Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Den brněnské kosmonautiky

Den brněnské kosmonautiky

Doba, kdy vesmír patřil jen velkým hráčům, je pryč. Do kosmické hry – na nízké oběžné dráze i ve vzdálenějších částech Sluneční soustavy – se zapojují i ti, kteří si o vesmírném dobývání ještě před pár lety jen snili. Velká část z nich je z Brna a jižní Moravy.

O tom, co fantastického se právě teď ve zdejších dílnách, laboratořích či vývojových kancelářích chystá, vypráví Den brněnské/jihomoravské kosmonautiky. Díky této akci máte jedinečnou možnost navštívit vesmírné firmy a společnosti a zúčastnit se neopakovatelného workshopu. To vše pod dohledem Vladimíra Remka, jediného československého kosmonauta, a s Aleše Svobody – jediného českého rezervního kosmonauta Evropské kosmické agentury.

Ve středu 1. března 2023 v dopoledních hodinách významné brněnské firmy a instituce aktivní v kosmickém průmyslu otevřou své brány běžným pozemšťanům.

Česká republika za posledních deset let, tedy od svého vstupu do Evropské vesmírné agentury, udělala obrovský pokrok. Česko nespí, a to od vědeckých pracovišť až po vývojářské firmy. Brno je v této oblasti v republice jasným tahounem,“ uvedl ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek. Připomněl, že například nyní je Brno zapojeno do vývoje špičkového vesmírného dalekohledu, který bude pozorovat rentgenové záření a černé díry až v nejvzdálenějším vesmíru.

V rámci exkurzí můžete nahlédnout do čistých prostor, kde technici certifikovaní Evropskou vesmírnou agenturou integrují umělé družice. Dozvíte se, jak postavit satelit, aby přežil start i extrémní podmínky ve vesmíru. Nebo se seznámíte se sondami, jejichž rodokmen sahá až do Brna.

O která místa se jedná a jak si můžete rezervovat návštěvu, zjistíte na speciální stránce www.hvezdarna.cz/space

Prezentovat se bude například společnost, která v uplynulých letech v Evropské vesmírné agentuře způsobila revoluci: díky vyvinutí dispenzeru na hlavici rakety dokázala zlevnit umísťování malých družic až čtyřikrát. Nahlédnout také můžete „do kuchyně“, ve které vznikl kávovar ISSpresso, z něhož popíjejí kávu astronauti Mezinárodní vesmírné stanice.

Ve středu 1. března v odpoledních hodinách proběhne v digitáriu Hvězdárny a planetária Brno série prezentací s názvem „Do nekonečna a možná ještě dál…“, v nichž se řada firem a institucí pochlubí aktuálními vesmírnými projekty. Seznam vystupujících najdete opět na www.hvezdarna.cz/space, odkud bude možné se připojit i k on-line přenosu, který začíná ve 14 hodin. Každopádně vstup do digitária je zdarma – když přijdete, budete mít čas se i zeptat. A třeba i do některého z projektů zapojit.

142269.jpg

Den brněnské/jihomoravské kosmonautiky vzpomene 45. výročí výpravy jediného československého kosmonauta – Vladimíra Remka, za účasti Aleše Svobody – momentálně jediného českého rezervního kosmoplavce Evropské kosmické agentury.

Akce připomíná, že náš moderní svět prostě nemůže existovat bez kosmických technologií. S jejich neviditelnou pomocnou rukou se potkáváme od rána do večera. V noci hlídají náš pohodlný a bezpečný spánek. Elektronika nebo noviny, které čtete, auto, které řídíte, letadlo či vlak, kterými cestujete, jídlo, které jíte, a šaty, které oblékáte, jsou dostupné díky tomu, že jsme vyřešili, jak cestovat po oceánech bez vyznačených tras… nezmapovaných kontinentech… nekonečném vesmíru... Pobyt kosmonautů na Mezinárodní stanici pak pomáhá lépe poznat nás samotné.

Město Brno je přitom rychle rostoucím centrem kosmických aktivit – nejen v České republice. A díky Dnu brněnské/jihomoravské kosmonautiky se o tom přesvědčíte na vlastní oči.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »