Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2011

2. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 2. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 2. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 10. 1. do 16. 1. 2011.
Měsíc je kolem první čtvrti, z planet můžeme pozorovat Jupiter a Uran blízko sebe večer, Venuši a Saturn v druhé polovině noci a ráno. Končí večerní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: první čtvrť připadá na středu 12. ledna. Opět budou dobře viditelné útvary na rozhraní světla a stínu. V pondělí bude Měsíc svítit 6° na Jupiterem na jihozápadě. V první polovině týdne ještě máme druhou půlku noci zcela tmavou, vhodnou pro pozorování deep-sky.

Planety viditelné okem: Večer je viditelný Jupiter (-2,3 mag). V souhvězdí Ryb jej 1° západně doprovází Uran (5,9 mag).
V minulém týdnu se některým pozorovatelům poštěstilo pozorovat některé přechody měsíců a jejich stínů přes kotouček Jupiteru. Tento týden putuje hned v pondělí večer Ganymédés (16:24 až 19:31 SEČ). Ió později níže nad obzorem (zač. před devátou) a teprve o hodinu později i stín Ganyméda, což už je moc pozdě. Ió se svým stínem bude přecházet také ve středu 12. ledna (měsíc konec 17:34 a stín konec 18:48). Ve čtvrtek 13. ledna bude přecházet přes disk Jupiteru měsíček Európa (18:08 - 20:54) a jeho stín (zač. 20:37). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v úterý 11. 1. (18:15 SEČ), dále 13. 1. (19:54) a 16. 1. (17:25).
Saturn (0,7 mag) je viditelný v druhé polovině noci v souhvězdí Panny. Venuše (-4,5 mag) byla v největší elongaci, je tedy vidět ještě za tmy a potom ráno nad jihovýchodem ve Štíru. Merkur (-0,2 mag) se vzdaluje od Země, stále by mohl být viditelný za svítání na jihovýchodě.

Tabulka přeletů ISS v 2. týdnu 2011
Tabulka přeletů ISS v 2. týdnu 2011
Končí výhodné večerní přelety Mezinárodní stanice (ISS). Poslední nastanou v první polovině týdne. Orientační časy přeletu jsou v přiložené tabulce, vygenerované pro Čihošť ve středu ČR na serveru Heavens-Above.com.
Kometa 103P/Hartley je slabší, je však jedinou dobře dostupnou kometou. Nachází se přibližně vlevo od Síria ve Velkém psu, ale k vyhledání použijte podrobnou mapku. Kometa má jasnost asi 10 mag a blíží se k emisní mlhovině Racek.

Kosmonautika:

  • 4. ledna pozorovala japonská sluneční observatoř Hinode prstencové zatmění Slunce, když prolétala 680 km nad Arktidou, zatímco my na Zemi měli zatmění jen částečné. Totéž zatmění zachytila jako částečné i evropská mikrodružice Proba-2.
  • Start raketoplánu Discovery by se podle nejnovějších předpokladů měl uskutečnit koncem února. Startovací okno se otevírá 27. 2., ale možná se start posune o nějaký den dříve. Vše ve skutečnosti závisí na evropské dopravní lodi ATV 2 (Johannes Kepler), která se má podle plánu oddělit od ISS 26. 2., čímž se otevře startovní okno pro raketoplán. Vše se možná podaří urychlit.
  • NASA kolem 7. výročí přistání na Marsu stále vyčkává na případný signál Spirit z povrchu Marsu. Opportunity je v dobré kondici a právě objíždí kráter Santa Maria.
    Cassini prolétá 11. 1. těsně nad Saturnovým měsícem Rhea.

Výročí:

  • 13. ledna 1986 (25 let) pokračujeme dalším výročím objevu Uranových měsíců na snímcích Voyageru 2. Stephen Synnott oznámil objev Desdemony (žena Othella v Shakespearově hře), Rosalindy (dcera vévody z komedie Jak se vám líbí od Shakespeara) a Belindy (postava z básně Alexandra Popa).
  • 10. ledna 1936 (75 let) oslaví narozeniny spoluobjevitel záření kosmického pozadí (reliktního záření) Robert Woodrow Wilson.

Mapa oblohy na leden s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Desdemona, Rosalind, Belinda, Robert Woodrow Wilson


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »