Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2011

4. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 4. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 4. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 24. 1. do 30. 1. 2011.

Měsíc je ve středu v poslední čtvrti, viditelný je v druhé polovině noci a ke konci týdne vychází až ráno. Večer můžeme pozorovat Jupiter, ve druhé polovině noci Saturn a ráno Venuši. Ráno jsou viditelné přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: 25. ledna je ráno poblíž Saturnu. Měsíc, Saturn a Spica vytvoří rovnostranný trojúhelník s délkou strany 8°. Poslední čtvrť nastává ve středu 26. ledna odpoledne. 30. ledna ráno je Měsíc 4° pod Venuší.

Planety viditelné okem: Večer nad jihozápadem uvidíme Jupiter (-2,2 mag) v souhvězdí Ryb. Zatímco v roce 2010 jižní rovníkový pás chyběl, nyní jsou již vidět jeho základy v podobě dvou tenkých pruhů po jeho okrajích. Zároveň se zdá, že Velká červená skvrna trochu vybledla.
Z úkazů jeho měsíců by mohl být viditelný začátek středečního přechodu Ió a jeho stínu (19:20 a 20:26 SEČ). Velká červená skvrna přechází středem kotoučku planety v úterý 25. 1. (19:54 SEČ), dále 28. 1. (17:25) a 30. 1. (19:04).
Saturn (0,7 mag) je viditelný v druhé polovině noci v souhvězdí Panny. Nadále pokračuje vynikající viditelnost výrazné bouře na jeho severní polokouli. Jeví se jako světlejší pás nebo flíček v severních polárních šířkách a lépe vynikne na fotografii. Přibližné časy viditelnosti nejjasnější části jsou opět v odkazu na AF. Na úspěšné pozorování však bude zapotřebí dobrý seeing a dalekohled asi od 10 cm průměru, nejlépe nad 20 cm.
Venuše (-4,3 mag) je přibližně ve fázi poslední čtvrti a září dlouho do začínajícího dne i kolem sedmé ráno. Prochází nevýrazným výběžkem souhvězdí Hadonoše.
Mars (1,1 mag) je nepozorovatelný, nachází se však v zorném poli koronografu LASCO C3 sluneční observatoře SOHO.

Tabulka přeletů ISS ve 4. týdnu 2011
Tabulka přeletů ISS ve 4. týdnu 2011
Začínají výhodné ranní přelety Mezinárodní stanice (ISS). Orientační časy přeletu jsou v přiložené tabulce, platící pro střed ČR, vygenerované na serveru Heavens-Above.com. Jinde se čas přeletu a maximální výška může lišit v řádu stupňů a minut. Ke stanici se blíží japonská loď Kounotori-2 (viz. kosmonautika), příležitost vidět let ve formaci (spojení očekáváno ve čtvrtek).

Kosmonautika:

  • Pokud jste četli o dodatečném oddělení družice NanoSail-D, tak v případě, že bude známa její skutečná dráha, mohla by být viditelná i od nás pouhým okem. Zatím lze jen netrpělivě očekávat, kdo jako první družici lokalizuje, protože na očekávané dráze se nenachází.
  • Starty raket anoncované v předchozím týdnu proběhly úspěšně. 20. ledna to byla raketa Zenit z Bajkonuru a americká Delta 4-Heavy z Vandenbergu v Kalifornii. V sobotu následovala japonská raketa H-IIB s lodí HTV2 (Kounotori-2).
    Raketa Delta 4-Heavy je silný raketový nosič, který vynesl tajnou špionážní družici o velikosti autobusu. Dá se očekávat, že ukrývá výkonný teleskop schopný pořizovat detailní snímky povrchu, pravděpodobně v centimetrovém rozlišení(?). Start byl vidět a slyšet ze širokého okolí, fotografie odkazujeme. Zajímavý je bezpochyby oblak černého dýmu a plameny, které vyšlehly před odlepením z rampy a jsou vidět i na fotografiích a videu.
    Snímky a video z japonského startu jsou zde.
  • 28. ledna má z Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz s nákladní lodí Progress k Mezinárodní stanici ISS.

Výročí:

  • 24. ledna 1986 (25 let) vrcholí naše vzpomínka na průlet Voyageru 2 kolem planety Uran. Tento den prolétla sonda nejblíže (81 500 km na oblaky) a byla urychlena k Neptunu.
  • 28. ledna 1986 (25 let) si připomínáme naopak nešťastný okamžik pro NASA, havárii raketoplánu Challenger. Přestože se dva roky nelétalo a NASA zpřísnila bezpečnostní opatření, opakovala se havárie raketoplánu i v roce 2003 (Columbia při návratu do atmosféry). To vrhá trochu negativní světlo na jinak úchvatný technický vynález.
  • 28. ledna 1611 (400 let) připomínáme výročí narození Johana Hevelia. Tento polský astronom 17. století je například znám stavbou dalekohledu s ohniskovou délkou 45 metrů. Z pohledu mechanického provedení byl jen obtížně použitelný. V díle Selenographia popisuje librace Měsíce a nakreslil mapu jeho povrchu. Objevil 4 komety, jedna z nich se přisuzuje návratu komety 153P/Ikeya-Zhang v roce 2002. V roce 1664 se stal jako Polák členem Královské společnosti v Londýně. Angličané vedení Halleyem chtěli Hevelia přesvědčit o výhodách dalekohledu pro měření na obloze, avšak Hevelius jim ukázal, že si bohatě vystačí s kvadrantem a alhidádou. Na jižní obloze nám zůstalo jedno z jím pojmenovaných souhvězdí: Sextant. Souhvězdí Štítu Sobieského, na počest polského krále, nám na obloze zůstalo poblíž Střelce jako Štít.

Mapa oblohy na leden s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Voyager 2, Uran, Challenger, Johannes Hevelius


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »