Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nejjasnější kometa roku 2021 se blíží

Nejjasnější kometa roku 2021 se blíží

C/2021 A1 (Leonard) z 11. listopadu 2021
Autor: Michael Jäger

Kometa s označením C/2021 A1 (Leonard) se stala první objevenou kometou v roce 2021 a s velkou pravděpodobností dosáhne viditelnosti pouhým okem v první polovině prosince. Malými dalekohledy ji lze pozorovat již nyní, ale svým světlem vadí Měsíc po úplňku. Vzhledem k tomu, že dobré podmínky k pozorování komety budou panovat ani ne 14 dní, uvádíme již dnes článek s podrobnostmi.

Objev

Světelná křivka pro C/2021 A1 (Leonard) Autor: KOPR
Světelná křivka pro C/2021 A1 (Leonard)
Autor: KOPR
Kometu objevil Gregory Leonard 3. ledna 2021 na observatoři Mount Lemmon (Arizona, USA) s dalekohledem o průměru objektivu 1,5 metru. Observatoř se zabývá hledáním blízkozemních planetek, které se mohou nebezpečně přiblížit k Zemi. Přehlídka při pátrání objeví také řadu komet. Těleso C/2021 A1 bylo v době objevu velmi slabým objektem, mělo pouze 19. hvězdnou velikost. Po potvrzujících pozorováních byla spočtena dráha tělesa a objev byl zveřejněn 10. ledna v elektronickém cirkuláři MPEC 2021-A99. Již krátce po objevu bylo patrné, že s určitou pravděpodobností půjde o kometu, která by mohla být v prosinci jasná a mohla by překročit viditelnost pouhým okem.

Dráha

Dráha komety Leonard ve Sluneční soustavě Autor: Catalina Sky Survey
Dráha komety Leonard ve Sluneční soustavě
Autor: Catalina Sky Survey
Kometa C/2021 A1 (Leonard) nejspíše není dynamicky novou kometou z Oortova oblaku a v dávné minulosti již jeden oblet kolem Slunce pravděpodobně absolvovala. Pohybuje se na velmi protáhlé dráze se sklonem 132,7° k rovině ekliptiky. V době objevu (3. leden 2021) byla od Země vzdálená 4,93 astronomické jednotky (AU), tedy 737,5 milionů km. Kometa se nejvíce přiblíží k Zemi 12. prosince 2021 a to na vzdálenost 0,233 AU, tj. 34,9 milionů km. Perihelium (největší přiblížení ke Slunci) nastane 3. ledna 2022 ve vzdálenosti 0,615 AU (92,0 milionů km) od Slunce.

Viditelnost

Kometa je již nyní (druhá polovina listopadu) pozorovatelná malými amatérskými dalekohledy (objektiv o průměru 7 až 10 cm bohatě vystačí). Její jasnost je podle posledních měření a odhadů okolo 8,5 magnitudy. Pohybuje se na hranici souhvězdí Honicích psů a Vlasů Bereniky. Její dobrá pozorovatelnost nastává nad ránem po 3. h ranní (SEČ), kdy je výše než 30° nad obzorem. Na tmavé obloze dál od měst je viditelná i v triedrech, např. 10×50.

Mapka pro kometu C/2021 A1 (Leonard) v průběhu listopadu 2021 Autor: CzSky
Mapka pro kometu C/2021 A1 (Leonard) v průběhu listopadu 2021
Autor: CzSky

Hranici 6. hvězdné velikosti by mohla pokořit v prvních prosincových dnech, jedinci s dobrou oblohou a dobrým zrakem mohou začít zkoušet její viditelnost pouhým okem. Nad ránem 3. prosince bude kometa prolétat okrajem jasné kulové hvězdokupy M3 v souhvězdí Honicích psů. To bude zajímavý cíl především pro astrofotografy, kteří budou mít možnost zvěčnit toto pěkné setkání. Kometa i hvězdokupa M3 by měly mít přibližně podobnou jasnost. Měsíc bude tou dobou okolo novu, a tudíž nebude rušit pozorování.

V následujících dnech se pohyb komety po obloze bude pozvolna zrychlovat (kometa se přibližuje k Zemi i ke Slunci) a přesune se do souhvězdí Pastýře. 6. prosince projde C/2021 A1 jen 5 úhlových stupňů nad jasnou hvězdou Arcturus (0,1 mag, nejjasnější hvězda severní oblohy). O dva dny později kometa přejde do souhvězdí Hada, tou dobou by již mohla být okolo 5. hvězdné velikosti. S úhlovým přibližováním ke Slunci se zkracuje období její viditelnosti, nejlepší čas bude těsně před svítáním mezi 5. až 6. hodinou ráno.

Mapka na kometu C/2021 A1 (Leonard) v průběhu prosince 2021 Autor: CzSky
Mapka na kometu C/2021 A1 (Leonard) v průběhu prosince 2021
Autor: CzSky


Nejvyšší jasnosti by měla dosáhnout v den jejího největšího přiblížení k Zemi, tedy 12. prosince. Podle současné předpovědi by mohla mít okolo 4. hvězdné velikosti. V tento den zároveň končí její viditelnost z našich zeměpisných šířek, to již bude obtížně pozorovatelná velmi nízko nad východním obzorem během svítání. Z tohoto důvodu budou nejlepší pozorovací podmínky v týdnu od 3. do 10. prosince, kdy bude ještě dostatečně vysoko na obloze a zároveň bude nad hranicí viditelnosti pouhým okem. Ve výhodě budou pozorovatelé s nižší mírou světelného znečistění.

Podle optimističtějších předpovědí by její jasnost mohla být i vyšší než 4 mag. Kometa se pár dní před největším přiblížením k Zemi bude dostávat do poměrně vhodného úhlu mezi Zemí a Sluncem. Díky tomu by mohl zafungovat efekt dopředného rozptylu na prachových částicích z komety a jasnost by mohla dosáhnout o cca 1 až 2 magnitudy více oproti předpovědi. Nechme se překvapit, jak to dopadne.

Další komety pro malé dalekohledy

Ve vizuálním dosahu dalekohledů o průměru do 20 cm jsou v současné době 67P/Čurjumov-Gerasimenko a C/2019 L3 (ATLAS). Jasnost obou komet se pohybuje okolo 10. hvězdné velikosti a nacházejí se poměrně vysoko na obloze. 67P, která je známá tím, že byla navštívena kosmickou sondou Rosetta, se nyní nachází v severní části souhvězdí Raka. C/2019 L3 (ATLAS) nalezneme v souhvězdí Rysa, nedaleko hranic s Blíženci. Podrobné a aktuální mapky na komety si můžete vygenerovat na stránkách projektu CzSky.

Snad nám bude listopadové a prosincové počasí příznivě nakloněno.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] MPC - MPEC 2021-A99
[2] Aerith.net
[3] Cobs
[4] CzSky



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Jasná kometa, Kometa , C/2021 A1 (Leonard), C/2021 A1


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »