Bylo to teprve loni v červenci. Pokud jste se podívali na hvězdy Velkého vozu, tak jste mohli na večerní obloze uvidět i kometu NEOWISE. Obyvatelé severu mohli po západu Slunce najít tuto kometu i pouhým okem pod koly vozu tohoto slavného asterismu nad severozápadním obzorem. Kometa vypadala jako...
Soumračnou oblohou na této snové scéně sice prolétá kometární prach, ale součástí pohádkového příběhu není. Přesto zámek Neuschwanstein, usídlený v Bavorských Alpách, inspiroval zámek Šípkové Růženky v Disneylandu. Jasný meteor zachycený 20. července nad věžemi zámku je nejspíš Perseida. I když...
Pokud můžete vidět hvězdy ve Velkém vozu, tak můžete dnes večer na obloze najít i kometu NEOWISE. Po západu Slunce hledejte kometu pod slavným nebeským dopravním prostředkem na severu, pod Velkým vozem nad severozápadním obzorem. Pátrejte po mlhavé hvězdě s ohonem, i když asi ne tak dlouhým, jako je...
Kometa NEOWISE (C/2020 F3) nyní prolétá severní oblohou naší milé planety. Její dlouhé ohony se táhnou hloubkovým pohledem na oblohu nad Suchým vrchem v České republice. Kompozitní obraz pořízený v noci z 13. na 14. července se skládá z obyčejného snímku popředí a z expozic oblohy přes filtr...
Severní oblohou nyní prolétá kometa NEOWISE (C/2020 F3). Její rozvíjející se ohony sahají v zorném poli zachyceném z Brna v České republice 10. července před rozbřeskem něco přes 6 stupňů. Nejsnáze je vidět široký žlutavý ohon komety odtlačovaný tlakem samotného slunečního světla. Na snímku je ale...
Obzor se stromy ve východních francouzských Alpách omývají stříbřitě modré vlny nočních svítících mračen. Z výše mezosféry planety Země odrážejí sluneční světlo na předúsvitové noční obloze 8. července. Noční svítící oblaka nejsou toto léto ve vysokých severních šířkách ničím novým. Kometa...
2. července ráno zaznamenali astrofotografové po celé Evropě, včetně Petra Horálka z ČR, jasnou kometu C/2020 F3 (NEOWISE), která se teprve začíná vzdalovat z jasné záře Slunce. Ještě 27. června jsme ji mohli pozorovat v koronografu sondy SOHO a mezitím se ukázalo, že její jasnost neklesá, naopak...
Bylo to teprve loni v červenci. Pokud jste se podívali na hvězdy Velkého vozu, tak jste mohli na večerní obloze uvidět i kometu NEOWISE. Obyvatelé severu mohli po západu Slunce najít tuto kometu i pouhým okem pod koly vozu tohoto slavného asterismu nad severozápadním obzorem. Kometa vypadala jako...
Soumračnou oblohou na této snové scéně sice prolétá kometární prach, ale součástí pohádkového příběhu není. Přesto zámek Neuschwanstein, usídlený v Bavorských Alpách, inspiroval zámek Šípkové Růženky v Disneylandu. Jasný meteor zachycený 20. července nad věžemi zámku je nejspíš Perseida. I když...
Pokud můžete vidět hvězdy ve Velkém vozu, tak můžete dnes večer na obloze najít i kometu NEOWISE. Po západu Slunce hledejte kometu pod slavným nebeským dopravním prostředkem na severu, pod Velkým vozem nad severozápadním obzorem. Pátrejte po mlhavé hvězdě s ohonem, i když asi ne tak dlouhým, jako je...
Kometa NEOWISE (C/2020 F3) nyní prolétá severní oblohou naší milé planety. Její dlouhé ohony se táhnou hloubkovým pohledem na oblohu nad Suchým vrchem v České republice. Kompozitní obraz pořízený v noci z 13. na 14. července se skládá z obyčejného snímku popředí a z expozic oblohy přes filtr...
Severní oblohou nyní prolétá kometa NEOWISE (C/2020 F3). Její rozvíjející se ohony sahají v zorném poli zachyceném z Brna v České republice 10. července před rozbřeskem něco přes 6 stupňů. Nejsnáze je vidět široký žlutavý ohon komety odtlačovaný tlakem samotného slunečního světla. Na snímku je ale...
Obzor se stromy ve východních francouzských Alpách omývají stříbřitě modré vlny nočních svítících mračen. Z výše mezosféry planety Země odrážejí sluneční světlo na předúsvitové noční obloze 8. července. Noční svítící oblaka nejsou toto léto ve vysokých severních šířkách ničím novým. Kometa...
2. července ráno zaznamenali astrofotografové po celé Evropě, včetně Petra Horálka z ČR, jasnou kometu C/2020 F3 (NEOWISE), která se teprve začíná vzdalovat z jasné záře Slunce. Ještě 27. června jsme ji mohli pozorovat v koronografu sondy SOHO a mezitím se ukázalo, že její jasnost neklesá, naopak...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
