Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa NEOWISE výrazně jasná

Kometa NEOWISE výrazně jasná

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) ráno 2. července spolu s NLC z Proseče na Chrudimsku
Autor: Petr Horálek

2. července ráno zaznamenali astrofotografové po celé Evropě, včetně Petra Horálka z ČR, jasnou kometu C/2020 F3 (NEOWISE), která se teprve začíná vzdalovat z jasné záře Slunce. Ještě 27. června jsme ji mohli pozorovat v koronografu sondy SOHO a mezitím se ukázalo, že její jasnost neklesá, naopak vyhoupla se až někam k úrovni, jakou mají nejjasnější hvězdy oblohy.

Letošní rok by se dal s nadsázkou nazvat rokem rozpadlých nadějných komet. Proto informovat nyní veřejnost o další nadějné kometě už se jeví trochu jako troufalost. I proto jsme dosud o této kometě raději moc nehovořili a pouze zmínili, že poté, co zmizela z jižní oblohy, byla mezi 22. a 28. červnem vidět v koronografu LASCO C3 vesmírné observatoře SOHO.

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) zaznamenaná koronografem SOHO. Pozice odpovídají zhruba 11. hodině UT každého dne od 23. do 27. června. Slunce je na snímku vyznačeno bílým kolečkem pod terčíkem, který ho zakrývá. Autor: SOHO/NASA/ESA/M. Gembec
Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) zaznamenaná koronografem SOHO. Pozice odpovídají zhruba 11. hodině UT každého dne od 23. do 27. června. Slunce je na snímku vyznačeno bílým kolečkem pod terčíkem, který ho zakrývá.
Autor: SOHO/NASA/ESA/M. Gembec
Kometa se měla sice objevit na naší obloze během července, ale má být velmi nízko nad obzorem a očekávalo se spíše, že bude slabší a na soumrakové obloze obtížně viditelná. Podle posledního vývoje na záběrech LASCO C3 se však koncem června ukázalo, že kometa poměrně výrazně zjasnila a v tomto trendu mohla v ideálním případě ještě pokračovat na začátku července. 

Teprve ráno 2. 7. ale potvrdilo, že tyto naděje nemusí být liché, protože kometu se podařilo zachytit na velmi světlé soumrakové obloze zhruba v podobě, jako jsme mohli naposledy pozorovat kometu McNaught v lednu 2007. Tato kometa byla tehdy mimochodem ještě jasnější a byla dokonce vidět ve dne na modré obloze i pouhým okem a poté předvedla neuvěřitelně krásné divadlo na jižní polokouli. 

Poslední informace jsou tedy takové malé připomenutí, že pozorovat komety na velmi světlé obloze poblíž obzoru má někdy smysl a vzhledem k tomu, že tato kometa se ještě v dalších dnech vyhoupne přeci jen trochu výše, dá se očekávat, že by měla být snadným cílem fotografů, pokud nebude zakalená obloha. A kdoví, možná bude vidět nejen triedrem, ale dokonce není vyloučeno, že ji spatříme v tak nepříznivých podmínkách i pouhým okem. Nezbývá než počkat a zkusit to.

Polohy komety C/2020 F3 (NEOWISE) v ranních hodinách během července 2020 Autor: Petr Horálek/Stellarium
Polohy komety C/2020 F3 (NEOWISE) v ranních hodinách během července 2020
Autor: Petr Horálek/Stellarium

Kometu najdeme každé ráno opravdu jen velmi nízko nad obzorem. Naštěstí máme už někteří natrénováno z května, kdy jsme často marně lovili kometu F8 SWAN. Petr Horálek připravil jednoduchou mapku, která vám pomůže se zorientovat. Věřme, že se nám kometa předvede v tom nejlepším světle a stane se pěknou kometou léta. Už teď víme, že jde o nejjasnější kometu snad minimálně od komety Lovejoy v roce 2011 a už zmíněné komety McNaught, které obě nebyly na naší obloze v tom nejlepším vůbec vidět.

Fotogalerie čtenářů z Česka a Slovenska je na našem webu k dispozici zde.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Blog Petra Horálka
[2] Přehled aktuálních komet na obloze
[3] Projekt NEOWISE



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jasná kometa, C/2020 F3, 2020 F3 NEOWISE


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »