuje videa o dění v astronomii, kosmonautice i okolo hvězdárny a města Žebrák. Celou dobu tento seriál nese název V záři hvězd. „Začali jsme v lednu 2020 díky lepší videotechnice,“ říká autor projektu a provozovatel Hvězdárny Žebrák, Vláďa Slezák. „Kdo by tehdy věřil, že přijde COVID a videa se nám budou hodit ještě mnohem více a bude to vlastně jediný způsob komunikace s našimi příznivci,“ dodává.
Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a Mléčná dráha, nebo možná právě ony, nás zaujmou. Nu a tu a tam spatříme i jasnou či méně jasnou hvězdičku putující oblohou.
Tento díl RoV o kosmickém počasí je zaměřen na polární záře. Mladá slovenská vědkyně Míša Brchnelová nám s pomocí animací ukáže, kde a jak vznikají, kam se na ně jet podívat a jak úspěšně je lze pomocí počítačových simulací předvídat.
Úplněk je nejjasnější fází Měsíce, kterou astronomové přímo nesnášejí. Hvězdy mizí v jeho oslnivém světle a měsíční povrch působí jako plochý a nezajímavý. Jenže zdání klame! V tomto videu se seznámíte s mnoha důvody, proč se i za úplňku vyplatí na Měsíc zamířit svůj dalekohled!
V neděli 7. září 2025 se Měsíc po delší době dostává během úplňku do stínu Země. Na obloze by za večerního soumraku měl být vidět jako nenápadný červený kotouč. Poté nastává výstup a částečná fáze končí před desátou večer. Věříme, že dobré počasí tento úkaz doprovodí a těšíme se na vaše snímky. Děkujeme za jejich vložení do čtenářské galerie. Odkaz na formulář je níže.
Do našeho diskuzního pořadu zavítala mladá vědkyně z Astronomického ústavu AV ČR, která pracuje v oddělení galaxií a specializuje se na kupy galaxií. Je také spoluzodpovědná za českou verzi webu Evropské jižní observatoře, čímž nahlédneme i do její další činnosti. První díl našeho povídání bude ke shlédnutí již tuto sobotu 6. 9. 2025.
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové bojovali proti Avarům a možná i v době, kdy na žádost knížete Rostislava přicházejí k nám z Byzance Cyril a Metoděj, tehdy někdy vyrazilo směrem k nám z nevýrazného souhvězdí Kefea nespočitatelné množství fotonů.
Máme léto — čas dovolených a prázdnin, kdy se mnozí z nás dostanou na místa daleko od civilizace. Na místa kde neruší světla pouličních lamp ani záře reklamních poutačů. A tak se může stát, že po hodně dlouhé době uvidíte noční oblohu plnou hvězd. Když se třeba z Prahy nebo Brna za bezměsíčné noci vydáte do Beskyd nebo na Šumavu, možná si pomyslíte, že úžasnější pohled na nebe už zažít nejde. Věřte mi, že jde. A právě na takové místo, které se nachází v chilské poušti Atacama, vás v tomto videu vezmu.
Ačkoli se dva nejjasnější objekty kromě Slunce a Měsíce potkávají alespoň jednou za dva roky, ne vždy jejich konjunkce je tak výrazná, jako jsme mohli vidět kolem maxima meteorického roje Perseid 12. 8. 2025. Někdy jsou dokonce k sobě i blíže, například v březnu 2023. Poslední setkání vyšlo sice na ranní hodiny, ale obě planety při něm byly vidět ještě za tmy, jak vychází nad obzor a zářily spolu poměrně vysoko nad východem až do převzetí vlády Slunce nad oblohou.
Brněnská hvězdárna je tu pro všechny návštěvníky. S radostí přivítá pozemšťany stejně jako mimozemšťany (konec konců, je jejich kontaktním centrem) a nezklame ani ve chvíli, kdy na její brány zaklepou milovníci esperanta. Přesně to se totiž stane na sklonku letošního července. V rámci Světového kongresu esperanta, který se odehrává v Brně, navštíví brněnskou hvězdárnu početný výsadek esperantistů. Její pracovníci proto neváhali a přestavení „Vesmír všemi smysly 3D“ obohatili o jazyk, jenž je pro desítky tisíc aktivních mluvčích po celém světě nástrojem rovnoprávné mezinárodní komunikace.
V tomto díle Rozhovorů o vesmíru si naše akademická dvojice fyziků odchytla na festivalu vědy Starmus v Bratislavě známého amerického fyzika, Joela Parkera. Host nás zaujme vyprávěním o vesmírných sondách, podílel se např. na projektu sondy New Horizons, která se dostala až na hranici sluneční soustavy.
Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve když zapojíme svou fantazii. To nás poté může takový snímek nebeského objektu i rozdělit na téměř nesmiřitelné skupiny. Jak jinak si například vysvětlit, že někdo vidí ve vítězné fotografii lebku, jiný pak růži s okvětními lístky, kterou pak mailem na sv. Valentýna rozesílá na všechny strany. Ovšem astronomie je věda milá, a tak pojmenování připomínající onu růži převládá.
Proč k nám Měsíc natáčí stále stejnou polokouli? Jak vypadá odvrácená strana Měsíce? Kdy jsme poprvé získali její první záběry? O čem je slavná deska The Dark Side Of The Moon od Pink Floyd? Jaká tajemství před námi odvrácená strana Měsíce ještě ukrývá?
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236 let poté, v dubnu roku 2025, namířil z české kotliny, z obce Hradce nedaleko Českých Budějovic, svůj dalekohled astrofotograf Zdenek Vojč na stejný objekt. Tuto fotografii, pořízenou za pomoci několika spektrálních fitrů, následně zaslal do astrofotografické soutěže ČAM (Česká astrofotografie měsíce) a v květnovém kole této soutěže získal vítěznou příčku.
Manželé Ivana a Jan Ebrovi v druhém díle pokračují výkladem o srážkách galaxií. Specializací Ivany jsou i tzv. slupkové galaxie. Co jsou zač? Jak vznikají a proč? Jsou procesy jejich existence dostatečně známy? Povídání o jejich „životě“ nás vtáhne do exotického světa vesmíru…
Naše planeta má jeden stálý přirozený satelit – Měsíc, který je dokonce pátým největším měsícem v celé Sluneční soustavě. Občas ale kolem naší Země krouží i další přirozená tělesa, která sice zdaleka nejsou tak vlivná jako náš Měsíc, ale i tak představují zajímavé objekty. Jedno z takových těles „obíhá“ i kolem Venuše.
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu nelichotivým, v 60. letech minulého století. Ačkoliv některé filmy z produkce nízkonákladových filmových studií dosáhly jisté obliby, obecně zůstalo hodnocení většiny z nich nevalné.
Mgr. Ivana Ebrová, Ph.D. a Mgr. Jan Ebr, Ph.D. pracují ve Fyzikálním ústavu AV ČR a oba i ve stejném astročásticovém oddělení. Jejich zaměření je však rozdílné. Dr. Ebrová se věnuje převážně srážkám galaxií a dr. Ebr astročásticím. Souvisejí tato témata?
Ptát se dam na jejich věk je samozřejmě krajně neslušné. V případě Iny to ale geology zajímá ze všeho nejvíc! Ina je totiž ženské jméno pro zvláštní lunární útvar, který se nachází v Jezeře štěstí. Problém je, že stáří Iny dosud neznáme. Odhady se pohybují od 3,5 miliardy let až po méně než 100 milionů roků.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
