Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Druhá půle června plná vzácných úkazů

Druhá půle června plná vzácných úkazů

Konjunkce Venuše a Jupiteru v náručí dívky.
Autor: Marek Nikodem

Pokud máte rádi sledování zajímavostí na noční obloze, měli byste mít již delší dobu ve vašem kalendáři zaškrtnutý letošní měsíc červen. Právě v průběhu června se k sobě budou postupně na večerní obloze blížit dvě nejjasnější planety naší Sluneční soustavy – Venuše a Jupiter. Při nejtěsnějším setkání, k němuž dojde 30. června, se k sobě při pohledu ze Země dostanou na zdánlivou vzdálenost pouhých dvaceti obloukových minut. Ještě předtím ale spatříme průchod Venuše překrásnou a očima viditelnou hvězdokupou Jesličky (už zítra 13. června večer!) a o týden později fotogenického seskupení těchto výrazných planet s mladým Měsícem. Rozhodně si to nenechte ujít.

Venuše 13. června 2015 prochází hvězdokupou Jesličky. Autor: Stellarium, Karel Halíř.
Venuše 13. června 2015 prochází hvězdokupou Jesličky.
Autor: Stellarium, Karel Halíř.
K zajímavým dnům letošního června lze ale bezesporu zařadit již zítřejší pozdní večer 13. června, kdy očima nepřehlédnutelná Venuše se za soumraku nízko nad západo-severozápadním obzorem letmo severně dotkne známé otevřené hvězdokupy Jesličky nebo také M44 v souhvězdí Raka. Optimální čas pro pohled na toto seskupení nastane za pokročilého soumraku mezi 22:15 a 22:30 letního středoevropského času, kdy „Večernice“ Venuše bude ještě dostatečně vysoko nad obzorem (kolem 15°).

Jen o týden později se můžeme těšit na další opravdu nepřehlédnutelnou podívanou. V sobotní večer 20. června se k přibližujícímu se páru planet připojí úzký, pouhé čtyři dny starý, srpek Měsíce. Všechna tři tělesa budou ležet na nebeské ploše úhlovém o průměru asi 7° a kompozice bude tak výrazná, že za jasného počasí by byl hřích si ji alespoň letmo nevyfotografovat. Nejlepší bude trojici objektů vyhlížet za pokročilého soumraku okolo 22. hodiny nad západním obzorem, kdy se také mohou o něco více k severu později vyskytovat i noční svítící oblaka. Mějte proto oči i foťáky v té době na pozoru co nejdéle.

Konjunkce Jupiteru, Venuše a Měsíce 20. června 2015. Autor: Stellarium, Karel Halíř.
Konjunkce Jupiteru, Venuše a Měsíce 20. června 2015.
Autor: Stellarium, Karel Halíř.

Závěr a současně i vyvrcholení červnového představení Venuše a Jupitera ale nastane 30. června, respektive 1. července, jejich nejtěsnějším vzájemným přiblížením. Planety se na obloze „minou“ o pouhých 20´ (tedy asi dvě třetiny průměru měsíčního úplňku). Současně je ovšem nutné si uvědomit, že v prostoru k žádnému přiblížení nedochází, vše je pouze hra perspektivy. Venuše bude ve skutečnosti od Země ve vzdálenosti 0,524 AU a Jupiter 6,066 AU. Jedna AU, tedy astronomická jednotka, je asi 150 milionů kilometrů. V den nejtěsnějšího úhlového přiblížení je tedy bude v prostoru dělit téměř 830 milionů kilometrů.

Těsná konjunkce Venuše s Jupiterem na večerní obloze 30. června 2015 Autor: Stellarium, Karel Halíř.
Těsná konjunkce Venuše s Jupiterem na večerní obloze 30. června 2015
Autor: Stellarium, Karel Halíř.
Pro sledování poslední zmiňované nevšední podívané lze nejlépe doporučit večer 30. června. Kolem 21:45 SELČ, tedy jen chvíli po západu Slunce (které v té době bude asi 4° pod obzorem), se Venuše, s jasností -4,3 mag, a Jupiter, -1,4 mag, promítnou vedle sebe na necelý půl stupeň a to 15° nad západo-severozápadním obzorem. Oba jasné objekty pak budou pomalu klesat stále níž k horizontu až před 23:30 SELČ zapadnou (přesný čas západu objektů se bude lišit v rámci území ČR až v minutách).

Dvojice se na severovýchodě objeví opět až kolem deváté ráno následujícího dne. To se budou nacházet právě v nejtěsnější vzdálenosti, něco kolem 20´ od sebe. Bohužel tedy nejtěsnější přiblížení nastane na denní obloze. Ale netřeba zoufat: Až se dostanou dostatečně vysoko nad obzor, mohla by jejich jasnost, za pomoci dalekohledu, dovolit jejich bezproblémové sledování i za slunečného dne. Nejvýš na obloze nad jihem Jupiter a Venuši naleznete několik minut po 16. hodině ve výšce 55°. I večer 1. července, za soumraku, budeme mít ještě poslední šanci dostat obě planety do společného zorného pole dalekohledu.

Těsná konjunkce Venuše a Jupiteru 22. listopadu 2065. Autor: Stellarium, Karel Halíř.
Těsná konjunkce Venuše a Jupiteru 22. listopadu 2065.
Autor: Stellarium, Karel Halíř.
Podobné příležitosti vzájemných přiblížení jasných planet se nepravidelně opakují s četností několika úkazů za desetiletí. Ale na skutečnou vzácnost by se mohou těšit jen ti dnes nejmladší. 22. listopadu 2065, krátce po poledni, se planety Jupiter a Venuše na obloze nejen těsně přiblíží, ale dokonce se zdánlivě dotknou jedna druhé. Jedinou vadou na kráse tohoto úkazu bude skutečnost, že k němu dojde pouhých 6° od Slunce, takže opět to bude chtít naváděný dalekohled a průzračnou denní oblohu.




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Venuše, Konjunkce, Jupiter, Konjunkce Venuse s Jupiterem


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »