Před 100 lety v noci z 12. na 13. září 1923 exponoval Josef Klepešta na skleněnou desku 8palcovým astrografem hvězdárny v Ondřejově Velkou mlhovinu v Andromedě. Ve 22:55 záznam zkazil prolétající bolid, čímž ale vznikla patrně nejslavnější astrofotografie českého původu, která obletěla celý svět.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 300 z 11. 9. 2023.
Host našeho pořadu k nám zavítal z Drážďan z prestižního Helmholz Zentrum Dresden Rossendorf. Je jím fyzik dr. Kateřina Falk. Během rozhovoru se dozvíme, jak se vyvíjela její studia, výzkum i vědecká dráha. Poodhalíme tajemství pojmu laboratorní astrofyzika a některých z témat, kterým se věnuje, například prostředí v okolí planety Jupiter.
Přesně před rokem začaly v tomto týdnu na instagramovém účtu České astronomické společnosti vycházet první příspěvky. Úplně první, uvítací, vyšel 22. srpna 2022. První „opravdový“ příspěvek byl poté zveřejněn o den později. Pojednával o známé fotografii planety Jupiter z JWST. Od té doby na profilu přibývá nový obsah každý den a těší se stále vzrůstajícímu zájmu sledujících.
Meteorický roj Perseid je nejoblíbenější pro vysokou četnost "padajících hvězd" kolem jeho maxima a nepochybně hlavně proto, že nastává každoročně kolem 12. srpna, tedy v době dovolených a ještě poměrně teplých nocí. Podmínky v roce 2023 poměrně přály. Noci byly co se počasí týče proměnlivé, ale našla se i místa, kde bylo jasno několik nocí. Měsíc před novem pozorování téměř nerušil.
Júl je typické dovolenkové obdobie, mnohí sa vydávajú do južných krajín nabažiť sa slnečných lúčov, oddychovať na pláži, či objavovať podmorský svet úžasných farebných rýb, koralov, no aj vzácnejších kalmárov (olihní, krakatíc).
Již jste viděli delfína? Tak mnozí třeba na dovolené u moře… v televizi nebo na internetu snad všichni. Pokud tedy viděli, tak jistě uznáte, že si tato modrá mlhovina své pojmenování zaslouží.
Ministerstvo životního prostředí vydává Příručku správného osvětlování. Ta shrnuje pravidla pro bezpečné a kvalitní osvětlení, které je současně příznivé k životnímu prostředí a minimalizuje negativní dopady světelného znečištění. Nová Příručka správného osvětlování reflektuje novinku z letošního roku, vydání české technické normy ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení.
Na počátku byla tma. A pak vzniklo světlo. Tak začíná jeden z nejznámějších příběhů. Rozdíl mezi světem bdění a světem spánku, slunným dnem a ponurou nocí. Rozdíl mezi místy s přirozenou tmou a oblastmi, které se dávno utopily v záplavě umělé záře – to všechno demonstruje Temnalóna, obří model temné planety Země. Obyvatelé města Brna i jeho návštěvníci se s ním seznámí od 10. do 16. července, resp. od 1. do 8. srpna na již tradičním Festivalu planet.
Uběhl další měsíc a květnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce je za námi a my vám můžeme představit jeho vítěze. Je jím astrofotograf Pavel Pech se svou fotografií polární záře.
Vzhledem k rostoucí sluneční aktivitě, jejímž doprovodným jevem na Zemi jsou právě i polární záře, můžeme se jich dočkat v dohledné době i v našich zeměpisných šířkách. Autor tohoto snímku však vsadil na jistotu a vypravil se pozorovat tento jev do míst, kde je jeho výskyt na obloze téměř pravidlem. Vydal se i s fotografickou výbavou směrem severním, na ostrov Island.
Od 6. do 8. června se v prostorách Hvězdárny a planetária Brno setkávají výrobci planetárií, producenti dokumentárních filmů a zaměstnanci, kteří tyto filmy často následně odvážejí do svých organizací.
V dalším díle s dr. Markem Skarkou budeme pokračovat v besedě o vesmíru. Nejprve se ještě na chvíli zastavíme u pulsujících hvězd, jak ovlivnily chápání světa, a jak se podle nich určují vzdálenosti ve vesmíru? Poté se budeme zabývat exoplanetami a jejich výzkumem. Jak se hledají kandidáti a co o tom zkoumá Astronomický ústav v Ondřejově?
V každodenním zveřejňování nejkrásnějších astronomických fotografií NASA 29. května 2023 zveřejnila snímek od českého autora. K dnešnímu dni se v tomto prestižním přehledu objevilo celkem 61 českých fotografií. Dominuje mezi nimi autor dnešního Astronomického snímku dne Petr Horálek, který tímto dosáhl na celou čtyřicítku takto zveřejněných snímků. Astronomické snímky dne NASA jsou dostupné i české veřejnosti, a to na webu České astronomické společnosti www.astro.cz, kde je každý den zveřejňujeme s českým popisem, jehož autorem je Ing. Josef Chlachula, který jej každý den bez jediné přestávky překládá již neuvěřitelných více jak 23 roků.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 297.
Vítězným snímkem dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce jsme se přenesli do vesmírného prachu. A to nejen toho k Zemi blízkého, ale i velmi vzdáleného.
Hlavním motivem snímku je samozřejmě kometa C/2022 E3 ZTF. V době pořízení snímku byla od Země vzdálena 83 miliónů kilometrů. Již z jejího názvu zjistíme několik podstatných informací. Z písmenka C zjistíme, že se jedná o kometu dlouhoperiodickou a dále, že byla objevena v roce 2022 jako třetí objevená v první půlce března - to je ten kód E3. Písmenko zde značí vždy polovinu měsíce, v tomto případě tedy 5. polovina měsíce od začátku roku. Přesně to bylo 2. března. Číslo 3 je pak třetí kometa objevená v dané polovině měsíce. A zbývá nám kód, či zkratka ZTF. To značí, že byla objevena v rámci projektu Zwicky Transient Facility, což je širokoúhlá astronomická fotografická přehlídka oblohy, realizovaná na Samuel Oschin Telescope na observatoři na hoře Mt. Palomar v Kalifornii.
S deep fieldy se to mělo podobně jako s mnoha dalšími odvážnými nápady – vytáhly se během pauzy na kafe a ne všichni se hrnuli do jejich realizace. Naštěstí v týmu Hubbleova vesmírného dalekohledu zvítězila zvědavost nad opatrností a mnohahodinová expozice na první pohled prázdné části oblohy odhalila více než 1500 galaxií. V dalším díle Rozhovorů si povíme více o těchto nejhlubších snímcích vesmíru a taky o tom, co jsme se dozvěděli z prvního deep fieldu pořízeného Vesmírným dalekohledem Jamese Webba.
Mgr. Marek Skarka, Ph.D. z Astronomického ústavu AV ČR se ve Stelárním oddělení zabývá výzkumem a měřením hvězd a exoplanet. Co to jsou pulsující hvězdy a jaké mají projevy? Jak lze jejich vlastnosti zkoumat? Podíváme se k některým z nich blíže. Astronomové rozlišují tyto hvězdy podle jejich způsobu existence. Budeme tak putovat k zákrytovým hvězdám, cefeidám, hvězdám typu RR Lyrae i jiným objektům a představíme si i některé z nich konkrétně.
Když se 21. 4. 2023 ze Slunce odtrhl filament plazmatu při ne úplně nejsilnější erupci kategorie M2, všimli si astronomové, že erupce byla doprovázena výronem plazmatu směřujícím přímo k Zemi. Vyhlíželo se tedy, zda z toho nebude alespoň nějaká slabá geomagnetická aktivita. Když v neděli 23. dubna ve večerních hodinách dorazily vyvržené částice nejprve k našemu předvoji, sondám v Lagrangeově bodě L1 (asi 1,5 mil. km před Zemí směrem ke Slunci), ukázalo se, že šance vidět nějaké polární záře je mnohem vyšší, než se čekalo. A když se pak rázová vlna ve slunečním větru opřela do zemské magnetosféry, začaly se po 21. hodině našeho času dít věci.
Dnešní snímek ze soutěže Česká astrofotografie měsíce, která je pořádána pod záštitou České astronomické společnosti, nás zavede do části oblohy, kde nám výhled do hlubokého vesmíru neruší na hvězdy bohaté oblasti roviny naší vlastní Galaxie. Budeme hledět do souhvězdí Honicích psů, na krásnou spirální galaxii M51, kterou nám tentokrát přinesl astrofotograf Libor Richter.
Na průzkum planety Jupiter a především jejích tří ledových měsíců se vydává jedna z největších meziplanetárních sond, JUICE. Sledovat start můžete v přímém přenosu díky pražskému i brněnskému planetáriu. Obě pozvaly popularizátory kosmonautiky a odborníky. Čtvrtek 13. dubna od 12:00 nebo 13:50.
V dnešním díle představí RNDr. Jiří Grygar, CSc. jednu z nejvýznamnějších osobností astronomie v Československu.
Byl spoluzakladatelem vzniku naší republiky, o kterou se zasloužil významným podílem. T. G. Masaryka a Edvarda Beneše seznámil s významnými evropskými osobnostmi a jeho aktivity přinášely snahám o samostatnost ovoce. Ale především byl astronomem. Jeho život se může stát inspirací. Co vše dokázal, je takřka neuvěřitelné.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
