Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Lunární dílna: Kde se vzal Měsíc?

Lunární dílna: Kde se vzal Měsíc?

Umělecká představa planetární kolize, při níž vznikl náš Měsíc. Vizualizace P. Gabzdyl

Díky nedávným objevům malých měsíců Saturnu a Jupiteru známe v naší Sluneční soustavě už téměř tři stovky přirozených satelitů, obíhajících své planety. Mohlo by se tedy zdát, že v tak velkém počtu oběžnic snadno najdeme i dvojníka našeho Měsíce. To se nám ale nejspíš nikdy nepodaří, protože způsob vzniku věrného kosmického souseda naší planety, se i podle nejnovějších poznatků jeví jako zcela mimořádný.

V říjnu 2022 tým počítačového astrofyzika Jacoba Kegerreise publikoval výsledky založené na dosud nejpřesnějších simulacích, použitých při zkoumání vzniku Měsíce. Zatímco v předchozích výpočtech se pro metody hydrodynamiky s vyhlazenými částicemi využívalo stovek tisíc až jednotek milionů částic, nyní byly do výpočtu zahrnuty stovky milionů částic. To umožnilo simulovat srážku v mnohem větším rozlišení a s řadou podrobností, které dříve v dřívějších modelech nemohly být zřetelné.

Na základě simulací se například překvapivě ukázalo, že zárodek Měsíc vznikl do 24 hodin po srážce. Většina materiálu Měsíce (asi 60 %) by podle výpočtů měla pocházet ze Země, zatímco předchozí modely předpokládaly, že většina hmoty Měsíce (asi 80 %) je naopak tvořena materiálem planety Theia. Nová hypotéza navíc dobře vysvětluje i současný sklon oběžné dráhy Měsíce vůči zemskému rovníku a další parametry jeho dráhy.




O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.

Štítky: Velká srážka, Vznik Měsíce


1. vesmírný týden 2026

1. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další planety jsou slabé a přezařuje je Měsíc nebo jsou úhlově blízko Slunci. Aktivita Slunce se podle očekávání zvýšila. V kosmonautice jsme mohli zaznamenat po delší době i dva neúspěšné starty, ale i závěr roku ještě přináší další starty. Před 225 lety se podařilo nalézt první těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, trpasličí planetu Ceres.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

3i atlas

26.12. ‎2025, ‏‎01:00-02:00 Iso800x2min 1h exp

Další informace »