Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Brněnská hvězdárna uvádí Pink Floyd’s The Dark Side of the Moon

Brněnská hvězdárna uvádí Pink Floyd’s The Dark Side of the Moon

Hvězdárna a planetárium Brno u příležitosti 50. výročí vzniku legendárního alba The Dark Side of The Moon uvede stejnojmenné představení, které vzniklo na motivy hudby Pink Floyd, za pečlivého dohledu členů této skupiny a také jejich souhlasu. 

„Nebyla to jednoduchá záležitost. Nápad na vznik tohoto představení se zrodil již před dvěma roky,“ komentuje mimořádnou událost Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „První planetární show oficiálně schválené legendární skupinou je třičtvrtěhodinovou vizuální básní, která vznikla u příležitosti 50. výročí vydání desky The Dark Side of the Moon. Vizuální část vytvořila společnost NSC Creative, která spolupracovala s Aubrey Powellem, kreativním ředitelem skupiny Pink Floyd, zvukový remaster má na svědomí James Guthrie a Joel Plante ze studia das boot recording. Zástupci skupiny Pink Floyd si dokonce vymínili právo souhlasu s uvedením v každém ze světových planetárií. Jeden z prvních přitom dostalo Brno.“

„Přesně si vybavuju okamžik, kdy jsme ve studiu poslouchali hotový mix a pomysleli si: panebože, my jsme stvořili něco opravdu úžasného!“ Těmito slovy popsal své pocity David Gilmour, zpěvák a kytarista britské skupiny Pink Floyd, když uslyšel jejich magnum opus – album The Dark Side of The Moon. Deska vyšla 1. března 1973 a brzy potvrdila Gilmourův první dojem.

142630.jpg

Ikonický přebal, koncept desky, geniální texty a nadčasový zvuk, to vše způsobilo, že osmé album skupiny Pink Floyd se propálilo nesmazatelným písmem nejen do historie hudby, ale i do popkultury obecně. V americkém žebříčku nejprodávanějších desek Billboard 200 se album udrželo neuvěřitelných 14 let, což je rekord, který žádná hudební deska nepřekonala a nejspíš už ani nepřekoná. I 50 let po uvedení alba a po téměř padesáti milionech prodaných kopií je deska pořád aktuální a dokáže uhranout i nejmladší generace posluchačů.

Paradoxní je, že i když „The Dark Side“ představuje „nejkosmičtější" název alba v historii skupiny, o vesmíru vůbec není. Dokonce ani v takových skladbách, jakými jsou Eclipse (zatmění) nebo The Great Gig in the Sky (velké nebeské představení), nejde o kosmická témata. Zatímco na prvních deskách skupiny se to vesmírnými motivy jen hemžilo, na „The Dark Side“ jsou ústředními tématy šílenství, peníze, pomíjivost života nebo chamtivost.

Představení Pink Floyd’s The Dark Side Of The Moon vytvořilo britské studio NSC Creative se souhlasem a pod dohledem členů skupiny Pink Floyd. Stejně jako album má deset částí – v chronologickém pořadí, pokaždé ale na jiné téma. Některé animace jsou téměř futuristické, jiné v retrostylu jako poděkování legendárnímu bandu. Pokud do brněnského planetária přijdete, nebudete litovat. Obejme vás krásný zvuk a krásný obraz, dostanete se až za hranici neopakovatelného audiovizuálního zážitku. Sami se tak přesvědčíte, že hudba na albu The Dark Side of The Moon je pro brněnské digitárium přímo stvořená... Vstupenky získáte na www.hvezdarna.cz




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »