Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2015

25. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 17. června 2015 ve 22:30 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 15. 6. do 21. 6. 2015. Měsíc bude v novu. Večer jsou poblíž sebe jasná Venuše a Jupiter. Saturn je vidět nejlépe v první polovině krátké noci. Aktivita Slunce je spíše nízká. Začala sezóna NLC. Modul Philae na kometě se probudil.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 16. června. Nachází se hluboko pod rovinou dráhy Země (ekliptikou), takže na ranní obloze jej už nenajdeme a večer se zřejmě jeho tenký srpek objeví až v pátek 19. června. O den později nám to ale vynahradí jeho fotogenické setkání s planetami Jupiterem a Venuší, které se k sobě na večerní obloze přibližují v podobě dvou jasných hvězd.

Planety:
Venuše (-4,4 mag) a Jupiter (-1,8 mag) jsou dvěma výraznými večerními hvězdami, které jsou k sobě každým dnem blíž a blíž. Setkání nastane na přelomu června a července. Příležitost k jednomu z posledních spatření Velké červené skvrny (GRS) budeme mít 17. 6. kdy prochází středem kotoučku kolem 21:30. Zkusit lze případně i večer 19. června, kdy bude směřovat k meridiánu (průchod 23:10).
Saturn (0,2 mag) je vidět nejlépe před půlnocí. I přes malou výšku nad obzorem se občas sejdou podmínky, aby i astrofotografové ve střední Evropě pořídili nádherné snímky této planety s doširoka rozevřenými prstenci. Mezi všemi v poslední době vynikl snímek Pavla Prokopa, kde je planeta i s nejjasnějšími měsíci.

Aktivita Slunce je nízká. O krátkodobé zvýšení se postarala skvrna, která o víkendu právě zapadá. Na další vývoj skvrn se můžeme dívat na aktuálním snímku SDO.

Začala sezóna nočních svítících oblak (NLC). Minulý týden přinesl oblaka viditelná z Moravy 12. a 13. června. Podrobnosti o NLC.

Kosmonautika

  • V neděli byla oznámena skvělá zpráva, že modul Philae na kometě 67P se probudil. Tato zpráva přišla jen pár dní poté, co se zřejmě podařilo objevit, kde modul přistál. Jak informuje server Kosmonautix.cz, snímky, které poskytla ESA pravděpodobně ukazují modul Philae na kometě 67P. Od přistání loni v listopadu nemáme jistotu, kde přesně dosedl. Teď už to vypadá, že byl nalezen.
  • Také minulý týden přinesl další várku snímků Pluta a Charona. Sonda New Horizons je už méně než 50 milionů kilometrů od Pluta a snímky ukazují tmavé a světlé oblasti stále zřetelněji.
  • Solární plachetnice LightSail minulý týden úspěšně rozvinula plachtu a v neděli měla zaniknout v zemské atmosféře.

Výročí

  • 15. června 2000 (15 let) se od vesmírné stanice Mir odpojila kosmická loď Sojuz TM-30 s posádkou Sergej Zaljotin a Alexandr Kaleri. Jednalo se o poslední posádku na palubě stárnoucí, tehdy čtrnáctileté, ruské vesmírné stanice. Měla za úkol provést základní opravy a připravit stanici k návštěvám turistů, ke kterým pak ale nikdy nedošlo a stancie zanikla v roce 2001 v atmosféře.
  • 17. června 1800 (215 let) se narodil anglický astronom William Parsons, známý spíše jako lord Rosse. Jistě se vám vybaví jeho 72palcový dalekohled (průměr 183 cm), postavený v roce 1845 (tzv. Leviathan of Parsonstown). Dalekohled měl kovové zrcadlo a do 20. století šlo o největší dalekohled na světě. Díky jeho schopnostem vyrábět velká zrcadla mohl objevit některé zajímavé věci o povaze nebeských objektů. Popsal například spirální strukturu některých mlhovin, dnes nazývaných galaxie (známá je jeho kresba Vírové galaxie M 51). Z jeho pozorování vychází název M 1 Krabí mlhovina. Rosse se však například mýlil, když považoval mlhovinu v Orionu M 42 za rozlišitelnou na hvězdy, čemuž oponoval například John Herschel, který hovořil o tom, že jde o „pravou“ mlhovinu. Povahu mlhoviny potvrdila později pořízená spektra.

Výhled na příští týden

  • Přiblížení Venuše s Jupiterem
  • Výročí: Fred Hoyle
  • Výročí: Rupert Wildt
  • Výročí: Charles Messier
  • Výročí: Atlantis k Miru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mir, William Parsons, Lord rosse, Leviathan


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »