Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Brněnská hvězdárna uvádí Pink Floyd’s The Dark Side of the Moon

Brněnská hvězdárna uvádí Pink Floyd’s The Dark Side of the Moon

Hvězdárna a planetárium Brno u příležitosti 50. výročí vzniku legendárního alba The Dark Side of The Moon uvede stejnojmenné představení, které vzniklo na motivy hudby Pink Floyd, za pečlivého dohledu členů této skupiny a také jejich souhlasu. 

„Nebyla to jednoduchá záležitost. Nápad na vznik tohoto představení se zrodil již před dvěma roky,“ komentuje mimořádnou událost Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „První planetární show oficiálně schválené legendární skupinou je třičtvrtěhodinovou vizuální básní, která vznikla u příležitosti 50. výročí vydání desky The Dark Side of the Moon. Vizuální část vytvořila společnost NSC Creative, která spolupracovala s Aubrey Powellem, kreativním ředitelem skupiny Pink Floyd, zvukový remaster má na svědomí James Guthrie a Joel Plante ze studia das boot recording. Zástupci skupiny Pink Floyd si dokonce vymínili právo souhlasu s uvedením v každém ze světových planetárií. Jeden z prvních přitom dostalo Brno.“

„Přesně si vybavuju okamžik, kdy jsme ve studiu poslouchali hotový mix a pomysleli si: panebože, my jsme stvořili něco opravdu úžasného!“ Těmito slovy popsal své pocity David Gilmour, zpěvák a kytarista britské skupiny Pink Floyd, když uslyšel jejich magnum opus – album The Dark Side of The Moon. Deska vyšla 1. března 1973 a brzy potvrdila Gilmourův první dojem.

142630.jpg

Ikonický přebal, koncept desky, geniální texty a nadčasový zvuk, to vše způsobilo, že osmé album skupiny Pink Floyd se propálilo nesmazatelným písmem nejen do historie hudby, ale i do popkultury obecně. V americkém žebříčku nejprodávanějších desek Billboard 200 se album udrželo neuvěřitelných 14 let, což je rekord, který žádná hudební deska nepřekonala a nejspíš už ani nepřekoná. I 50 let po uvedení alba a po téměř padesáti milionech prodaných kopií je deska pořád aktuální a dokáže uhranout i nejmladší generace posluchačů.

Paradoxní je, že i když „The Dark Side“ představuje „nejkosmičtější" název alba v historii skupiny, o vesmíru vůbec není. Dokonce ani v takových skladbách, jakými jsou Eclipse (zatmění) nebo The Great Gig in the Sky (velké nebeské představení), nejde o kosmická témata. Zatímco na prvních deskách skupiny se to vesmírnými motivy jen hemžilo, na „The Dark Side“ jsou ústředními tématy šílenství, peníze, pomíjivost života nebo chamtivost.

Představení Pink Floyd’s The Dark Side Of The Moon vytvořilo britské studio NSC Creative se souhlasem a pod dohledem členů skupiny Pink Floyd. Stejně jako album má deset částí – v chronologickém pořadí, pokaždé ale na jiné téma. Některé animace jsou téměř futuristické, jiné v retrostylu jako poděkování legendárnímu bandu. Pokud do brněnského planetária přijdete, nebudete litovat. Obejme vás krásný zvuk a krásný obraz, dostanete se až za hranici neopakovatelného audiovizuálního zážitku. Sami se tak přesvědčíte, že hudba na albu The Dark Side of The Moon je pro brněnské digitárium přímo stvořená... Vstupenky získáte na www.hvezdarna.cz




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »