Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Prestižní snímek dne NASA z 9. srpna zobrazuje Perseidy slovensko-české dvojice astrofotografů

Prestižní snímek dne NASA z 9. srpna zobrazuje Perseidy slovensko-české dvojice astrofotografů

Perseus a ztracené meteory

Úřad NASA v pondělí 9. srpna 2021 publikoval snímek s názvem „Perseus and Lost Meteors“ (v překladu Perseus a ztracené meteory). Jeho autory jsou slovenský astrofotograf a popularizátor astronomie Tomáš Slovinský a český astrofotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Nezvyklý kompozitní snímek, který oběma autorům zabral stovky hodin práce, upozorňuje na blížící se maximum každoročního meteorického roje Perseidy a problém světelného znečištění, díky němuž se (nejen tento) meteorický roj čím dál hůře pozoruje.

Tiskové prohlášení ČAS č. 278

I přes mimořádně přísné restrikce kvůli pandemii COVID-19 byla a je noční obloha každému stále dostupná. Na nočním nebi můžeme aktuálně pozorovat Mléčnou dráhu, objevují se meteory z roje Perseid a nízko nad obzorem už za soumraku lze pozorovat jasné planety: nad západním obzorem planetu Venuši, nad jihovýchodem pak Jupiter a Saturn. Právě meteorický roj Perseid je v následujících dnech tím největším lákadlem pro pozorovatele noční oblohy, vrcholí v noci 12./13. srpna. Na tuto každoroční podívanou, která je letos provázena velmi dobrými podmínkami, upozorňuje NASA prostřednictvím svého prestižního Astronomického snímku dne z 9. srpna 2021. Autoři snímku – Tomáš Slovinský a Petr Horálek – poukazují ještě na jeden fakt: kvůli rostoucí míře (dnes už dokazatelně škodlivého) světelného znečištění z měst je i pozorování meteorů čím dál obtížnější.

Kompozitní snímek vznikl v srpnu minulého roku na dvou místech s různou mírou světelného znečištění. Tomáš Slovinský zaznamenával meteory z Perseid u Runiny v Parku tmavej oblohy Poloniny, kde je jedno z nejtmavších míst ve střední Evropě. Na tzv. Bortleho stupnici tmavého nebe podle míry světelného znečištění (od 1 do 9, kde stupeň 9 je nejhorší) se Runina nachází na stupni 2. Petr Horálek snímal meteory nad Sečskou přehradou, kde je kvalita oblohy Bortle 4. Rozdíl mezi těmito dvěma místy je přitom až 1000 hvězd, o které je sečská obloha ochuzena oproti té na Runině. A nejen to. Tomáš Slovinský mohl napozorovat až o třetinu více meteorů, které na přesvětlené sečské obloze zanikly. Světelné znečištění tedy velmi výrazně okrádá pozorovatele blíže k městům o krásu tmavé hvězdné oblohy a bohatý meteorický roj Perseidy. Oba fotografové přitom snímali stejnou technikou přibližně stejný celkový čas a obrazy zpracovávali identickými (dopředu domluvenými) technikami. Snahou bylo rovněž v precizně zvolený čas zachytit identickou nebeskou kompozici s letní Mléčnou dráhou, aby bylo možné oba pohledy lehce prolnout a na problematiku světelného znečištění co nejlépe poukázat. Vyjma meteorů a Mléčné dráhy je na kompozitu také vidět trojice jasných planet, která při loňském maximu Perseid zdobila noční oblohu: na Horálkově části vpravo Jupiter a Saturn (odrážejí se v hladině Sečské přehrady), na Slovinského polovině pak narudlý Mars.

Pro Tomáše Slovinského je to již 6. úspěch v NASA, pro Petra Horálka v pořadí jubilejní 30. snímek. Zároveň jde již o čtvrtý snímek NASA Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě, 18. snímek dne NASA, který vznikl na území České republiky a 12. snímek na území Slovenska. Zajímavostí také je, že jde o 7. snímek NASA, který vznikl u Sečské přehrady (kde fotí Petr Horálek nejčastěji).

Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují vysvětlujícím popisem editoři prof. Jerry Bonnell (z Michiganské Technologické Univerzity) a prof. Robert Nemiroff (z Univerzity v Marylandu), spolupracovníci NASA. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny (o kterou se stará od roku 1999 Josef Chlachula) a na sociálních sítích je APOD sledován stamilióny návštěvníků denně.

 

Kontakty a další informace:

Tomáš Slovinský
Ředitel OZ Astronómia pre všetkých
spoluautor snímku
Email: info.slovinsky@gmail.com
Telefon: +421 948 318 005

Bc. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
spoluautor snímku
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové prohlášení ve formátu DOC
[2] Tiskové prohlášení ve formátu PDF



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Perseidy, Tomáš Slovinský, Petr Horálek, Apod, Astronomický snímek dne


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »