Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Den brněnské kosmonautiky

Den brněnské kosmonautiky

Doba, kdy vesmír patřil jen velkým hráčům, je pryč. Do kosmické hry – na nízké oběžné dráze i ve vzdálenějších částech Sluneční soustavy – se zapojují i ti, kteří si o vesmírném dobývání ještě před pár lety jen snili. Velká část z nich je z Brna a jižní Moravy.

O tom, co fantastického se právě teď ve zdejších dílnách, laboratořích či vývojových kancelářích chystá, vypráví Den brněnské/jihomoravské kosmonautiky. Díky této akci máte jedinečnou možnost navštívit vesmírné firmy a společnosti a zúčastnit se neopakovatelného workshopu. To vše pod dohledem Vladimíra Remka, jediného československého kosmonauta, a s Aleše Svobody – jediného českého rezervního kosmonauta Evropské kosmické agentury.

Ve středu 1. března 2023 v dopoledních hodinách významné brněnské firmy a instituce aktivní v kosmickém průmyslu otevřou své brány běžným pozemšťanům.

Česká republika za posledních deset let, tedy od svého vstupu do Evropské vesmírné agentury, udělala obrovský pokrok. Česko nespí, a to od vědeckých pracovišť až po vývojářské firmy. Brno je v této oblasti v republice jasným tahounem,“ uvedl ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek. Připomněl, že například nyní je Brno zapojeno do vývoje špičkového vesmírného dalekohledu, který bude pozorovat rentgenové záření a černé díry až v nejvzdálenějším vesmíru.

V rámci exkurzí můžete nahlédnout do čistých prostor, kde technici certifikovaní Evropskou vesmírnou agenturou integrují umělé družice. Dozvíte se, jak postavit satelit, aby přežil start i extrémní podmínky ve vesmíru. Nebo se seznámíte se sondami, jejichž rodokmen sahá až do Brna.

O která místa se jedná a jak si můžete rezervovat návštěvu, zjistíte na speciální stránce www.hvezdarna.cz/space

Prezentovat se bude například společnost, která v uplynulých letech v Evropské vesmírné agentuře způsobila revoluci: díky vyvinutí dispenzeru na hlavici rakety dokázala zlevnit umísťování malých družic až čtyřikrát. Nahlédnout také můžete „do kuchyně“, ve které vznikl kávovar ISSpresso, z něhož popíjejí kávu astronauti Mezinárodní vesmírné stanice.

Ve středu 1. března v odpoledních hodinách proběhne v digitáriu Hvězdárny a planetária Brno série prezentací s názvem „Do nekonečna a možná ještě dál…“, v nichž se řada firem a institucí pochlubí aktuálními vesmírnými projekty. Seznam vystupujících najdete opět na www.hvezdarna.cz/space, odkud bude možné se připojit i k on-line přenosu, který začíná ve 14 hodin. Každopádně vstup do digitária je zdarma – když přijdete, budete mít čas se i zeptat. A třeba i do některého z projektů zapojit.

142269.jpg

Den brněnské/jihomoravské kosmonautiky vzpomene 45. výročí výpravy jediného československého kosmonauta – Vladimíra Remka, za účasti Aleše Svobody – momentálně jediného českého rezervního kosmoplavce Evropské kosmické agentury.

Akce připomíná, že náš moderní svět prostě nemůže existovat bez kosmických technologií. S jejich neviditelnou pomocnou rukou se potkáváme od rána do večera. V noci hlídají náš pohodlný a bezpečný spánek. Elektronika nebo noviny, které čtete, auto, které řídíte, letadlo či vlak, kterými cestujete, jídlo, které jíte, a šaty, které oblékáte, jsou dostupné díky tomu, že jsme vyřešili, jak cestovat po oceánech bez vyznačených tras… nezmapovaných kontinentech… nekonečném vesmíru... Pobyt kosmonautů na Mezinárodní stanici pak pomáhá lépe poznat nás samotné.

Město Brno je přitom rychle rostoucím centrem kosmických aktivit – nejen v České republice. A díky Dnu brněnské/jihomoravské kosmonautiky se o tom přesvědčíte na vlastní oči.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »