Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Den brněnské kosmonautiky

Den brněnské kosmonautiky

Doba, kdy vesmír patřil jen velkým hráčům, je pryč. Do kosmické hry – na nízké oběžné dráze i ve vzdálenějších částech Sluneční soustavy – se zapojují i ti, kteří si o vesmírném dobývání ještě před pár lety jen snili. Velká část z nich je z Brna a jižní Moravy.

O tom, co fantastického se právě teď ve zdejších dílnách, laboratořích či vývojových kancelářích chystá, vypráví Den brněnské/jihomoravské kosmonautiky. Díky této akci máte jedinečnou možnost navštívit vesmírné firmy a společnosti a zúčastnit se neopakovatelného workshopu. To vše pod dohledem Vladimíra Remka, jediného československého kosmonauta, a s Aleše Svobody – jediného českého rezervního kosmonauta Evropské kosmické agentury.

Ve středu 1. března 2023 v dopoledních hodinách významné brněnské firmy a instituce aktivní v kosmickém průmyslu otevřou své brány běžným pozemšťanům.

Česká republika za posledních deset let, tedy od svého vstupu do Evropské vesmírné agentury, udělala obrovský pokrok. Česko nespí, a to od vědeckých pracovišť až po vývojářské firmy. Brno je v této oblasti v republice jasným tahounem,“ uvedl ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek. Připomněl, že například nyní je Brno zapojeno do vývoje špičkového vesmírného dalekohledu, který bude pozorovat rentgenové záření a černé díry až v nejvzdálenějším vesmíru.

V rámci exkurzí můžete nahlédnout do čistých prostor, kde technici certifikovaní Evropskou vesmírnou agenturou integrují umělé družice. Dozvíte se, jak postavit satelit, aby přežil start i extrémní podmínky ve vesmíru. Nebo se seznámíte se sondami, jejichž rodokmen sahá až do Brna.

O která místa se jedná a jak si můžete rezervovat návštěvu, zjistíte na speciální stránce www.hvezdarna.cz/space

Prezentovat se bude například společnost, která v uplynulých letech v Evropské vesmírné agentuře způsobila revoluci: díky vyvinutí dispenzeru na hlavici rakety dokázala zlevnit umísťování malých družic až čtyřikrát. Nahlédnout také můžete „do kuchyně“, ve které vznikl kávovar ISSpresso, z něhož popíjejí kávu astronauti Mezinárodní vesmírné stanice.

Ve středu 1. března v odpoledních hodinách proběhne v digitáriu Hvězdárny a planetária Brno série prezentací s názvem „Do nekonečna a možná ještě dál…“, v nichž se řada firem a institucí pochlubí aktuálními vesmírnými projekty. Seznam vystupujících najdete opět na www.hvezdarna.cz/space, odkud bude možné se připojit i k on-line přenosu, který začíná ve 14 hodin. Každopádně vstup do digitária je zdarma – když přijdete, budete mít čas se i zeptat. A třeba i do některého z projektů zapojit.

142269.jpg

Den brněnské/jihomoravské kosmonautiky vzpomene 45. výročí výpravy jediného československého kosmonauta – Vladimíra Remka, za účasti Aleše Svobody – momentálně jediného českého rezervního kosmoplavce Evropské kosmické agentury.

Akce připomíná, že náš moderní svět prostě nemůže existovat bez kosmických technologií. S jejich neviditelnou pomocnou rukou se potkáváme od rána do večera. V noci hlídají náš pohodlný a bezpečný spánek. Elektronika nebo noviny, které čtete, auto, které řídíte, letadlo či vlak, kterými cestujete, jídlo, které jíte, a šaty, které oblékáte, jsou dostupné díky tomu, že jsme vyřešili, jak cestovat po oceánech bez vyznačených tras… nezmapovaných kontinentech… nekonečném vesmíru... Pobyt kosmonautů na Mezinárodní stanici pak pomáhá lépe poznat nás samotné.

Město Brno je přitom rychle rostoucím centrem kosmických aktivit – nejen v České republice. A díky Dnu brněnské/jihomoravské kosmonautiky se o tom přesvědčíte na vlastní oči.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »