Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Den brněnské kosmonautiky

Den brněnské kosmonautiky

Doba, kdy vesmír patřil jen velkým hráčům, je pryč. Do kosmické hry – na nízké oběžné dráze i ve vzdálenějších částech Sluneční soustavy – se zapojují i ti, kteří si o vesmírném dobývání ještě před pár lety jen snili. Velká část z nich je z Brna a jižní Moravy.

O tom, co fantastického se právě teď ve zdejších dílnách, laboratořích či vývojových kancelářích chystá, vypráví Den brněnské/jihomoravské kosmonautiky. Díky této akci máte jedinečnou možnost navštívit vesmírné firmy a společnosti a zúčastnit se neopakovatelného workshopu. To vše pod dohledem Vladimíra Remka, jediného československého kosmonauta, a s Aleše Svobody – jediného českého rezervního kosmonauta Evropské kosmické agentury.

Ve středu 1. března 2023 v dopoledních hodinách významné brněnské firmy a instituce aktivní v kosmickém průmyslu otevřou své brány běžným pozemšťanům.

Česká republika za posledních deset let, tedy od svého vstupu do Evropské vesmírné agentury, udělala obrovský pokrok. Česko nespí, a to od vědeckých pracovišť až po vývojářské firmy. Brno je v této oblasti v republice jasným tahounem,“ uvedl ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek. Připomněl, že například nyní je Brno zapojeno do vývoje špičkového vesmírného dalekohledu, který bude pozorovat rentgenové záření a černé díry až v nejvzdálenějším vesmíru.

V rámci exkurzí můžete nahlédnout do čistých prostor, kde technici certifikovaní Evropskou vesmírnou agenturou integrují umělé družice. Dozvíte se, jak postavit satelit, aby přežil start i extrémní podmínky ve vesmíru. Nebo se seznámíte se sondami, jejichž rodokmen sahá až do Brna.

O která místa se jedná a jak si můžete rezervovat návštěvu, zjistíte na speciální stránce www.hvezdarna.cz/space

Prezentovat se bude například společnost, která v uplynulých letech v Evropské vesmírné agentuře způsobila revoluci: díky vyvinutí dispenzeru na hlavici rakety dokázala zlevnit umísťování malých družic až čtyřikrát. Nahlédnout také můžete „do kuchyně“, ve které vznikl kávovar ISSpresso, z něhož popíjejí kávu astronauti Mezinárodní vesmírné stanice.

Ve středu 1. března v odpoledních hodinách proběhne v digitáriu Hvězdárny a planetária Brno série prezentací s názvem „Do nekonečna a možná ještě dál…“, v nichž se řada firem a institucí pochlubí aktuálními vesmírnými projekty. Seznam vystupujících najdete opět na www.hvezdarna.cz/space, odkud bude možné se připojit i k on-line přenosu, který začíná ve 14 hodin. Každopádně vstup do digitária je zdarma – když přijdete, budete mít čas se i zeptat. A třeba i do některého z projektů zapojit.

142269.jpg

Den brněnské/jihomoravské kosmonautiky vzpomene 45. výročí výpravy jediného československého kosmonauta – Vladimíra Remka, za účasti Aleše Svobody – momentálně jediného českého rezervního kosmoplavce Evropské kosmické agentury.

Akce připomíná, že náš moderní svět prostě nemůže existovat bez kosmických technologií. S jejich neviditelnou pomocnou rukou se potkáváme od rána do večera. V noci hlídají náš pohodlný a bezpečný spánek. Elektronika nebo noviny, které čtete, auto, které řídíte, letadlo či vlak, kterými cestujete, jídlo, které jíte, a šaty, které oblékáte, jsou dostupné díky tomu, že jsme vyřešili, jak cestovat po oceánech bez vyznačených tras… nezmapovaných kontinentech… nekonečném vesmíru... Pobyt kosmonautů na Mezinárodní stanici pak pomáhá lépe poznat nás samotné.

Město Brno je přitom rychle rostoucím centrem kosmických aktivit – nejen v České republice. A díky Dnu brněnské/jihomoravské kosmonautiky se o tom přesvědčíte na vlastní oči.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »