Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jaký bude osud komety Leonard?

Jaký bude osud komety Leonard?

Kometa C/2021 A1 (Leonard) ze dne 3. 12. 2021, kdy zdánlivě procházela kolem kulové hvězdokupy M3
Autor: Martin Gembec

Kometa C/2021 A1 (Leonard) je v současné době pěknou ozdobou ranní oblohy, ale k pořádnému zážitku je třeba větší dalekohled a tmavší obloha. Kometa je o něco slabší, než udávaly původní předpovědi, a dokonce se vyrojily zprávy o jejím možném rozpadu. Předkládáme analýzu založenou na nejnovějších astrometrických i fotometrických pozorování.

Nedávno se kolem komety C/2021 A1 (Leonard) strhla menší slovní přestřelka mezi amatérskými pozorovateli komet, která odstartovala po zveřejnění zprávy australského amatérského astronoma Michaela Mattiaza:

Zde je snímek komety Leonard z 29. listopadu 2021 v 10:34 UT, pořízený dálkově pomocí iTel v Novém Mexiku z dalekohledu T11. Ačkoli se na tomto snímku zdá být jádro neporušené, zploštělý trojúhelníkový tvar hlavy komy naznačuje, že kometa není ve zdravém stavu. Tento rys je patrný u komet, které se nakonec rozpadnou. Nedávnými příklady byly komety C/2020 F8 (SWAN) a C/2017 E4 (Lovejoy). Všiml jsem si také, že rychlost zjasňování se zřejmě zastavila (na světelné křivce COBS). Může to někdo potvrdit?

Zde je moje analýza, kterou jsem provedl s pomocí Martina Maška, který v programu Find Orb vypočítal negravitační síly při pohybu komety.

Znaky rozpadu komety

U některých komet, které se později rozpadly, se skutečně objevil trojúhelníkový tvar komy. Byl však přítomen i v některých případech komet, které přežily svůj průlet Sluneční soustavou. Není známo, jak lze tento rys vysvětlit z hlediska špatného stavu jádra komety. V podstatě hlavní rysy, které hledáme v případech komet, které ztratily své pevné jádro, jsou:

  1. Silné negravitační síly – při rozpadu malého jádra dochází k silnému uvolňování plynu, který trhá jádro na kusy, což způsobuje zpomalení jádra, které nelze vysvětlit gravitací. Obvykle je to první rys, který je patrný, protože rostou systematické posuny v astrometrických polohách.
  2. Ztráta iontového chvostu – když kometární jádro přestane existovat, přestane docházet k emisím plynu, což způsobí, že iontový chvost během několika hodin zmizí.
  3. Ztráta centrální kondenzace – centrální kondenzace je difúzní nebo doutníkového tvaru.

Podívejme se na astrometrii

Astrometrická měření (měření poloh objektů na obloze) obsahují velké množství chybných měření. Po jejich odstranění můžeme najít určité trendy, viditelné hlavně v deklinaci, kde je patrný posun v reziduích. Zřejmě jsou zde přítomny nějaké negravitační síly. Ty se však normálně vyskytují u mnoha komet, které se nerozpadají. Proto potřebujeme znát hodnoty těchto sil.

Rezidua astrometrických měření od září do listopadu 2021 před aplikací negravitačních sil Autor: Jakub Černý
Rezidua astrometrických měření od září do listopadu 2021 před aplikací negravitačních sil
Autor: Jakub Černý

Analýza astrometrických dat neposkytuje uspokojivé výsledky pro celý soubor dat, avšak výběr z posledních třech měsíců poskytuje mnohem lepší výsledky s negravitačními parametry:

  • A1: -2,43×10-7 +/- 1,34×10-6 AU/den2
  • A2: -3,35×10-9 +/- 2,34×10-7 AU/den2
  • A3: -8,08×10-8 +/- 3,55×10-7 AU/den2

Podívejte se na nová rezidua:

Rezidua astrometrických měření od září do listopadu 2021 po aplikaci negravitačních sil Autor: Jakub Černý
Rezidua astrometrických měření od září do listopadu 2021 po aplikaci negravitačních sil
Autor: Jakub Černý

Známe-li jasnost komety, můžeme odhadnout rychlost produkce vody podle vzorce Dana Greena. Známe-li rychlost produkce vody, její hmotnost a zpomalení, které tato voda způsobuje, můžeme odhadnout horní hranici hmotnosti jádra. Výsledek pro C/2021 A1 (Leonard) je 5,39×1012 g, což při hustotě 0,5 g/cm3 znamená sférický průměr blízký 0,3 km jako horní hranici. Můžeme říci, že jádro komety Leonard je velmi malé a je menší než jádra mnoha jiných komet, které se dříve rozpadly.

Bortleho hranice přežití komet

Velmi dobrý vzorec vytvořil americký astronom John Bortle. Možnost rozpadu kometárního jádra lze jednoduše odhadnout podle absolutní jasnosti komety a vzdálenosti od Slunce v perihéliu.

Legenda: červené hvězdičky = rozpadlé komety; zelené kosočtverce = komety, které přežily; žlutý čtverec = kometa C/2021 A1 (Leonard) Autor: Jakub Černý
Legenda: červené hvězdičky = rozpadlé komety; zelené kosočtverce = komety, které přežily; žlutý čtverec = kometa C/2021 A1 (Leonard)
Autor: Jakub Černý


Zde je graf s kometami, z nichž některé přežily průlet perihéliem, jiné ne. Světle zelená čára je Bortleho hranice: pod touto hranicí vidíme, že žádná kometa průlet kolem Slunce nepřežila (mluvíme pouze o dlouhoperiodických kometách). Pokud je absolutní jasnost vyšší, než je Bortleho hranice přežití, stále to není stoprocentní výhra pro danou kometu.

Vidíme, že mezi tmavě zelenou čarou a Bortleho hranicí je stále řada komet, které nepřežily, ale i komety, které průlet kolem Slunce přežily. Kometa Leonard je uprostřed této skupiny. Důvod, proč některé komety v této skupině přežijí a některé ne, je způsoben strukturou jejich jader. Některé komety zřejmě „přežijí“, ale po průletu perihéliem mohou být o několik magnitud slabší než předtím. Pravděpodobně existuje pevnější část jádra, které přežívá, i když je to jen velmi malá část původního tělesa.

Jaký bude osud C/2021 A1 (Leonard)?

Kometa je zřejmě velmi malá a po průletu perihéliem se pravděpodobně rozpadne nebo alespoň zeslábne o několik magnitud. Nemusí se to stát hned, může tak nastat v blízkosti perihélia nebo několik týdnů po něm. S jistotou můžeme říci, že vývoj jasnosti nebude klidný, můžeme očekávat malé výbuchy, protože dojde k fragmentaci, která může dočasně zvýšit aktivitu následovanou událostmi typu stagnace jasnosti nebo slábnutí. Ať už se stane cokoli, s největší pravděpodobností to nezabrání tomu, aby tato kometa v polovině prosince po zesílení dopředným rozptylem dosáhla 3 – 4. hvězdné velikosti.

Světelná křivka pro kometu C/2021 A1 (Leonard) Autor: Jakub Černý
Světelná křivka pro kometu C/2021 A1 (Leonard)
Autor: Jakub Černý



Převzato: Comet-Astronomy



O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: C/2021 A1 (Leonard), Kometa Leonard


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »