Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za září 2024: Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

ČAM za září 2024: Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

ČAM za září 2024
Autor: Robert Barsa

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa. 18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v Košicích, odehrála fascinující nebeská podívaná – částečné zatmění Měsíce. Tento úkaz nabídl jedinečnou možnost sledovat vesmírné dění v kulisách historické architektury. Nebylo to jen astronomické setkání, ale také příležitost prožit neobvyklý okamžik, který spojoval krásu přírody s majestátností lidské tvořivosti.

 

Částečné zatmění Měsíce nastává, když Země vstoupí mezi Měsíc a Slunce, přičemž Slunce, Země a Měsíc nejsou přesně v jedné linii. To znamená, že pouze část měsíčního povrchu vstoupí do zemského stínu, zatímco zbytek zůstane osvětlen Sluncem. Během tohoto úkazu můžeme pozorovat, jak stín Země postupně zakrývá část Měsíce, což vytváří fascinující pohled na nebeské těleso, které se částečně "ztrácí" v temnotě.

Na rozdíl od úplného zatmění Měsíce, které bývá známé svou hlubokou červenou barvou (někdy nazývanou "krvavý Měsíc"), při částečném zatmění je změna méně dramatická, avšak stále velkolepá. Tmavá část měsíčního povrchu se postupně zvětšuje, zatímco zbytek Měsíce zůstává jasný a zářící. Tato kombinace světla a stínu vytváří zvláštní atmosféru, která přitahuje zraky nejen amatérských astronomů, ale i těch, kteří si rádi užívají krásy noční oblohy.

Toto zatmění autor snímku Robert Barsa pozoroval nad největším kostelem na Slovensku, jenž je nejen duchovním centrem města, ale také architektonickým pokladem, který každoročně přitahuje tisíce turistů. Dóm svaté Alžběty, zasazený do srdce historického centra, je nepřehlédnutelnou dominantou města. Jeho věže ční vysoko nad okolními budovami a tvoří impozantní siluetu, která se stává ještě úchvatnější při pozorování nebeských jevů, jako bylo právě částečné zatmění Měsíce. Sledovat tento astronomický úkaz nad gotickými věžemi Dómu bylo jistě neopakovatelným zážitkem. A nebylo to možná jen o pohledu na Měsíc samotný, ale i o propojení s historií a atmosférou starobylého města.

I dnes, v době moderní vědy, nás zatmění přitahují svou vzácností a vizuální krásou. Dáváme si na chvíli pauzu od každodenního shonu, abychom se znovu spojili s vesmírem a připomněli si, že i když jsme součástí technologicky vyspělého světa, stále podléháme prastarým zákonům přírody. Když sledujeme, jak stín Země pomalu přechází přes tvář Měsíce, přináší to mnohým zvláštní pocit pokory a respektu vůči silám vesmíru.

Autor snímku nám opět připomněl, že i v našem spěchajícím světě, kde se mnohdy i astronomové překotně ženou za impozantními objevy a detailními pozorováními neznámých objektů oblohy, stojí za to se na chvíli zastavit a nechat téměř notoricky známé astronomické objekty vykreslit spolu s výtvory lidské tvořivosti neodolatelné pohledy na svět kolem nás.

Nejen za porotu soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, ale jistě i za všechny milovníky oblohy i architektury bychom rádi tímto autorovi poděkovali a popřáli mu k vítězství v zářijovém kole soutěže. A samozřejmě přejeme mnoho podobně úžasných snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Košice, Slovensko

Datum pořízení: 18.09.2024

Optika: Samyang 135mm, f/2

Montáž: statív

Snímač: Sony A7IIIa

Popis:

Postupka čiastočného zatmenia Mesiaca. Sekvencia zhotovená zo záberov so 135 mm objektívom (21x Mesiac + panoráma), exposure bracketing. Panoráma - 9 záberov, exp. 0.1 sek., Mesiac 1/80s. Všetky zábery získané z jedného miesta zo statívu, rovnakým snímačom a objektívom. Snímok zachováva reálne pozície a pomery veľkostí objektov ako to bolo možné vizuálne pozorovať.

 

Zpracování:

Adobe Camera Raw - podkladová panoráma, Photoshop - kombinácia snímok Mesiaca cez vrstvy s podkladovou panorámou, zarovnanie s panorámou automaticky (spoločná časť popredia)

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Částečné zatmění Měsíce, ČAM


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »