48. vesmírný týden 2021

Obloha

Měsíc bude v novu v sobotu 4. prosince v 8:43 SEČ. V Antarktidě nastane úplné zatmění Slunce. Fáze se mění k tenkému srpku. Ve čtvrtek 2. 12. se bude nacházet asi 10° od planety Mars, která však bude velmi nízko u obzoru. A v pátek už bude těsně pod Marsem (úhlově 3,5 stupně).

Planety:
Venuše (−4,7 mag) zůstává nízko nad jihozápadním obzorem a nejlépe je vidět ještě za soumraku. Jupiter (−2,3 mag) a Saturn (0,7 mag) jsou po setmění poblíž jižního obzoru. S pomocí dalekohledu můžeme vyhledat také Uran v souhvězdí Berana (nad hlavou Velryby) a Neptun ve Vodnáři (pod hlavou Ryb). Ráno se za vynikajících podmínek možná podaří najít Mars.

Aktivita Slunce je nízká. V koronografu SOHO jsme mohli 24. 11. zaznamenat oblak plazmatu (CME) a také planetu Merkur, blížící se k horní konjunkci se Sluncem. Jedna pěkná oblast se skvrnami se nachází na jižní polokouli poblíž středu kotouče. Jejich výskyt lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2021 A1 (Leonard) se uchází o titul nejjasnější komety roku. V prvních prosincových dnech by měla být viditelná čím dál lépe, avšak po 10. 12. rychle poklesne její výška nad obzorem a zmizí ve sluneční záři. Čeká nás tedy období její nejlepší viditelnosti a 3. 12. se bude nacházet přesně v místech, kde je kulová hvězdokupa M3.

Kosmonautika

Sonda NASA s názvem DART se vydala k planetce Didymos s měsíčkem Dimorphos s cílem srazit se s ním a zjistit, jak jsme schopni odchýlit potenciálně nebezpečné těleso z jeho dráhy, pokud by kolidovala se Zemí. Start zajistila ve středu 24. 11. raketa Falcon 9, jejíž první stupeň poté opět úspěšně dosedl na mořskou plošinu, tentokrát v Tichém oceánu.

Evropská sonda Solar Orbiter prolétla kolem Země. Její energii využila ke gravitačnímu manévru, při kterém se urychlila a změnila svoji dráhu blíže ke Slunci. Během průletu se dostala až do oblastí, kde obíhají družice a také oblak trosek vytvořený nesmyslným ruským testem protidružicového systému ASAT v minulém týdnu. Máme potvrzeno, že sonda průlet úspěšně zvládla.

30. listopadu proběhne výstup dvojice amerických astronautů T. Marshburna a K. Barronové z paluby ISS. Hlavním úkolem bude výměna komunikační antény v S-pásmu.

1. prosince je v plánu start rakety Falcon 9 s družicemi Starlink (53 kusů série L4-3).

2. prosince se má vydat na oběžnou dráhu dvojice družic Galileo. V pořadí jde už o 27. a 28. satelit evropské navigační sítě. Vynášet je bude z Francouzské Guayany raketa Sojuz-ST-B se stupněm Fregat-MT.

2. prosince má z podvěsu letounu Boeing-747 odstartovat raketa LauncherOne se družicemi STP-27VPB, STORK-3 a SteamSat-2.

V uplynulém týdnu proběhlo sedm startů. Tři čínské, dva ruské a jeden americký (zmíněný výše se sondou DART).
22. listopadu proběhl fotogenický start rakety CZ-4C s radarovou družicí Gaofen 3-02 a 25. listopadu se uskutečnil start rakety KZ-1A s družicí Shiyan-11 (zřejmě experimentální družice pro dálkový průzkum Země). 26. 11. odstartovala raketa CZ-3B/G3 s družicí Zhongxing-1D (ChinaSat-1D).
25. listopadu uvolnil stykovací port na Nauce Progress MS-17 a 26. listopadu se k ní připojil modul Pričal na konci Progressu, který byl vynesen 24. 11. z Bajkonuru pomocí rakety Sojuz-2.1b.
Druhý ruský start proběhl také 25. listopadu z kosmodromu Pleseck. Raketa Sojuz-2.1b vynesla vojenskou družici včasné výstrahy ESK 5 (Kosmos 2552).

Výročí

29. listopadu 1961 (60 let) byla na oběžnou dráhu vypuštěna kosmická loď Mercury 5. Na palubě byl první šimpanz ve vesmíru, Enos. Teprve v listopadu (SSSR již v dubnu s Gagarinem) tedy vypustily USA živého tvora na oběžnou dráhu kolem Země. Let byl plánován na tři oběhy, ale kvůli problémům se stabilizací lodi a přehříváním uvnitř kabiny byl ukončen po kompletních dvou obězích. Kapsle se šimpanzem přistála u pobřeží Portorika. Enos let v pohodě přežil a zemřel až o rok později na úplavici. Příští let s Johnem Glennem tak dostal zelenou.

30. listopadu 1936 (85 let) se narodil belgický astronom Eric Walter Elst. V letech 1986 až 2009 objevil tisíce planetek na observatořích Rozhen v Bulharsku a La Silla v Chile. Mezi nejzajímavější objevy patří například kontaktní dvojplanetka (4486) Mithra nebo kometa-asteroid (7968) Elst-Pizzaro, nesoucí tedy i označení 133P.

2. prosince 1971 (50 let) se podobně jako sesterská Mars 2 dostala se na oběžnou dráhu kolem Marsu také sonda Mars 3. Jednalo se však o velmi protáhlou dráhu, ze které sonda zkoušela pořizovat snímky povrchu po dobu necelého jednoho roku. Přistávací pouzdro dopadlo podobně, jako u Mars 2. I v jeho případě nemáme prokazatelná data ukazující, že zvládla přistání. Je možné, že sovětské sondy nebyly konstruované na nižší tlak atmosféry, jaký zde panuje, a proto nemusel správně fungovat padák.

4. prosince 1821 (200 let) se narodil Wilhelm Tempel. Tento původem saský astronom se narodil nedaleko českých hranic v obci Nieder-Kunnersdorf mezi Rumburkem a Löbau. Jeho jméno nese řada komet, mezi kterými vyniká kometa 55P/Tempel-Tuttle a 9P/Tempel 1. Kometa 55P byla objevena Tempelem 19. 12. 1865 a Tuttlem 6. 1. 1866. Bylo u ní seznáno, že její dráha je podobná dráze meteoroidů, které způsobily deště Leonid (1799, 1833 či 1966). Poprvé v historii astronomie tak byl podán důkaz, že meteory mohou být pozůstatky komet, s kterými se Země potkává. V případě návratu komety do přísluní oblak houstne a může nastat i meteorický déšť. Druhá kometa 9P byla atakována projektilem vyslaným ze sondy Deep Impact. Jádro této komety bylo podrobně zkoumáno i sondou Stardust.

Výhled na příští týden 

• kometa C/2021 A1 (Leonard) má ideální viditelnost
• Sojuz MS-20 k ISS s návštěvnickou posádkou
• výročí: Niccolò Zucchi
• výročí: první odhad rychlosti světla, Roemer
• výročí: Jason-1
• výročí: OSCAR-1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).