Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  V následujících dnech můžete spatřit jasnější kometu Nishimura

V následujících dnech můžete spatřit jasnější kometu Nishimura

Kometa Nishimura 2. září. Na kliknutí animace vývoje ohonu v průběhu 20 minut.
Autor: Michael Jäger

Kometa s označením C/2023 P1 (Nishimura) byla objevena amatérsky 11. srpna H. Nishimurou (Gomyo, Kakagawa, Japonsko), fotograficky světelným objektivem f/3.0 Canon EOS 6D. Amatérské objevy jsou poměrně vzácné, šance na objev je pouze u komet, které se „zažehnou“ až ve velké blízkosti Slunce a uniknou tak hlídkovým systémům. Jedná se obvykle o komety periodické, které se ke Slunci pravidelně vrací. To platí i o kometě Nishimura, která se ke Slunci pravidelně vrací a naposledy tu byla před 489 lety. Nejedná se tak o hyperbolickou, neboli mezihvězdnou kometu, tato informace je chybná a bohužel se objevila na mnoha místech, byla ovšem založená na předběžné dráze (jedné z mnoha) komety jen z pár dní pozorování, která byla zatížena obrovskou chybou a sloužila pouze k nalezení komety v dalších dnech pro zpřesnění její dráhy.

Na obrázku v úvodu vidíme kometu, jak ji 2. září 2023 nasnímal Michael Jäger z Rakouska. Na webu Spaceweather.com je k vidění i nádherná animace vývoje ohonu.

Návrat komety není moc příznivý a nejblíže ke Slunci bude 13. září, kdy proletí jen 0,225 AU (33 684 000 km) od něj, bude tedy Slunci blíže než Merkur. Právě proto nebudeme moci pozorovat kometu na noční obloze, ale pouze za soumraku jen nízko nad obzorem, blízko místa, kde vychází Slunce. Nyní můžeme pozorovat kometu ještě ráno kolem 5 hodin SELČ na relativně tmavé obloze s jasností 6 mag, tedy na hranici viditelnosti pouhým okem, každým dnem bude ale níže u obzoru na stále světlejší obloze, bude ale výrazně zjasňovat, 12. září kdy bude naposledy viditelná ráno bude mít okolo 3,8 mag. 13. září prochází nejblíže Slunci a lépe viditelná bude večer, zhruba okolo 20 hodin SELČ v maximu jasnosti kolem 3 mag. S ohledem na výšku nad obzorem nebude asi viditelná pouhým okem a pro její vyhledání budeme potřebovat alespoň malý dalekohled, může mít ovšem vyvinutý krátký, ale jasný ohon.

 

Abychom mohli kometu za těchto podmínek pozorovat, musíme na vyvýšené místo s dobrou viditelností až k obzoru, směrem, kde vychází / zapadá Slunce. Pozorování komety je možné navíc jen krátce po konci, před začátkem civilního soumraku. V přiložené tabulce je pro jednotlivá data přiložena očekávaná jasnost, čas konce/začátku civilního soumraku v SELČ a azimut a výška nad obzorem ve stupních pro tento čas:

 

Datum Mag SELČ ( Az, h )
2023-09-04 6.0 05:53 ( 259.5, 23.2)
2023-09-05 5.8 05:54 ( 258.4, 22.1)
2023-09-06 5.5 05:56 ( 257.3, 21.0)
2023-09-07 5.2 05:58 ( 256.2, 19.7)
2023-09-08 5.0 05:59 ( 254.9, 17.9)
2023-09-09 4.7 06:01 ( 253.7, 16.1)
2023-09-10 4.4 06:02 ( 252.3, 13.8)
2023-09-11 4.1 06:04 ( 251.2, 11.4)
2023-09-12 3.8 06:06 ( 250.2, 8.7)
2023-09-13 3.4 19:55 ( 110.1, 5.0)
2023-09-14 3.2 19:52 ( 106.0, 5.5)
2023-09-15 3.1 19:50 ( 102.3, 5.6)
2023-09-16 3.0 19:48 ( 98.7, 5.4)
2023-09-17 3.1 19:46 ( 95.4, 4.8)
2023-09-18 3.2 19:44 ( 92.6, 3.9)
2023-09-19 3.4 19:41 ( 90.0, 3.0)
2023-09-20 3.7 19:39 ( 88.0, 1.8)

Kometa může překvapit a dosáhnout i podstatně větší, než předpovězené jasnosti. Vzhledem k blízkosti ke Slunci, může dojít s ohledem na značné tepelné namáhání jádra k jeho drolení, fragmentaci, nebo úplnému rozpadu. Ve všech těchto případech by došlo ke zjasnění o několik magnitud a tvorbě jasného ohonu, který se pak bude zvolna prodlužovat. Takový vývoj je pravděpodobnější po 13. září, má tak smysl kometu zkusit pozorovat. Aktuální jasnost komety můžete sledovat na webu COBS.si.

Viditelnost komety Nishimura na ranní obloze pro 6:00 SELČ. Autor: Jakub Černý
Viditelnost komety Nishimura na ranní obloze pro 6:00 SELČ.
Autor: Jakub Černý

Viditelnost komety Nishimura na večerní obloze pro 20:00 SELČ Autor: Jakub Černý
Viditelnost komety Nishimura na večerní obloze pro 20:00 SELČ
Autor: Jakub Černý

C/2023 P1 (Nishimura) 5. 9. 2023 Autor: Martin Gembec
C/2023 P1 (Nishimura) 5. 9. 2023
Autor: Martin Gembec




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: 2023 P1 Nishimura, Kometa Nishimura, Jasná kometa


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »