Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Brněnská hvězdárna uvádí Pink Floyd’s The Dark Side of the Moon

Brněnská hvězdárna uvádí Pink Floyd’s The Dark Side of the Moon

Hvězdárna a planetárium Brno u příležitosti 50. výročí vzniku legendárního alba The Dark Side of The Moon uvede stejnojmenné představení, které vzniklo na motivy hudby Pink Floyd, za pečlivého dohledu členů této skupiny a také jejich souhlasu. 

„Nebyla to jednoduchá záležitost. Nápad na vznik tohoto představení se zrodil již před dvěma roky,“ komentuje mimořádnou událost Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „První planetární show oficiálně schválené legendární skupinou je třičtvrtěhodinovou vizuální básní, která vznikla u příležitosti 50. výročí vydání desky The Dark Side of the Moon. Vizuální část vytvořila společnost NSC Creative, která spolupracovala s Aubrey Powellem, kreativním ředitelem skupiny Pink Floyd, zvukový remaster má na svědomí James Guthrie a Joel Plante ze studia das boot recording. Zástupci skupiny Pink Floyd si dokonce vymínili právo souhlasu s uvedením v každém ze světových planetárií. Jeden z prvních přitom dostalo Brno.“

„Přesně si vybavuju okamžik, kdy jsme ve studiu poslouchali hotový mix a pomysleli si: panebože, my jsme stvořili něco opravdu úžasného!“ Těmito slovy popsal své pocity David Gilmour, zpěvák a kytarista britské skupiny Pink Floyd, když uslyšel jejich magnum opus – album The Dark Side of The Moon. Deska vyšla 1. března 1973 a brzy potvrdila Gilmourův první dojem.

142630.jpg

Ikonický přebal, koncept desky, geniální texty a nadčasový zvuk, to vše způsobilo, že osmé album skupiny Pink Floyd se propálilo nesmazatelným písmem nejen do historie hudby, ale i do popkultury obecně. V americkém žebříčku nejprodávanějších desek Billboard 200 se album udrželo neuvěřitelných 14 let, což je rekord, který žádná hudební deska nepřekonala a nejspíš už ani nepřekoná. I 50 let po uvedení alba a po téměř padesáti milionech prodaných kopií je deska pořád aktuální a dokáže uhranout i nejmladší generace posluchačů.

Paradoxní je, že i když „The Dark Side“ představuje „nejkosmičtější" název alba v historii skupiny, o vesmíru vůbec není. Dokonce ani v takových skladbách, jakými jsou Eclipse (zatmění) nebo The Great Gig in the Sky (velké nebeské představení), nejde o kosmická témata. Zatímco na prvních deskách skupiny se to vesmírnými motivy jen hemžilo, na „The Dark Side“ jsou ústředními tématy šílenství, peníze, pomíjivost života nebo chamtivost.

Představení Pink Floyd’s The Dark Side Of The Moon vytvořilo britské studio NSC Creative se souhlasem a pod dohledem členů skupiny Pink Floyd. Stejně jako album má deset částí – v chronologickém pořadí, pokaždé ale na jiné téma. Některé animace jsou téměř futuristické, jiné v retrostylu jako poděkování legendárnímu bandu. Pokud do brněnského planetária přijdete, nebudete litovat. Obejme vás krásný zvuk a krásný obraz, dostanete se až za hranici neopakovatelného audiovizuálního zážitku. Sami se tak přesvědčíte, že hudba na albu The Dark Side of The Moon je pro brněnské digitárium přímo stvořená... Vstupenky získáte na www.hvezdarna.cz




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »