Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Snímek dne NASA je dnes od českého fotografa. Zobrazuje Perseidy nad Vrchteplou

Snímek dne NASA je dnes od českého fotografa. Zobrazuje Perseidy nad Vrchteplou

Snímek Noc Perseid zachycený nad slovenskou Vrchteplou v srpnu 2016.
Autor: Petr Horálek.

Již po 10. vybrala NASA jako prestižní snímek dne APOD (Astronomy Picture Of the Day) fotografii od českého fotografa Petra Horálka. Snímek publikovaný 10. srpna 2017 s názvem „Noc Perseid“ zobrazuje meteory z každoročního letního roje nad slovenskou vesnicí Vrchteplá z roku 2016, kde se tehdy konala jubilejní 30. mezinárodní „Expedícia Perzeidy“. Letos se uskuteční v termínu 11. – 19. srpna 2017 a široká veřejnost je zvána na zajímavé přednášky.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 10. srpna 2017

APOD je zkratka pro Astronomy Picture Of the Day (NASA), tedy Astronomický snímek dne NASA. Jeho mottem je „Objevujte vesmír!“ Každý den je představen jiný obrázek nebo fotografie našeho fascinujícího vesmíru, spolu se stručným vysvětlením napsaným profesionálními astronomy. Těmi jsou profesor Robert Nemiroff a Dr. Jerry Bonnell. Od roku 1999 je také dostupný s českým překladem, o který se každý den stará Ing. Josef Chlachula, spoluzakladatel webu České astronomické společnosti Astro.cz. Za celou 22letou historii bylo publikováno jen několik snímků českých a slovenských autorů, přičemž Horálek je jediný, jemuž se to podařilo již desetkrát. Více o APODu a fotografiích českých a slovenských autorů včetně českých průvodních textů k těmto snímkům naleznete na www.astro.cz/apod/about.

Astronomický snímek dne NASA 10. srpna 2017 zobrazuje meteory z roje Perseid proti letní Mléčné dráze nad astronomickým táborem na slovenské Vrchteplé. Vznikl mezi 6. a 8. srpnem minulého roku, kdy se Petr Horálek zúčastnil tradiční mezinárodní „Expedície Perzeidy“, pořádané Astronomickým klubem Juraja Bardyho v Plevníku-Drienovom a Astronomickým kabinetom pri POS v Považskej Bystrici. Expedice, jíž se pravidelně účastní i vědci z České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, se v loňském roce odehrála jubilejním 20. rokem na Vrchteplé a 30. rokem celkově. Za tu dobu se na expedicích podařilo zaznamenat a vyhodnotit přes 24 tisíc Perseid. Letos se expedice uskuteční mezi 11. a 19. srpnem 2017 opět na Vrchteplé a zavítat na ni může i široká veřejnost - poslechnout si zajímavé přednášky a případně i strávit noc pod hvězdami okolo maxima roje Perseid.

Pro samotného autora snímku je to příjemný úspěch – nejde jen o desáté zveřejnění jeho snímku v APODu od roku 2014 (z nichž 3 byly pořízeny přímo z Česka), ale zároveň již o druhý ukazující meteorický roj Perseidy. První byl pořízen na ostrově Hvar v Chorvatsku. Letos je to zároveň druhý snímek APODu se slovenskou krajinou – první byl publikován 29. dubna pod názvem Oblouky jara a jeho autorem je slovenský fotograf Ondrej Králik.

Kontakt a další informace

Petr Horálek
Autor Astronomického snímku dne NASA z 10. srpna 2017
Email: horalek.peter@gmail.com
Mobil: +420 732 826 853
Web s dalšími snímky: www.astronom.cz/horalek

Mária Labudíková, Ing. Marián Mičúch
Organizátoři Expedície Perzeidy na Vrchteplé
Astronomický klub Juraja Bardyho; 018 26 Plevník-Drienové
Email: labudikova@seznam.cz; micuchm@gmx.com
Mobil: 0907 792 274; 0908 691 888

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
Email: suchan@astro.cz
Mobil: +420 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] APOD: Noc Perseid
[3] O APODu - Astronomickém snímku dne NASA
[4] Již jubilejním 20. rokem se ve Vrchteplé pozorovaly Perseidy
[5] Oficiální web a informace o 21. Expedícii Perzeidy



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Apod, Astronomický snímek dne, Petr Horálek, Perseidy, Expedice Vrchteplá


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »