< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Fotogalerie: C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) − Velká kometa 2024
Martin Gembec Vytisknout článek

Fotogalerie: C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) − Velká kometa 2024

Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) 15. 10. 2024, 19:46 SELČ, Ivančice. Canon 6D + Canon 50 mm f/1.8 @ f/3.5, obloha 25 x 10 s @ ISO 800, popředí 1 x 2.5 s Složeno v Sirilu a poté i s popředím upraveno v GIMPu.
Autor: Lukáš Král

Na večerní obohu z pohledu pozorovatele ze severní polokoule vstoupila jasná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Kometa se již nadějně předvedla pozorovatelům na jižní polokouli, potom ukázala úchvatný ohon a zjasnění v koronografech vesmírných observatoří, když procházela mezi Zemí a Sluncem. Nyní začínají přicházet očitá svědectví o viditelnosti komety s ohonem dlouhým až deset stupňů a to ještě v době, kdy není kometa příliš vysoko a není úplná tma. Přesto si ji už troufáme označit za Velkou kometu 2024. Zde je fotogalerie ze snímků našich čtenářů.

Kometu v těchto dnech vyhledáme poměrně snadno, stačí najít místo s dobrým výhledem k západnímu obzoru a dívat se nad místo, kde zapadlo Slunce a trochu mírně doleva. Na ještě světlé modré obloze je dobré zkusit kometu hledat triedrem a kochat se, jak se postupně vynořuje její ohon. Vpravo od komety můžeme najít jasnou hvězdu Arcturus a ještě více k severu obrazec Velkého vozu. Nízko nad jihozápadním obzorem je také jasná planeta Venuše.

Mapka poloh komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) na večerní obloze v průběhu října 2024. Autor: Stellarium/Martin Gembec
Mapka poloh komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) na večerní obloze v průběhu října 2024.
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Kometu lze vyfotografovat i mobilem. Zkuste zvolit vhodné popředí a umístit jej na stativ nebo opřít a snímat asi 10 až 20 sekund. Pokud máte po ruce fotoaparát, bude hezký jak detailní snímek komety teleobjektivem, tak širokoúhlá krajinářská fotografie. Díky vysoké citlivosti (bez)zrcadlovek lze snímat i kratšími expozicemi (a sadu snímků pak skládat pro nižší šum ve snímku), případně lze umístit tělo na tracker nebo montáž a snímat delšími expozicemi kolem 30 až 60 sekund a zachytit i slabší partie ohonu.

A ještě k názvu komety. Ten nám komplikuje fakt, že byla současně objevena observatoří na Růžové hoře v Číně (výslovnost by měla být snad ts-ťin-šan) a na jedné ze čtyř observatoří ATLAS (konkrétně té v Jižní Africe). Ale tím se netrapme. Objevena v lednu 2023, takže prostě krásná kometa 2023 A3, že?

Fotografie jsou řazeny podle data pořízení. K vložení snímků prosím použijte formulář. Děkujeme.


Náhled Kategorie Místo pořízení Datum Autor

36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »