Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



Dušan Majer Kosmonautika

Indie dokázala přistát na Měsíci

Indická kosmická mise Chandrayaan-3 dokázala ve středu 23. 8. 2023 ve 14:32 SELČ dosednout na povrch Měsíce – konkrétně u kráteru Manzinus U. Indie se tak stala teprve čtvrtým státem světa, který to po Sovětském svazu, Spojených státech a Číně dokázal. Přistání landeru Vikram navíc proběhlo do oblasti, kterou můžeme označit jako širší okolí jižního pólu Měsíce. Tato lokalita zatím byla studována pouze z oběžné dráhy, ale v dalších letech se sem chystá hned několik výprav – robotických i pilotovaných. Indická mise tedy může během 14 pozemských dnů přinést cenné informace o podmínkách, které zde panují.

Ludmila Lukášová Kosmonautika

Po Měsíci červem nebo jetpackem?

Apollo 11 přistálo na Měsíci dne 20. července 1969. Přípravy a plánování ovšem běžely dlouhé roky. Během nich přistálo na stole spoustu nápadů na přístroje, vozítka a další propriety, které by objevování Měsíce pomohly. Některé byly skvělé, některé ovšem dost absurdní a moc nepomohla ani skutečnost, že ještě nebylo zcela známé měsíční prostředí. Mnohé návrhy tak vypadaly, jako by vypadly ze starých sci-fi příběhů.

Jiří Dušek Kosmonautika

Výprava českého astronauta nabízí jedinečnou šanci pro českou vědu a průmysl, vyplývá ze semináře senátního evropského výboru

Výprava českého astronauta nabízí jedinečnou šanci pro českou vědu a průmysl. Na tom se shodli zástupci akademické, univerzitní i soukromé sféry, kteří diskutovali na půdě horní komory Parlamentu na téma „Výzvy a příležitosti pro české vědce a techniky při národní vesmírné misi“. Seminář se konal pod záštitou Výboru pro záležitosti EU, úvodní slovo pronesli předseda Senátu Miloš Vystrčil a místopředseda evropského výboru Jiří Dušek

 

Adam Denko Kosmonautika

Aleš Svoboda se možná stane druhým českým astronautem ve vesmíru

Od letu prvního českého kosmonauta do kosmického prostoru uběhlo již 45 let. Vladimír Remek je zároveň doposud jediným Čechem, který se do kosmu dostal. Česká republika však nyní obdržela lákavou nabídku od soukromé společnosti Axiom Space vyslat svého astronauta na Mezinárodní vesmírnou stanici. Druhým Čechem ve vesmíru by se mohl stát vojenský pilot a záložní astronaut ESA Aleš Svoboda.

Adam Denko Kosmonautika

Česká republika podepsala ujednání Artemis

Ve středu 3. května 2023 učinila Česká republika další významný krok v historii své kosmonautiky. Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský podepsal mezinárodní dohodu Artemis Accords a Česko se tak stalo 24. státem, který k ní přistoupil. Díky tomu se českému průmyslu a vědě otevírá mnoho nových možností, jak se uplatnit v oblasti dobývání těles Sluneční soustavy a kosmonautice jako takové.

Redakce Astro.cz Kosmonautika

Český analyzátor na sondě k ledovým měsícům Jupiteru se již ozval

V pátek 14. dubna ve 14:14 středoevropského letního času z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně úspěšně odstartovala meziplanetární sonda JUICE na svou dlouhou cestu k planetě Jupiter a jejím ledovým měsícům. Sonda se již záhy po startu přihlásila řídícímu středisku a rozvinula své obrovské sluneční panely. Během postupných testů sondy se minulý týden ozval i přístroj pro měření radiových a plazmových vln, na němž se významně podílí česká Akademie věd. Vědci a technici z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Astronomického ústavu AV ČR byli součástí týmu, který řídil zapínání přístroje. V pátek 21. dubna v 16:30 pak český analyzátor úspěšně zaznamenal řízené vyklopení ramene s magnetickými čidly.

Redakce Astro.cz Kosmonautika

Historický první start Super Heavy Starship

Aktualizováno 22:00 20. dubna 2023 se SpaceX opět zapsala do historie. Její systém Super Heavy Starship, který je nejsilnější v historii kosmonautiky, se dokázal vznést z rampy. Přes problémy s několika motory také překonal hranici maximálního dynamického namáhání. Problém nastal před plánovaným oddělením stupňů, kdy už bylo zřejmé, že motory nepracují správně a sestava začala rotovat. Následě musela být autodestrukčním systémem zničena. Jedná se však o cenný úspěch, při kterém společnost SpaceX nasbírala velké množství dat. Jde o historický počátek éry nosičů, které mají pomoci dostat lidi na Měsíc i dál do Sluneční soustavy.

Jan Herzig Kosmonautika

První start Super Heavy Starship: Nová éra kosmonautiky přichází

Den D. Pokud dnešní start doopravdy vyjde, zapamatuje si každý z nás tento den do konce svého života. Bude se jednat o milník srovnatelný s momenty legendárního programu Apollo. Již podruhé za jediný týden se opět přepíšou dějiny kosmonautiky a nyní ještě významněji než tomu bylo v pátek. Tentokrát v tom ale hlavní roli hraje tradiční tahoun tohoto oboru a to sice Spojené státy americké. V Texasu v základně Starbase nedaleko vesničky Boca Chica totiž čeká na svůj první start raketa, jakou lidstvo dosud nespatřilo. Nejedná se samozřejmě o nic jiného než kolos soukromé firmy SpaceX se jménem Super Heavy-Starship. V tomto článku Vám nabídneme základní informace o dnešním startu i projektu jako takovém a také několik zajímavostí a rekordů, které přinese.

Jan Herzig Kosmonautika

Sonda JUICE se vydává k Jupiteru: Co přinese první vlajková loď ESA?

Po nějaké době se opět schyluje ke startu, který se zařadí mezi největší kosmické události roku a významným písmem se zapíše do dějin kosmonautiky, tentokrát především té evropské. Na vrcholku rakety Ariane 5 na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně totiž nyní čeká na svůj start sonda JUICE, JUpiter ICy moons Explorer. Jak už název článku i samotné sondy napovídá, jejím cílem se stane největší planeta Sluneční soustavy. Už jen skutečnost, že na oběžnou dráhu této planety doposud vstoupily jen dvě sondy, činí tuto misi výjimečnou. Zároveň se však také jedná o vůbec první sondu, která je zařazena mezi velké vědecké mise Evropské kosmické agentury, které můžeme přezdívat vlajkovými loděmi. Snad největší zajímavostí je ale to, že se má stát první sondou, která bude obíhat měsíc jiné planety. V tomto článku se postupně podíváme na to, jak se projekt JUICE vyvíjel, jak samotná sonda vypadá, jak bude její mise probíhat a jaké jsou její hlavní vědecké cíle.

Debora Lančová Kosmonautika

Kosmický teleskop ATHENA prověří jevy v okolí černých děr předpovězené fyziky v Opavě

Astrofyzikální proGResy z Opavy: V roce 2035 by měl být vypuštěn kosmický dalekohled ATHENA (Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics), jehož čtyřletá mise se zaměří na výzkum vesmíru zejména v rentgenové oblasti elektromagnetického záření. Bude tedy zkoumat i překotné jevy v okolí masivních černých děr, jimiž se na teoretické bázi zabývají i vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě. Jednou z věcí, které by mohla družice detegovat, je také záření pocházející z disků látky interagující s hmotnými černými dírami. Výsledky vědeckého výzkumu poslouží jak k lepšímu pochopení černých děr samotných, tak i k předpovědím případného úniku nebezpečného záření z jejich okolí směrem k Zemi.

Jan Herzig Kosmonautika

Čech se podívá k Měsíci

Pouhé dva týdny po vybrání Aleše Svobody jakožto záložního astronauta ESA přišla další zpráva související s dobýváním vesmíru a současně s Českem, která jednoduše všem vyrazila dech. Japonský miliardář Jusaku Maezawa oficiálně oznámil složení posádky unikátní mise dearMoon, v rámci níž se sám vydá na oblet Měsíce spolu s osmi umělci z celého světa. Jedním z vybraných je i český choreograf Yemi A. D.

Jan Herzig Kosmonautika

Před 50 lety se lidé naposledy vydali k Měsíci: Příběh mise Apollo 17

Zatímco celý svět v těchto dnech sleduje první cestu lodi Orion k Měsíci, nastává zajímavé výročí, jež s dobýváním Měsíce souvisí. Právě dnes totiž uplynulo přesně pět desítek let od chvíle, kdy se lidé k Měsíci vydali naposledy. Dosud největší raketa všech dob, Saturn V, v provedení pro lunární mise, naposledy odstartovala z rampy LC-39A a vynesla na dráhu k Měsíci poslední loď Apollo s tříčlennou posádkou. Jednalo se o grandiózní finále celého programu. Mise Apollo 17 byla tou úplně nejdelší a vědecky nejhodnotnější. Pojďte si společně s námi při příležitosti tohoto výročí připomenout příběh jedinečné lunární mise.

Jan Herzig Kosmonautika

Český pilot se stal záložním astronautem ESA

Evropská kosmická agentura po dlouhých 13 letech uspořádala nový nábor astronautů do svých řad. Úplně poprvé se do něj mohli přihlásit i Češi, poslední totiž proběhl těsně před naším vstupem do ESA. Celkově se sešlo přes 22 000 přihlášek, z čehož bylo v šestikolovém výběru vybráno 17 nejlepších uchazečů. Noví astronauti byli slavnostně představeni ve středu v Paříži a je mezi nimi i jeden Čech. V budoucnosti se podívají na Mezinárodní vesmírnou stanici, čínskou stanici Tiangong, lunární stanici Gateway a možná i na samotný povrch Měsíce.

Jan Herzig Kosmonautika

Aktuálně: První start superrakety SLS zahájí program Artemis

Aktualizováno 16. 11. 20:43 Raketa SLS odstartovala!!!!!!!!<

Nastal den D. Den premiéry druhé nejsilnější rakety všech dob a den počátku návratu lidstva na Měsíc. Pokud dnes doopravdy raketa SLS odstartuje, zapíše se dnešní datum zlatým písmem do dějin kosmonautiky. Dlouhé roky příprav a odkladů jsou za námi a program Artemis dospěl k realizaci prvního letu. Při grandiózním startu superrakety SLS se na svoji zhruba čtyřicetidenní pouť k Měsíci vydá neméně zajímavá kosmická loď Orion, čímž otestuje veškeré své systémy, aby do ní již za méně než dva roky mohla nasednout lidká posádka a vydat se na stejnou cestu. Pojďte tento výjimečný okamžik sledovat společně s námi!

Adam Denko Kosmonautika

Proběhl test nafukovacího tepelného štítu LOFTID

Tepelné štíty chrání sondu před vysokými teplotami, které se tvoří díky tření o atmosféru při obrovských rychlostech. Mimo jiné štíty fungují také jako brzdy. Svojí plochou totiž pomáhají zmenšit rychlost sond a umožňují tak lehčí přistání na povrchu planet. Například Mars má oproti Zemi mnohem řidší atmosféru, takže zpomalení je mnohem menší, a proto se vyplatí mít co největší plochu štítu.

 
František Martinek Kosmonautika

NASA a SpaceX studují, jak prodloužit životnost HST

NASA a SpaceX podepsaly 22. září 2022 nefinancovanou dohodu, tzv. Space Act Agreement, která by měla zkoumat proveditelnosti myšlenky společnosti SpaceX a programu Polaris k vynesení Hubbleova vesmírného teleskopu HST na vyšší oběžnou dráhu pomocí kosmické lodi Dragon, a to bez jakýchkoliv finančních nákladů pro americkou vládu. Tato proslulá kosmická observatoř funguje od dubna 1990 (více než 32 let), kdy byla navedena na dráhu ve výšce 540 kilometrů nad zemským povrchem. Tato dráha se však v důsledku odporu řídké atmosféry postupně snižuje a nakonec hrozí zánik dalekohledu v hustých vrstvách zemského ovzduší.

Daniel Kurtin Kosmonautika

Návrat člověka na Měsíc: proběhne zkušební let

V pondělí 29. srpna ve 14:33 SELČ se otevírá první startovní okno pro vzlet obří rakety SLS, která má za úkol vynést novou kosmickou loď Orion k Měsíci. Poslední takový let se odehrál téměř před padesáti roky. Astronauti z mise Apollo 17, Harrison Schmidt a Gene Cernan, se naposledy dotkli povrchu Měsíce v prosinci 1972. Od té doby žádná mise kosmické lodi k Měsíci neproběhla. Letošní start je prvním z řady v programu nazvaném Artemis. Cílem je otestovat raketu i kosmickou loď v reálném prostředí kosmu. Loď Orion má během mise Artemis I v nepilotovaném režimu obíhat Měsíc a zhruba po 40 dnech se vrátit na Zemi.

Jan Herzig Kosmonautika

Stručná historie průzkumu Marsu

V sobotu 6. srpna uplynulo přesně 10 let od přistání slavného roveru Curiosity na povrchu Marsu. V souvislosti s touto událostí jsme vám již nabídli článek zaměřující se na příběh roveru Curiosity. Ten je však jen střípkem, byť jedním z největších, z obsáhlé a fascinující mozaiky, jakou historie průzkumu Marsu představuje. Kulaté výročí přistání takto důležité mise je ale také vhodnou příležitostí k připomenutí té fascinující cesty lidstva na Mars.

Martin Gembec Kosmonautika

10 let výzkumu Marsu s Curiosity

6. srpna 2012 se na Marsu odehrála jedinečná podívaná. I když jsme ji zažívali jen zprostředkovaně díky internetovému online přenosu, přesto jsme trnuli a poté nevěřícně žasli, co za šílenství si inženýři z NASA vymysleli – a hlavně – ono to fungovalo! V kráteru Gale se podařilo měkce posadit přímo na šest kol přelomovou pojízdnou laboratoř – vozítko Curiosity. Jednalo se o nejpřesnější přistání v tehdejší historii dobývání Marsu. Byl využit vznášející se jeřáb, a přestože vše bylo důkladně testováno, tak způsob, jakým to vše automaticky, bez zásahu ze Země, vyšlo, byl ohromující.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Západ Slunce s letadlem

Přistávající letadlo Boeing 737 na letiště Václava Havla. Obzor tvoří levý břeh Vltavy v Praze na Smíchově.

Další informace »