Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za leden 2023: NGC 6188 Souboj draků v souhvězdí Oltář

ČAM za leden 2023: NGC 6188 Souboj draků v souhvězdí Oltář

NGC 6188 Souboj draků v souhvězdí Oltář
Autor: Jakub Korbel

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2023 získal snímek „NGC 6188 - souboj draků v souhvězdí Oltář“, jehož autorem je Jakub Korbel Dnes zahájíme svou pouť vesmírnými dálkami v souhvězdí Oltáře. Pokud máte pocit, že jste toto souhvězdí na naší obloze nikdy neviděli, je to správně. S deklinací -45o až -67,5o je viditelné až z oblastí mnohem blíže k rovníku. Například z jižní Libye bychom viděli pouze jeho severní část.

 

Astrofotograf Jakub Korbel do tohoto souhvězdí zamířil svůj dalekohled až z daleké Namibie, hluboko pod rovníkem. Jeho cílem však nebylo toto souhvězdí složené z poměrně slabých hvězd, nýbrž velmi bizarní emisní mlhovina NGC 6188. Tvar této mlhoviny je natolik dramatický, že v některých pozorovatelích evokuje pohled na bojující draky.

Sama mlhovina leží na okraji mohutného a pro viditelné světlo neviditelného molekulárního mračna situovaného do souhvězdí Oltáře. Fantastické tvary útvarů v mlhovině jsou vymodelovány hvězdným větrem a intenzivním ultrafialovým zářením nových hvězd v oblasti. Tyto hvězdy, které jsou staré pouhých několik miliónů let, jsou součástí hvězdné asociace Ara OB1. Ta obsahuje několik desítek masivních hvězd spektrální třídy O a B (proto ta OB asociace). Jakmile bude okolní prach a plyn odfouknut, hvězdy se uvolní z gravitačního sevření a začnou se od sebe vzdalovat. Předpokládá se, že i většina všech hvězd v Mléčné dráze vznikla v podobných OB asociacích. V centru místní asociace nalezneme otevřenou hvězdokupu NGC 6193 na hranici viditelnosti pouhým okem. Obsahuje asi 27 hvězd.

Tyto mladé hvězdy však nejsou první hvězdnou generací v této oblasti. Za svůj vznik vděčí explozím supernov předchozí generace hvězd, které vymetly a stlačily okolní molekulární plyn, což vedlo ke vzniku hvězdných globulí a protohvězd.

Mlhovina se nachází ve vzdálenosti přibližně 4000 světelných let a její průměr se odhaduje na 200 světelných let. „Dračí tlamy“ ve středu snímku dosahují na délku několika desítek světelných let.

Ještě se podívejme na spodní okraj snímku, kde nalezneme jasně modrou mlhovinu NGC 6145. Ta se už nachází v souhvězdí Pravítka a byla vytvořena svítivou hvězdou typu O, asi 40 x hmotnější než naše Slunce. Její stáří se odhaduje na 3–4 milióny let a za přibližně stejnou dobu skončí svůj život výbuchem supernovy. Průměr mlhoviny, kterou obklopuje slabší plynné halo, se odhaduje na 4 světelné roky a leží ve vzdálenosti asi 4200 světelných let. Toto halo se stále rozpíná do mezihvězdného prostoru, kde se sráží s místním materiálem za vzniku emisí záření. Pochází z dřívějších aktivních fází života jasné hvězdy.

Obrázek ukazuje oblast ve falešných barvách v Hubblově paletě, která zvýrazňuje emisi atomů síry, vodíku a kyslíku v barvě červené, zelené a modré.

Na samý závěr bychom rádi poděkovali autorovi za nádherný pohled na vesmírnou válku draků, který zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce, jež se koná pod záštitou České astronomické společnosti. A připojujeme samozřejmě velkou gratulaci nejen k vítězství, ale i ke snímku samotnému.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Namibie

Datum pořízení: 22.05.2022

Optika: Sharpstar 94EDPH + 0.8x Reducer

Montáž: Rainbow Astro RST-135

Snímač: ZWO ASI 2600MM

Popis:

SHO 86x300s

 

Zpracování:

Pixinsight, Adobe Lightroom

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


9. vesmírný týden 2024

9. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C Odysseus dosedl na povrch Měsíce zřejmě na boku, ale stále vysílá. Z oběžné dráhy se vrátilo pouzdro soukromé společnosti Varda Space. Proběhlo další, devatenácté přistání stupně Falconu 9. Uplynulo 20 let od startu mise Rosetta-Philae ke kometě 67P a v létě to bude 10 let od jejího příletu k ní.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2359 Thorova helma

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2024 obdržel snímek „NGC 2359 - Thorova helma“, jehož autorem je Roman Hujer   Jméno Thor nalezneme zejména v mytologii severských národů, například Germánů či Vikingů. Jeho otcem byl Odin, jeden z bohů zde nejvyšších. Je bohem

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

12P Pons-Brooks

12P/Pons–Brooks je periodická kométa s obežnou dobou 71 rokov. Zodpovedá klasickej definícii kométy typu Halley s obežnou dobou medzi 20 a 200 rokmi a je tiež jednou z najjasnejších známych periodických komét, ktorá vo svojom prístupe k perihéliu dosahuje absolútnu vizuálnu magnitúdu ~ 5 . Kométu Pons-Brooks objavil na observatóriu v Marseille v júli 1812 Jean-Louis Pons a neskôr ju v roku 1883 objavil William Robert Brooks. Najbližší prechod perihélia je 21. apríla 2024, pričom najbližšie priblíženie k Zemi je 1,55 AU (232 miliónov km) 2. júna 2024. Očakáva sa, že kométa zjasní na zdanlivú magnitúdu 4,5. Jadro kométy sa odhaduje na priemer približne 30 km za predpokladu, že počas fotometrie v roku 2020 neprodukovalo príliš veľa prachu a plynu. 12P/Pons–Brooks môže byť materským telesom slabého decembrového meteorického roja κ-Draconids, ktorý je aktívny približne od 29. novembra do 13. decembra. Vyfotené 27.2.2024 krátko po západe Slnka za zlých podmienok cez vysokú oblačnosť. Chvíľami ani guiding nefungoval. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, guidescope 180mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Starnet++, Adobe photoshop 37x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 30 flats, 30 darks, master darkflats 27.2.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »