Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Mléčná dráha nad tyrkysovou říší divů

Mléčná dráha nad tyrkysovou říší divů

Mléčná dráha nad tyrkysovou říší divů

V každodenním zveřejňování nejkrásnějších astronomických fotografií NASA 29. května 2023 zveřejnila snímek od českého autora. K dnešnímu dni se v tomto prestižním přehledu objevilo celkem 61 českých fotografií. Dominuje mezi nimi autor dnešního Astronomického snímku dne Petr Horálek, který tímto dosáhl na celou čtyřicítku takto zveřejněných snímků. Astronomické snímky dne NASA jsou dostupné i české veřejnosti, a to na webu České astronomické společnosti www.astro.cz, kde je každý den zveřejňujeme s českým popisem, jehož autorem je Ing. Josef Chlachula, který jej každý den bez jediné přestávky překládá již neuvěřitelných více jak 23 roků. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 297.

Dnešní snímek dne NASA s názvem Mléčná dráha nad tyrkysovou říší divů (Milky Way over a Turquiose Wonderland) vznikl 14. února letošního roku a vidíme na něm pláž ostrova Soneva Jani v Indickém oceánu. Pláž je silně nasvícena modrou září světélkujícího planktonu, jehož aktivita letos trvala mnohem déle než v jiných letech. Běžně totiž jasný plankton svou nápadnou barvou při vlnobití ozařuje pláže ostrovů v Indickém oceánu zejména v prosinci a v první polovině ledna. Prodloužená aktivita fotografovi umožnila zaznamenat nezvyklou kompozici – spolu s planktonem se v nebeské části snímku objevují hvězdy a mlhoviny v okolí Jižního kříže, které jsou v únoru v těchto končinách pozorovatelné už okolo půlnoci. Samotný snímek je přitom jen jednoexpoziční záběr zachycený na citlivý fotoaparát umístěný na pevném stativu.

Fotografii včetně popisu v češtině a odkazů na jednotlivé zachycené oblasti najdete na  https://www.astro.cz/apod/ap230529.html. Příběh fotografie je autorem Petrem Horálkem popsán na webu Fyzikálního ústavu Slezské univerzity http://progresy.physics.cz/2023/02/20/fotogalerie-popularizace-astronomie-v-indickem-oceanu/.

První snímek Petru Horálkovi NASA publikovala v červenci 2014.  O necelých 9 let později dnes jeho jubilejní čtyřicátý snímek dne, vzniklý ve spolupráci s Fyzikálním ústavem v Opavě, zobrazuje unikátní kombinaci nočních září v přírodě: hvězdného nebe s Mléčnou dráhou nad svítícím planktonem rozzářenou pláží ostrova v Indickém oceánu.

Mezi 40 snímky NASA, jejichž autorem nebo spoluautorem je Mgr. Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě, najdeme záběry nejrůznějších astronomických úkazů i pohledů do (nejen) nočního nebe zachycených na mnoha místech světa. Mezi úkazy se nejčastěji objevují zatmění Slunce a zatmění Měsíce. Během jednoho měsíčního zatmění se autorovi podařil vzácně zachytit záblesk při dopadu meteoritu na měsíční povrch. Další jeho doménou jsou fotografie komet, NASA publikovala například jeho záběry komety NEOWISE nebo letošní komety ZTF. Jako první český fotoambasador Evropské jižní observatoře (ESO) měl několikrát možnost vycestovat na observatoře La Silla i Paranal v Chile, kde zachytil pohledy do nebe daleko od světelného znečištění. Nejčastěji publikovaným stanovištěm se stala Sečská přehrada na Chrudimsku, která Horálkovi přirostla k srdci už v dětství a odkud pochází celkem 7 v NASA publikovaných snímků.

Astrofotograf Petr Horálek je delegátem International Dark Sky Asssotiation a mnoha svými fotografiemi soustavně upozorňuje na problém světelného znečištění. Tomuto problému se velmi výrazně věnuje také Česká astronomická společnost, jejíž Odborná skupina pro řešení světelného znečištění úzce spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí, které ochranu tmavé oblohy rozšiřuje na ochranu nočního životního prostředí. V posledních letech konečně vznikají nástroje, jak noční přírodu, případně zdraví člověka ochránit, např. Metodický pokyn pro posuzování v rámci procesu EIA a zejména aktuálně přijatá česká technická norma ČSN 36 0459 – Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení účinná od 1. března 2023. Stále to však nestačí a stále potřebujeme v oblasti ochrany nočního prostředí přidat, protože živá příroda je v lidské snaze přeměny noci v  prodloužený den velmi zranitelná. Cestou je ubírat světlo v noci, pokud ho nepotřebujeme, prostě „poslední zhasíná“, resp. nesvítit naplno po celou noc. Více informací např. na www.svetelneznecisteni.cz.

Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují osvětovým popisem editoři prof. Jerry Bonnell (z Michiganské technologické univerzity) a prof. Robert Nemiroff (z Univerzity v Marylandu), spolupracovníci NASA. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny (o kterou se stará od roku 1999 Josef Chlachula) a na sociálních sítích je APOD sledován stamilióny návštěvníků denně.

 

Kontakty a další informace:

Mgr. Petr Horálek
Astrofotograf a autor snímku
petr.horalek@slu.cz, 732 826 853

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě, vedoucí observatoře WHOO! a Unisféry
tomas.graf@fpf.slu.cz, 553 684 548

 

Tiskové prohlášení ke stažení ve formátu DOC a PDF.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Svítící plankton, Maledivy, Petr Horálek, Horálek APOD, Apod, Astronomický snímek dne


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »