Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za srpen 2024: Slunce

ČAM za srpen 2024: Slunce

Slunce
Autor: Jakub Lieder

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder. Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a Hélios nasedá do člunu, který mu postavil bůh Héfaistos. V?něm se pak oceánem vrací zpět a ráno opět vyráží na svou nebeskou pouť. Tak alespoň praví starořecké legendy.

 

Můžeme jej ovšem popsat také mnohem méně romanticky. 1 392 020 km průměr, 1,9891×1030 kg hmotnost, teplota téměř 6000 oC na povrchu a téměř 16×106 oC uvnitř. Stáří 4,6 miliard let. Tak to jsou hlavní charakteristiky našeho Slunce, centrálního tělesa Sluneční soustavy.

Jeho portrét pořízený specializovaným chromosferickým dalekohledem do fotografické soutěže Česká astrofotografie měsíce zaslal astrofotograf Jakub Lieder. A je opravdu na co se dívat. Slunce se totiž blíží do maxima své činnosti, které se opakuje přibližně po 11 letech. Tato perioda není samozřejmě přesná, pohybuje se mezi 9 a 14 lety. Proto zatím v tomto cyklu nemůžeme říct, zda jsme již v maximu nebo se do něho teprve blížíme. To vše se dozvíme až za několik měsíců, až budou k dispozici zpracovaná napozorovaná data a budeme si jisti, že pokles aktivity není nějaká náhodná fluktuace v činnosti Slunce. Cyklus sluneční aktivity byl objeven v roce 1843 německým astronomem Heinrichem Schwabem. Po něm je též pojmenován jako Schwabeův nebo také Schwabe-Wolfův sluneční cyklus. Archeologické objevy ukazují dle studia letokruhů starověkých stromů, že fungoval již před nejméně 290 milióny let.

Na vítězném snímku můžeme vidět velkou škálu jevů, které jsou viditelné ve vrstvě Slunce zvané chromosféra. Ta se nachází nad fotosférou, která je viditelná pouhým okem. Na pozorování chromosféry musíme použít filtry, které ze světla Slunce „vyříznou“ velmi úzkou část okolo spektrální čáry vodíku H-alfa s vlnovou délkou 656,7 nanometru. Je to velmi tenká vrstva s tloušťkou asi 3 až 5 tisíc kilometrů. Kromě pozorování specializovanými „chromosférickými“ dalekohledy ji můžeme pozorovat například během úplného zatmění Slunce.

Začněme pohledem na útvary nad slunečním okrajem, které nazýváme sluneční protuberance. Ty nejvyšší na snímku dosahují až do výšky 50 000 km, schovali bychom tedy do nich téměř čtyři Země. Hustota protuberancí je o několik řádů vyšší, než okolní sluneční atmosféra, kterou nazýváme koróna. Do té totiž z chromosféry vystupují. Naopak teplota je mnohem nižší - astronomové zjistili, že téměř dvě třetiny hmoty v protuberanci mívá teplotu nižší než 15 000 oC.

Protuberance můžeme však pozorovat nejen nad slunečním okrajem, ale i na slunečním disku. Vzhledem k faktu, že jsou chladnější než chromosféra zde zachycená, vidíme je jako tmavé hádkovité útvary (na snímku světlé, neboť je reprodukován v negativu). Stejně tak nás zaujmou světlé (zde tmavé) oblasti aktivního Slunce a magnetické smyčky, které zviditelňují komplikované magnetické pole aktivních oblastí na Slunci. No a nezapomeňme ani na jemné vějířovité chomáčky, tzv. „solar mottles“.

Na závěr opravdu musíme autorovi poděkovat za hezký pohled na poněkud „špinavou“ tvář našeho Slunce a zaslání snímku do soutěže. Gratulujeme k vítězství v srpnovém kole a přejeme mnoho podobných fotografií.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Praha - Letňany

Datum pořízení: 11.08.2024 18h

Optika: T-S 102ED, 4,2x, F/30 @ 3000mm

Montáž: Nexstar Evolution

Snímač: ZWO ASI 174MMC, Astronomik UHC-E + Astronomik R + Daystar Quark Chromosphere

Popis:

První mozaika (36 polí) celého Slunce přes 102ED, která vyšla, zmenšeno na polovinu, v odkazu je plné rozlišení.

 

Zpracování:

Autostakkert, Pixinsight, Registax, ICE, Gimp

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Bolid nad školou

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2025 obdržel snímek „Bolid nad školou“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Pecka Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Stack 4 fotiek

Další informace »