Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Lunární dílna: Kde se vzal Měsíc?

Lunární dílna: Kde se vzal Měsíc?

Umělecká představa planetární kolize, při níž vznikl náš Měsíc. Vizualizace P. Gabzdyl

Díky nedávným objevům malých měsíců Saturnu a Jupiteru známe v naší Sluneční soustavě už téměř tři stovky přirozených satelitů, obíhajících své planety. Mohlo by se tedy zdát, že v tak velkém počtu oběžnic snadno najdeme i dvojníka našeho Měsíce. To se nám ale nejspíš nikdy nepodaří, protože způsob vzniku věrného kosmického souseda naší planety, se i podle nejnovějších poznatků jeví jako zcela mimořádný.

V říjnu 2022 tým počítačového astrofyzika Jacoba Kegerreise publikoval výsledky založené na dosud nejpřesnějších simulacích, použitých při zkoumání vzniku Měsíce. Zatímco v předchozích výpočtech se pro metody hydrodynamiky s vyhlazenými částicemi využívalo stovek tisíc až jednotek milionů částic, nyní byly do výpočtu zahrnuty stovky milionů částic. To umožnilo simulovat srážku v mnohem větším rozlišení a s řadou podrobností, které dříve v dřívějších modelech nemohly být zřetelné.

Na základě simulací se například překvapivě ukázalo, že zárodek Měsíc vznikl do 24 hodin po srážce. Většina materiálu Měsíce (asi 60 %) by podle výpočtů měla pocházet ze Země, zatímco předchozí modely předpokládaly, že většina hmoty Měsíce (asi 80 %) je naopak tvořena materiálem planety Theia. Nová hypotéza navíc dobře vysvětluje i současný sklon oběžné dráhy Měsíce vůči zemskému rovníku a další parametry jeho dráhy.




O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.

Štítky: Velká srážka, Vznik Měsíce


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Srpek Měsíce

Srpek nového Měsíce.

Další informace »