Úvodní strana > Články > Multimédia > Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Svobodou, rentgenová astronomie, 2. díl

13.12.2024 08:28 Jindřich Suchánek Vytisknout článek

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Svobodou, rentgenová astronomie, 2. díl

Dr. Jiří Svoboda v pořadu Hlubinami vesmíru
Autor: TV Noe

V minulém dílu s RNDr. Jiřím Svobodou, Ph.D. jsme se zaměřili na černé díry, neutronové hvězdy a vznikající galaxie v tehdy mladém vesmíru. V dalším pokračování Hlubin vesmíru se v besedě s dr. Svobodou opět vrátíme k pozoruhodnému výzkumu nejen u černých děr v oblasti rentgenové.

Jaké sondy již existují a jaké se chystají?

Dr. Jiří Svoboda v pořadu Hlubinami vesmíru Autor: TV Noe — Dr. Jiří Svoboda v pořadu Hlubinami vesmíru
*Autor: TV Noe*

Náš host je koordinátorem české účasti u sond Athena a LISA. Obě sondy budou vypuštěny až v druhé polovině třicátých let, ale není na škodu se blíže podívat na to, jak budou fungovat a k čemu jsou určeny. Nad technickou dokonalostí projektů lze žasnout. I když máme dosti času k jejich uskutečnění, je až neuvěřitelné, do čeho se technici pouštějí.

Seznámíme se i s dalšími stávajícími i budoucími misemi – XMM-Newton, XRISM, IXPE, STROBE-X, LUVOIR a dalšími.

Rentgenová astronomie nabírá tempo a jistě nám přinese nové a překvapivé skutečnosti. Je na co se těšit!

Premiéru odvysíláme v sobotu 14. prosince 2024 ve 21:00 na TV Noe.

V pořadu Hlubinami vesmíru vypráví dr. Jiří Svoboda Autor: TV Noe — V pořadu Hlubinami vesmíru vypráví dr. Jiří Svoboda
*Autor: TV Noe*

Bližší info k vysílání https://www.tvnoe.cz/porad/41718-hlubinami-vesmiru-s-dr-jirim-svobodou-rentgenova-astronomie-2-dil

Poté bude pořad ve videotéce TV Noe https://www.tvnoe.cz/

O autorovi

Jindřich Suchánek

Jindřich Suchánek je český publicista a popularizátor astronomie. Je autorem populárního vědecko-popularizačního pořadu Hlubinami vesmíru, který vznikl v roce 2007 na stanici TV Noe.

Další články autora (144)

Související fotografie

Krátké novinky

24.04.2026 05:00 Josef Chlachula

Téma - Statistika vesmíru

Časopis ČSU Statistika & My 2026/4 přináší řadu zajímavých článků z astronomie a kosmonautiky včetně rozhovoru s předsedkyní ČASu Soňou Ehlerovou.

23.04.2026 20:34 Martin Gembec

Kometa C/2025 R3 v koronografu SOHO

V zorném poli koronografu LASCO C3 už je vidět kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). Ta nyní projde jakoby mezi Sluncem a Zemí ve vzdálenosti přibližně poloviny cesty ke Slunci, tedy 75 mil. km. Můžeme očekávat, že uvidíme její pěkný iontový ohon. Aktuální snímek zde: https://soho.nascom.nasa.gov/data/realtime/c3/512/

08.04.2026 14:40 Martin Gembec

Neobvyklý zákryt Slunce z Artemis II

Posádka mise Artemis II posílá na Zemi unikátní snímky Země i Měsíce. Jeden z nejpozoruhodnějších je zvláštní zatmění, kdy Měsíc zakryl Slunce, ale srpek Země ležící vlevo mimo záběr osvětlil část jeho povrchu. Vpravo od Měsíce je vidět tři planety, které jsou úhlově blízko Slunci. Saturn, Mars a Merkur (jasnější tečky).

Fotografie z mise najdete v odkazu na Flickr, po rozkliknutí novinky uvidíte zmiňovaný záběr Měsíce.

09.02.2026 12:00 Soňa Ehlerová

Chat s astronomkou 2026

V rámci Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě (11.2.) pořádají astronomky Astronomického ústavu Akademie věd České republiky Chat s astronomkou.

03.02.2026 10:30 Martin Gembec

Mise Artemis II v únoru neodstartuje

Test WDR, plnění rakety SLS pohonnými látkami, v noci na 3. února ukázal, že jsou tam ještě příliš veliké úniky vodíku, které se nestihnou napravit. NASA administrátor Jared Issacman proto 3. 2. ráno našeho času potvrdil, že se směřuje k březnovým startovním oknům. Ta začínají v noci z 6. na 7. 3. a další možnosti jsou 8., 9., 10. a 12. 3. nad ránem v SEČ. Je třeba připomenout, že NASA jde v první řadě o bezpečnost, ne o to, že by nedokázali raketu natankovat. Kapalný vodík je zkrátka vždy problém, pokud jde o jeho úniky. Zdroj: https://www.nasa.gov/blogs/artemis/

více novinek »

Související

13.12.2024 10:13 Pavel Suchan

Odhalena nová tajemství černých děr

Český tým astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného průlomu v porozumění chování černých děr. Vědci v mezinárodní spolupráci publikovali dvě studie, které poskytují nové pohledy na chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Černá díra o hvězdné hmotnosti v takové soustavě přitahuje hmotu ze svého hvězdného souputníka a vzniká kolem ní tzv. akreční disk. Na pólech černé díry pak může hmota ze systému unikat směrem ven v podobě vysokoenergetických výtrysků.

10.04.2026 09:30 Jindřich Suchánek

Hlubinami vesmíru s dr. Petrem Brožem, vulkanismus ve Sluneční soustavě – Mars a vzdálenější…

S planetárním vulkanologem Mgr. Petrem Brožem, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu AV ČR budeme pokračovat ve vysvětlování sopečných jevů planet naší soustavy.

04.03.2026 16:09 Jindřich Suchánek

Hlubinami vesmíru s dr. Petrem Brožem, vulkanismus ve Sluneční soustavě - Merkur, Venuše, Země, Měsíc

Planetární vulkanolog Mgr. Petr Brož, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu AV ČR se v naší besedě zaměří na planety Sluneční soustavy a jejich sopečnou činnost. Jak podtitul napovídá, bude se věnovat nejprve Merkuru poté Venuši a následně Zemi a Měsíci.

06.02.2026 08:38 Jindřich Suchánek

Hlubinami vesmíru s prof. Norbertem Wernerem, průzkum hlubokého vesmíru

Pokračování pořadu s astrofyzikem prof. Norbertem Wernerem bude směřovat ke kupám galaxií, k dominantním galaxiím v nich a masivním černým děrám uprostřed nich. Jak vznikaly a kdy? Bude také hovořit o významném objevu jejich brněnského týmu – jakém?

09.01.2026 16:24 Jindřich Suchánek

Hlubinami vesmíru s prof. Norbertem Wernerem, struktura vesmíru

Astrofyzik prof. Mgr. Norbert Werner, Ph.D. z brněnské Masarykovy University, Přírodovědecké fakulty, Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky se bude v naší besedě věnovat nejprve svým prvotním výzkumům a poté družicím, které právě v Brně měli či mají svou základnu – malá GBR Alpha a QUVIK.

Další články »

Otestujte své znalosti

Pro nenasytné dychtivce...

Keplerovo muzeum

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »