Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za únor 2023: Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)

ČAM za únor 2023: Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)

Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)
Autor: Roman HUjer

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2023 získal snímek „Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (ATLAS)“, jehož autorem je Roman Hujer   Po delší době obohatila naši oblohu poněkud jasnější kometa. Ovšem, i když se její jméno C/2022 E3 (ZTF) neslo mnoha médii s příslibem fantastické podívané, realita byla poněkud jiná. K jejímu zahlédnutí pouhým okem bylo třeba tmavé oblohy a dobrá mapka. Tak to u komet často bývá. V rámci pozorovacího zápalu jsme však trochu zapomněli na druhou poměrně jasnou kometu tohoto období. A tak vám je obě v podobě vítězného snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, nyní přinášíme. Autorem fotografie je astrofotograf Roman Hujer.  

Začněme u té přeci jen jasnější. Kometa C/2022 E3 (ZTF) byla objevena 2. března 2022 za pomoci širokoúhlé fotografické přehlídky oblohy (Zwicky Transient Facility - ZTF), která je prováděna na schmidtově teleskopu s  průměrem zrcadla 1,2 metru na Palomarské observatoři v Kalifornii v USA. Tento projekt je zaměřen na hledání objektů na obloze, které mění rychle svou jasnost, jako jsou například supernovy, ale v jeho sítích uvíznou i komety a asteroidy. Písmeno C v jejím názvu ukazuje, že se jedná o dlouhoperiodickou kometu a 2022 E3 nám indikuje, že se jedná o 3. kometu objevenou v první polovině března 2022.

Zajímavostí této komety je její dráha. Ta je velmi protáhlá, a tak kometu mohli před asi 47 500 roky sledovat neandrtálci, po nichž ji novináři také familiárně pojmenovali. Ovšem díky gravitačnímu působení zejména velkých planet se její dráha ještě více protáhne a s největší pravděpodobností opustí úplně naši Sluneční soustavu. Existuje však ještě jeden scénář budoucnosti této komety. Vlivem negravitačních sil souvisejících s uvolňováním plynu z komety, případně vlivem gravitačního působení Oortova oblaku může kometa opět zamířit směrem ke Slunci, ovšem to až v horizontu mnoha miliónů let.

 I druhá kometa C/2022 U2 (ATLAS) byla objevena v rámci přehlídkového programu, tentokráte to byl ATLAS – Asteroid Terretrial-impact Last Alert System. Tento projekt je primárně zaměřen na hledání malých těles blízko Země krátce před jejich dopadem na Zemi. Tato kometa se k Zemi přiblížila nejblíže 29. ledna 2023 na vzdálenost 4,6 světelné minuty, tedy téměř ve stejné době, jako druhá z komet. Ta prošla přízemím 2. února 2023 dokonce ve vzdálenosti pouhých 2,4 světelné minuty.

I když slabší z komet na rozdíl od té jasnější nevykazovala vyvinuté ohony, obě zářily nazelenalým světlem komy vznikajícím od emise molekul dvou-atomárního uhlíku fluoreskujících ve slunečním světle.

Na závěr bychom rádi poděkovali autorovi snímku Romanu Hujerovi za připomínku dění na obloze, na které jsme se mnozí těšili, ale ne všichni měli to štěstí jej spatřit. A samozřejmě přejeme mnoho dalších podobných pohledů do nebe.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Skuhrov

Datum pořízení: 06.02.2023

Optika: Celestron EdgeHD 9.25" f/2.2 Hyperstar V4

Montáž: EQ6 Onstep & ASiair Plus

Snímač: ZWO ASI294MC Pro

Popis:

Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)
6. února 2023 na snímku je zachycena pozice obou komet ve 21:57

 

Zpracování:

150x30sec zpracováno v PixInsight a Adobe Photoshop.
(škoda, že Iontový ohon přesvítil Měsíc den po úplňku)

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: C2022 e3 ztf, ČAM


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »