Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Brněnská hvězdárna uvádí Pink Floyd’s The Dark Side of the Moon

Brněnská hvězdárna uvádí Pink Floyd’s The Dark Side of the Moon

Hvězdárna a planetárium Brno u příležitosti 50. výročí vzniku legendárního alba The Dark Side of The Moon uvede stejnojmenné představení, které vzniklo na motivy hudby Pink Floyd, za pečlivého dohledu členů této skupiny a také jejich souhlasu. 

„Nebyla to jednoduchá záležitost. Nápad na vznik tohoto představení se zrodil již před dvěma roky,“ komentuje mimořádnou událost Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „První planetární show oficiálně schválené legendární skupinou je třičtvrtěhodinovou vizuální básní, která vznikla u příležitosti 50. výročí vydání desky The Dark Side of the Moon. Vizuální část vytvořila společnost NSC Creative, která spolupracovala s Aubrey Powellem, kreativním ředitelem skupiny Pink Floyd, zvukový remaster má na svědomí James Guthrie a Joel Plante ze studia das boot recording. Zástupci skupiny Pink Floyd si dokonce vymínili právo souhlasu s uvedením v každém ze světových planetárií. Jeden z prvních přitom dostalo Brno.“

„Přesně si vybavuju okamžik, kdy jsme ve studiu poslouchali hotový mix a pomysleli si: panebože, my jsme stvořili něco opravdu úžasného!“ Těmito slovy popsal své pocity David Gilmour, zpěvák a kytarista britské skupiny Pink Floyd, když uslyšel jejich magnum opus – album The Dark Side of The Moon. Deska vyšla 1. března 1973 a brzy potvrdila Gilmourův první dojem.

142630.jpg

Ikonický přebal, koncept desky, geniální texty a nadčasový zvuk, to vše způsobilo, že osmé album skupiny Pink Floyd se propálilo nesmazatelným písmem nejen do historie hudby, ale i do popkultury obecně. V americkém žebříčku nejprodávanějších desek Billboard 200 se album udrželo neuvěřitelných 14 let, což je rekord, který žádná hudební deska nepřekonala a nejspíš už ani nepřekoná. I 50 let po uvedení alba a po téměř padesáti milionech prodaných kopií je deska pořád aktuální a dokáže uhranout i nejmladší generace posluchačů.

Paradoxní je, že i když „The Dark Side“ představuje „nejkosmičtější" název alba v historii skupiny, o vesmíru vůbec není. Dokonce ani v takových skladbách, jakými jsou Eclipse (zatmění) nebo The Great Gig in the Sky (velké nebeské představení), nejde o kosmická témata. Zatímco na prvních deskách skupiny se to vesmírnými motivy jen hemžilo, na „The Dark Side“ jsou ústředními tématy šílenství, peníze, pomíjivost života nebo chamtivost.

Představení Pink Floyd’s The Dark Side Of The Moon vytvořilo britské studio NSC Creative se souhlasem a pod dohledem členů skupiny Pink Floyd. Stejně jako album má deset částí – v chronologickém pořadí, pokaždé ale na jiné téma. Některé animace jsou téměř futuristické, jiné v retrostylu jako poděkování legendárnímu bandu. Pokud do brněnského planetária přijdete, nebudete litovat. Obejme vás krásný zvuk a krásný obraz, dostanete se až za hranici neopakovatelného audiovizuálního zážitku. Sami se tak přesvědčíte, že hudba na albu The Dark Side of The Moon je pro brněnské digitárium přímo stvořená... Vstupenky získáte na www.hvezdarna.cz




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »