4. vesmírný týden 2011
Měsíc je ve středu v poslední čtvrti, viditelný je v druhé polovině noci a ke konci týdne vychází až ráno. Večer můžeme pozorovat Jupiter, ve druhé polovině noci Saturn a ráno Venuši. Ráno jsou viditelné přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.
Obloha:
Měsíc: 25. ledna je ráno poblíž Saturnu. Měsíc, Saturn a Spica vytvoří rovnostranný trojúhelník s délkou strany 8°. Poslední čtvrť nastává ve středu 26. ledna odpoledne. 30. ledna ráno je Měsíc 4° pod Venuší.
Planety viditelné okem: Večer nad jihozápadem uvidíme Jupiter (-2,2 mag) v souhvězdí Ryb. Zatímco v roce 2010 jižní rovníkový pás chyběl, nyní jsou již vidět jeho základy v podobě dvou tenkých pruhů po jeho okrajích. Zároveň se zdá, že Velká červená skvrna trochu vybledla.
Z úkazů jeho měsíců by mohl být viditelný začátek středečního přechodu Ió a jeho stínu (19:20 a 20:26 SEČ). Velká červená skvrna přechází středem kotoučku planety v úterý 25. 1. (19:54 SEČ), dále 28. 1. (17:25) a 30. 1. (19:04).
Saturn (0,7 mag) je viditelný v druhé polovině noci v souhvězdí Panny. Nadále pokračuje vynikající viditelnost výrazné bouře na jeho severní polokouli. Jeví se jako světlejší pás nebo flíček v severních polárních šířkách a lépe vynikne na fotografii. Přibližné časy viditelnosti nejjasnější části jsou opět v odkazu na AF. Na úspěšné pozorování však bude zapotřebí dobrý seeing a dalekohled asi od 10 cm průměru, nejlépe nad 20 cm.
Venuše (-4,3 mag) je přibližně ve fázi poslední čtvrti a září dlouho do začínajícího dne i kolem sedmé ráno. Prochází nevýrazným výběžkem souhvězdí Hadonoše.
Mars (1,1 mag) je nepozorovatelný, nachází se však v zorném poli koronografu LASCO C3 sluneční observatoře SOHO.
Kosmonautika:
- Pokud jste četli o dodatečném oddělení družice NanoSail-D, tak v případě, že bude známa její skutečná dráha, mohla by být viditelná i od nás pouhým okem. Zatím lze jen netrpělivě očekávat, kdo jako první družici lokalizuje, protože na očekávané dráze se nenachází.
- Starty raket anoncované v předchozím týdnu proběhly úspěšně. 20. ledna to byla raketa Zenit z Bajkonuru a americká Delta 4-Heavy z Vandenbergu v Kalifornii. V sobotu následovala japonská raketa H-IIB s lodí HTV2 (Kounotori-2).
Raketa Delta 4-Heavy je silný raketový nosič, který vynesl tajnou špionážní družici o velikosti autobusu. Dá se očekávat, že ukrývá výkonný teleskop schopný pořizovat detailní snímky povrchu, pravděpodobně v centimetrovém rozlišení(?). Start byl vidět a slyšet ze širokého okolí, fotografie odkazujeme. Zajímavý je bezpochyby oblak černého dýmu a plameny, které vyšlehly před odlepením z rampy a jsou vidět i na fotografiích a videu.
Snímky a video z japonského startu jsou zde. - 28. ledna má z Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz s nákladní lodí Progress k Mezinárodní stanici ISS.
Výročí:
- 24. ledna 1986 (25 let) vrcholí naše vzpomínka na průlet Voyageru 2 kolem planety Uran. Tento den prolétla sonda nejblíže (81 500 km na oblaky) a byla urychlena k Neptunu.
- 28. ledna 1986 (25 let) si připomínáme naopak nešťastný okamžik pro NASA, havárii raketoplánu Challenger. Přestože se dva roky nelétalo a NASA zpřísnila bezpečnostní opatření, opakovala se havárie raketoplánu i v roce 2003 (Columbia při návratu do atmosféry). To vrhá trochu negativní světlo na jinak úchvatný technický vynález.
- 28. ledna 1611 (400 let) připomínáme výročí narození Johana Hevelia. Tento polský astronom 17. století je například znám stavbou dalekohledu s ohniskovou délkou 45 metrů. Z pohledu mechanického provedení byl jen obtížně použitelný. V díle Selenographia popisuje librace Měsíce a nakreslil mapu jeho povrchu. Objevil 4 komety, jedna z nich se přisuzuje návratu komety 153P/Ikeya-Zhang v roce 2002. V roce 1664 se stal jako Polák členem Královské společnosti v Londýně. Angličané vedení Halleyem chtěli Hevelia přesvědčit o výhodách dalekohledu pro měření na obloze, avšak Hevelius jim ukázal, že si bohatě vystačí s kvadrantem a alhidádou. Na jižní obloze nám zůstalo jedno z jím pojmenovaných souhvězdí: Sextant. Souhvězdí Štítu Sobieského, na počest polského krále, nám na obloze zůstalo poblíž Střelce jako Štít.
Mapa oblohy na leden s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
