Unikátní projekt planetária pro tisíce posluchačů startuje z Kraví hory až do vesmíru. Už více než tři roky vzniká pořad Sedmikrásky on-line, ve kterém se debatuje o tajemstvích, krásách i záludnostech astronomie a kosmonautiky. Od dubna tohoto roku ale došlo k jedné výrazné změně!
Hvězdárna a planetárium Brno u příležitosti 50. výročí vzniku legendárního alba The Dark Side of The Moon uvede stejnojmenné představení, které vzniklo na motivy hudby Pink Floyd, za pečlivého dohledu členů této skupiny a také jejich souhlasu.
Zima už pomalu končí, neplatí to však na konci první březnové dekády roku 2023, kdy opět udeřila naplno. Meteorologové již březen považují za první jarní měsíc. Astronomické jaro má počátek v okamžiku, kdy Slunce zdánlivě překračuje nebeský rovník. Letos to bude 20. 3. ve 22:24 SEČ. Také večerní obloze nadále dominují zimní souhvězdí s výraznými souhvězdími zimního šestiúhelníku. Ten navíc nyní doplňuje planeta Mars a nad západem i jasně zářící Venuše. Jasné zimní hvězdy jsou skutečnými diamanty večerní oblohy a stejně nazval svou fotografii Jiří Bezchleba, který ji vložil do naší čtenářské galerie. Vydal se kvůli tomu do odlehlé části Šumavy. K vytvoření takové scenérie je zapotřebí celá řada snímků. Podívejte se jak na to.
Po delší době obohatila naši oblohu poněkud jasnější kometa. Ovšem, i když se její jméno C/2022 E3 (ZTF) neslo mnoha médii s příslibem fantastické podívané, realita byla poněkud jiná. K jejímu zahlédnutí pouhým okem bylo třeba tmavé oblohy a dobrá mapka. Tak to u komet často bývá. V rámci pozorovacího zápalu jsme však trochu zapomněli na druhou poměrně jasnou kometu tohoto období. A tak vám je obě v podobě vítězného snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, nyní přinášíme. Autorem fotografie je astrofotograf Roman Hujer.
RNDr. Jiří Grygar, CSc. formou besedy představuje astronomii jako inspiraci pro vědu a umění.
Od antiky po středověk v českých zemích - jak Tycho de Brahe zavítal do Čech a proč? Co v Praze vykonal a čím byl prospěšný Johannesi Keplerovi, který s ním v Praze prodléval? Představí Keplerovu činnost i jeho významné publikace.
1. a 2. března 2023 se k sobě na obloze přiblížily dvě nejnápadnější planety – Venuše a Jupiter. Nad jihozápadním až západním obzorem jsme je díky velmi příznivému počasí mohli snadno pozorovat jako dvě velmi jasné hvězdy těsně při sobě. 1. 3. byla Venuše vpravo a trochu níže než Jupiter, 2. 3. už byla nad Jupiterem. Po oba dva dny se nám planety vešly do zorného pole dalekohledu. Úhlová vzdálenost mezi nimi byla asi 40 úhlových minut. Fotografie setkání se nám sešla ze všech končin České i Slovenské republiky.
Doba, kdy vesmír patřil jen velkým hráčům, je pryč. Do kosmické hry – na nízké oběžné dráze i ve vzdálenějších částech Sluneční soustavy – se zapojují i ti, kteří si o vesmírném dobývání ještě před pár lety jen snili. Velká část z nich je z Brna a jižní Moravy.
Dnes zahájíme svou pouť vesmírnými dálkami v souhvězdí Oltáře. Pokud máte pocit, že jste toto souhvězdí na naší obloze nikdy neviděli, je to správně. S deklinací -45o až -67,5o je viditelné až z oblastí mnohem blíže k rovníku. Například z jižní Libye bychom viděli pouze jeho severní část.
V tomto díle se vědec Univerzity Karlovy podrobněji pozastaví nad souvislostí vody a vesmíru okolo nás. Jak se procesy, např. při srážkách komet, projevují na Zemi, a co nám při tom odkrývá kinetická energie? Podíváme se dnes i na tunguzskou katastrofu.
Ke konci minulého roku jsme zachytili doposud nejjasnější gama záblesk, jenž přišel ze vzdálenosti, kterou současná fyzika považuje za vysoce nepravděpodobnou. Je to ojedinělé pozorování narážející na hranice dnešních fyzikálních teorií nebo je takových více? Nabízejí nové teorie gravitace vysvětlení pro tato pozorování?
Kdo by neznal slavnou polární záři. Ať již ze snímků oblohy z dalekého severu či z ještě, alespoň pro nás ještě vzdálenějšího jihu, nebo třeba z divadelní hry Divadla Járy Cimrmana Dobytí severního pólu. Mnozí z nás však měli možnost ji spatřit bez problémů na vlastní oči i u nás. To je však už skoro 10 let. Ovšem i nyní se na ni můžeme podívat. A to díky vítěznému snímku fotografa Jana Klímy v soutěži Česká astrofotografie měsíce za prosinec roku 2022.
Hvězdárna a planetárium Brno, Společnost Kurta Gödela, umělecká uskupení Bazmek entertainment a Mikro-teatro uvádí neopakovatelnou inscenaci Ein Strudel und Nekonečno. Odehraje se v sobotu 14. ledna 2023 od 19 hodiny, tedy v den, kdy si připomínáme úmrtí Kurta Gödela – jednoho z největších logiků všech dob, navíc původem z Brna. Na představení se můžete podívat z pohodlí svého domova na YouTube Hvězdárny a planetária Brno.
Vědec z Karlovy university, zabývající se paleomagnetizmem, poutavě vypráví nejen o svém angažmá v USA, ale především o magnetických skutečnostech na Zemi. Jak vzniká? Jaké jsou pohyby uvnitř Země. Co lze vyzkoumat z hornin a co přináší nové poznatky?
Oznamujeme prodloužení soutěže podobně, jako je tomu v ostatních zemích V4. Uzávěrka je nyní 28. února 2023. Těšíme se, že by to mohlo umožnit účast i těm, kteří předvánoční čas strávili spíše hekticky než klidně. Pravidla soutěže zůstávají nezměněna.
Dance of the Demons, tak také někteří astronomové nazývají oblast oblohy zachycenou na vítězném snímku listopadového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce. A není divu, jeví se nám jako pohled skrze rozervané a silně zaprášené záclony do okna středověkého hradu, skrytého kdesi v tajemných lesích Transylvánských Karpat. Okno navíc osvícené pouze mihotavým světlem skomírající svíce. I přes jisté, strach či neklid evokující souvislosti je to označení jistě poetičtější než LBN 552 a LDN 1228. Pod těmito zkratkami je totiž můžeme nalézt v příslušných katalozích mlhovin.
Rádi objevujete místa po České republice, která souvisí s astronomií a vesmírem? Ještě do 20. prosince se můžete stát astronomickým detektivem. Česká astronomická společnost připravuje ve spolupráci s dalšími zeměmi V4 průvodce po astronomicky zajímavých místech. Vzniká tak unikátní přehled astronomických cílů Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, který je financován Grantem visegrádského fondu.
Objev teorie popisující zároveň gravitaci a částicovou fyziku by byl bez pochyby milníkem v pochopení našeho vesmíru. I přes desetiletí velké snahy špičkových vědců se ale bohužel zdá, že k nalezení této teorie jsme stále daleko. Po cestě se však objevilo několik zajímavých souvislostí, které by mohly být indiciemi na cestě za teorii všeho. Zajímá-li vás více o holografii, vztahu gravitace a entropie a dualitách mezi obecnou teorií relativity a částicovou fyzikou, tak si pusťte nový díl Rozhovorů o vesmíru.
Pokračování besedy s prof. RNDr. Petrem Kulhánkem, CSc., z Českého vysokého učení technického v Praze se bude nejprve týkat obřích planet Sluneční soustavy – Jupitera a Saturnu. Je prokázáno, že v jejich atmosférách existuje heliový déšť? Jaké k tomu vedou a vedly indicie a experimenty?
21. listopadu byl odvysílán speciální díl pořadu, který slaví už dva roky své existence. Původním záměrem bylo informovat laickou veřejnost o zajímavostech na obloze a v kosmonautice a mixovat to s živými přenosy od dalekohledů při zajímavých úkazech. Pořad se snaží reagovat i na diváky, a tak se v něm objevují nejen jejich příspěvky, ale také návody, jak si poradit se fotografováním oblohy a zpracováním snímků. Na podzim 2022 přibyla série úloh pro program Stellarium, vhodných pro výuku ve školách i v mimoškolních aktivitách.
Znáte astronomicky zajímavé místo? Pak nám pomozte zmapovat astronomii na našem území. Může se jednat o objekt známý a velký, ale také malý a neznámý - důležité je, aby zaujal milovníky astronomie. Právě po takových místech Česka pátrá Česká astronomická
společnost při přípravě průvodce po astronomicky zajímavých místech zemí visegrádské skupiny a stejné pátrání probíhá v dalších zemích V4 (Slovensku, Polsku a Maďarsku).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Mesiac vo farbe, časť mesačných vyvrelých hornín je sfarbená do modra