Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2011

2. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 2. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 2. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 10. 1. do 16. 1. 2011.
Měsíc je kolem první čtvrti, z planet můžeme pozorovat Jupiter a Uran blízko sebe večer, Venuši a Saturn v druhé polovině noci a ráno. Končí večerní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: první čtvrť připadá na středu 12. ledna. Opět budou dobře viditelné útvary na rozhraní světla a stínu. V pondělí bude Měsíc svítit 6° na Jupiterem na jihozápadě. V první polovině týdne ještě máme druhou půlku noci zcela tmavou, vhodnou pro pozorování deep-sky.

Planety viditelné okem: Večer je viditelný Jupiter (-2,3 mag). V souhvězdí Ryb jej 1° západně doprovází Uran (5,9 mag).
V minulém týdnu se některým pozorovatelům poštěstilo pozorovat některé přechody měsíců a jejich stínů přes kotouček Jupiteru. Tento týden putuje hned v pondělí večer Ganymédés (16:24 až 19:31 SEČ). Ió později níže nad obzorem (zač. před devátou) a teprve o hodinu později i stín Ganyméda, což už je moc pozdě. Ió se svým stínem bude přecházet také ve středu 12. ledna (měsíc konec 17:34 a stín konec 18:48). Ve čtvrtek 13. ledna bude přecházet přes disk Jupiteru měsíček Európa (18:08 - 20:54) a jeho stín (zač. 20:37). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v úterý 11. 1. (18:15 SEČ), dále 13. 1. (19:54) a 16. 1. (17:25).
Saturn (0,7 mag) je viditelný v druhé polovině noci v souhvězdí Panny. Venuše (-4,5 mag) byla v největší elongaci, je tedy vidět ještě za tmy a potom ráno nad jihovýchodem ve Štíru. Merkur (-0,2 mag) se vzdaluje od Země, stále by mohl být viditelný za svítání na jihovýchodě.

Tabulka přeletů ISS v 2. týdnu 2011
Tabulka přeletů ISS v 2. týdnu 2011
Končí výhodné večerní přelety Mezinárodní stanice (ISS). Poslední nastanou v první polovině týdne. Orientační časy přeletu jsou v přiložené tabulce, vygenerované pro Čihošť ve středu ČR na serveru Heavens-Above.com.
Kometa 103P/Hartley je slabší, je však jedinou dobře dostupnou kometou. Nachází se přibližně vlevo od Síria ve Velkém psu, ale k vyhledání použijte podrobnou mapku. Kometa má jasnost asi 10 mag a blíží se k emisní mlhovině Racek.

Kosmonautika:

  • 4. ledna pozorovala japonská sluneční observatoř Hinode prstencové zatmění Slunce, když prolétala 680 km nad Arktidou, zatímco my na Zemi měli zatmění jen částečné. Totéž zatmění zachytila jako částečné i evropská mikrodružice Proba-2.
  • Start raketoplánu Discovery by se podle nejnovějších předpokladů měl uskutečnit koncem února. Startovací okno se otevírá 27. 2., ale možná se start posune o nějaký den dříve. Vše ve skutečnosti závisí na evropské dopravní lodi ATV 2 (Johannes Kepler), která se má podle plánu oddělit od ISS 26. 2., čímž se otevře startovní okno pro raketoplán. Vše se možná podaří urychlit.
  • NASA kolem 7. výročí přistání na Marsu stále vyčkává na případný signál Spirit z povrchu Marsu. Opportunity je v dobré kondici a právě objíždí kráter Santa Maria.
    Cassini prolétá 11. 1. těsně nad Saturnovým měsícem Rhea.

Výročí:

  • 13. ledna 1986 (25 let) pokračujeme dalším výročím objevu Uranových měsíců na snímcích Voyageru 2. Stephen Synnott oznámil objev Desdemony (žena Othella v Shakespearově hře), Rosalindy (dcera vévody z komedie Jak se vám líbí od Shakespeara) a Belindy (postava z básně Alexandra Popa).
  • 10. ledna 1936 (75 let) oslaví narozeniny spoluobjevitel záření kosmického pozadí (reliktního záření) Robert Woodrow Wilson.

Mapa oblohy na leden s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Desdemona, Rosalind, Belinda, Robert Woodrow Wilson


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »