Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2011

4. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 4. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 4. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 24. 1. do 30. 1. 2011.

Měsíc je ve středu v poslední čtvrti, viditelný je v druhé polovině noci a ke konci týdne vychází až ráno. Večer můžeme pozorovat Jupiter, ve druhé polovině noci Saturn a ráno Venuši. Ráno jsou viditelné přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: 25. ledna je ráno poblíž Saturnu. Měsíc, Saturn a Spica vytvoří rovnostranný trojúhelník s délkou strany 8°. Poslední čtvrť nastává ve středu 26. ledna odpoledne. 30. ledna ráno je Měsíc 4° pod Venuší.

Planety viditelné okem: Večer nad jihozápadem uvidíme Jupiter (-2,2 mag) v souhvězdí Ryb. Zatímco v roce 2010 jižní rovníkový pás chyběl, nyní jsou již vidět jeho základy v podobě dvou tenkých pruhů po jeho okrajích. Zároveň se zdá, že Velká červená skvrna trochu vybledla.
Z úkazů jeho měsíců by mohl být viditelný začátek středečního přechodu Ió a jeho stínu (19:20 a 20:26 SEČ). Velká červená skvrna přechází středem kotoučku planety v úterý 25. 1. (19:54 SEČ), dále 28. 1. (17:25) a 30. 1. (19:04).
Saturn (0,7 mag) je viditelný v druhé polovině noci v souhvězdí Panny. Nadále pokračuje vynikající viditelnost výrazné bouře na jeho severní polokouli. Jeví se jako světlejší pás nebo flíček v severních polárních šířkách a lépe vynikne na fotografii. Přibližné časy viditelnosti nejjasnější části jsou opět v odkazu na AF. Na úspěšné pozorování však bude zapotřebí dobrý seeing a dalekohled asi od 10 cm průměru, nejlépe nad 20 cm.
Venuše (-4,3 mag) je přibližně ve fázi poslední čtvrti a září dlouho do začínajícího dne i kolem sedmé ráno. Prochází nevýrazným výběžkem souhvězdí Hadonoše.
Mars (1,1 mag) je nepozorovatelný, nachází se však v zorném poli koronografu LASCO C3 sluneční observatoře SOHO.

Tabulka přeletů ISS ve 4. týdnu 2011
Tabulka přeletů ISS ve 4. týdnu 2011
Začínají výhodné ranní přelety Mezinárodní stanice (ISS). Orientační časy přeletu jsou v přiložené tabulce, platící pro střed ČR, vygenerované na serveru Heavens-Above.com. Jinde se čas přeletu a maximální výška může lišit v řádu stupňů a minut. Ke stanici se blíží japonská loď Kounotori-2 (viz. kosmonautika), příležitost vidět let ve formaci (spojení očekáváno ve čtvrtek).

Kosmonautika:

  • Pokud jste četli o dodatečném oddělení družice NanoSail-D, tak v případě, že bude známa její skutečná dráha, mohla by být viditelná i od nás pouhým okem. Zatím lze jen netrpělivě očekávat, kdo jako první družici lokalizuje, protože na očekávané dráze se nenachází.
  • Starty raket anoncované v předchozím týdnu proběhly úspěšně. 20. ledna to byla raketa Zenit z Bajkonuru a americká Delta 4-Heavy z Vandenbergu v Kalifornii. V sobotu následovala japonská raketa H-IIB s lodí HTV2 (Kounotori-2).
    Raketa Delta 4-Heavy je silný raketový nosič, který vynesl tajnou špionážní družici o velikosti autobusu. Dá se očekávat, že ukrývá výkonný teleskop schopný pořizovat detailní snímky povrchu, pravděpodobně v centimetrovém rozlišení(?). Start byl vidět a slyšet ze širokého okolí, fotografie odkazujeme. Zajímavý je bezpochyby oblak černého dýmu a plameny, které vyšlehly před odlepením z rampy a jsou vidět i na fotografiích a videu.
    Snímky a video z japonského startu jsou zde.
  • 28. ledna má z Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz s nákladní lodí Progress k Mezinárodní stanici ISS.

Výročí:

  • 24. ledna 1986 (25 let) vrcholí naše vzpomínka na průlet Voyageru 2 kolem planety Uran. Tento den prolétla sonda nejblíže (81 500 km na oblaky) a byla urychlena k Neptunu.
  • 28. ledna 1986 (25 let) si připomínáme naopak nešťastný okamžik pro NASA, havárii raketoplánu Challenger. Přestože se dva roky nelétalo a NASA zpřísnila bezpečnostní opatření, opakovala se havárie raketoplánu i v roce 2003 (Columbia při návratu do atmosféry). To vrhá trochu negativní světlo na jinak úchvatný technický vynález.
  • 28. ledna 1611 (400 let) připomínáme výročí narození Johana Hevelia. Tento polský astronom 17. století je například znám stavbou dalekohledu s ohniskovou délkou 45 metrů. Z pohledu mechanického provedení byl jen obtížně použitelný. V díle Selenographia popisuje librace Měsíce a nakreslil mapu jeho povrchu. Objevil 4 komety, jedna z nich se přisuzuje návratu komety 153P/Ikeya-Zhang v roce 2002. V roce 1664 se stal jako Polák členem Královské společnosti v Londýně. Angličané vedení Halleyem chtěli Hevelia přesvědčit o výhodách dalekohledu pro měření na obloze, avšak Hevelius jim ukázal, že si bohatě vystačí s kvadrantem a alhidádou. Na jižní obloze nám zůstalo jedno z jím pojmenovaných souhvězdí: Sextant. Souhvězdí Štítu Sobieského, na počest polského krále, nám na obloze zůstalo poblíž Střelce jako Štít.

Mapa oblohy na leden s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Voyager 2, Uran, Challenger, Johannes Hevelius


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »