Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Den brněnské kosmonautiky

Den brněnské kosmonautiky

Doba, kdy vesmír patřil jen velkým hráčům, je pryč. Do kosmické hry – na nízké oběžné dráze i ve vzdálenějších částech Sluneční soustavy – se zapojují i ti, kteří si o vesmírném dobývání ještě před pár lety jen snili. Velká část z nich je z Brna a jižní Moravy.

O tom, co fantastického se právě teď ve zdejších dílnách, laboratořích či vývojových kancelářích chystá, vypráví Den brněnské/jihomoravské kosmonautiky. Díky této akci máte jedinečnou možnost navštívit vesmírné firmy a společnosti a zúčastnit se neopakovatelného workshopu. To vše pod dohledem Vladimíra Remka, jediného československého kosmonauta, a s Aleše Svobody – jediného českého rezervního kosmonauta Evropské kosmické agentury.

Ve středu 1. března 2023 v dopoledních hodinách významné brněnské firmy a instituce aktivní v kosmickém průmyslu otevřou své brány běžným pozemšťanům.

Česká republika za posledních deset let, tedy od svého vstupu do Evropské vesmírné agentury, udělala obrovský pokrok. Česko nespí, a to od vědeckých pracovišť až po vývojářské firmy. Brno je v této oblasti v republice jasným tahounem,“ uvedl ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek. Připomněl, že například nyní je Brno zapojeno do vývoje špičkového vesmírného dalekohledu, který bude pozorovat rentgenové záření a černé díry až v nejvzdálenějším vesmíru.

V rámci exkurzí můžete nahlédnout do čistých prostor, kde technici certifikovaní Evropskou vesmírnou agenturou integrují umělé družice. Dozvíte se, jak postavit satelit, aby přežil start i extrémní podmínky ve vesmíru. Nebo se seznámíte se sondami, jejichž rodokmen sahá až do Brna.

O která místa se jedná a jak si můžete rezervovat návštěvu, zjistíte na speciální stránce www.hvezdarna.cz/space

Prezentovat se bude například společnost, která v uplynulých letech v Evropské vesmírné agentuře způsobila revoluci: díky vyvinutí dispenzeru na hlavici rakety dokázala zlevnit umísťování malých družic až čtyřikrát. Nahlédnout také můžete „do kuchyně“, ve které vznikl kávovar ISSpresso, z něhož popíjejí kávu astronauti Mezinárodní vesmírné stanice.

Ve středu 1. března v odpoledních hodinách proběhne v digitáriu Hvězdárny a planetária Brno série prezentací s názvem „Do nekonečna a možná ještě dál…“, v nichž se řada firem a institucí pochlubí aktuálními vesmírnými projekty. Seznam vystupujících najdete opět na www.hvezdarna.cz/space, odkud bude možné se připojit i k on-line přenosu, který začíná ve 14 hodin. Každopádně vstup do digitária je zdarma – když přijdete, budete mít čas se i zeptat. A třeba i do některého z projektů zapojit.

142269.jpg

Den brněnské/jihomoravské kosmonautiky vzpomene 45. výročí výpravy jediného československého kosmonauta – Vladimíra Remka, za účasti Aleše Svobody – momentálně jediného českého rezervního kosmoplavce Evropské kosmické agentury.

Akce připomíná, že náš moderní svět prostě nemůže existovat bez kosmických technologií. S jejich neviditelnou pomocnou rukou se potkáváme od rána do večera. V noci hlídají náš pohodlný a bezpečný spánek. Elektronika nebo noviny, které čtete, auto, které řídíte, letadlo či vlak, kterými cestujete, jídlo, které jíte, a šaty, které oblékáte, jsou dostupné díky tomu, že jsme vyřešili, jak cestovat po oceánech bez vyznačených tras… nezmapovaných kontinentech… nekonečném vesmíru... Pobyt kosmonautů na Mezinárodní stanici pak pomáhá lépe poznat nás samotné.

Město Brno je přitom rychle rostoucím centrem kosmických aktivit – nejen v České republice. A díky Dnu brněnské/jihomoravské kosmonautiky se o tom přesvědčíte na vlastní oči.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »