Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Česká cesta do vesmíru představila své aktivity

Česká cesta do vesmíru představila své aktivity

Logo projektu Česká cesta do vesmíru
Autor: Ministerstvo dopravy ČR

Na tiskové konferenci 20. června jsme se dozvěděli skvělou novinku, že Česko má zájem vyslat na oběžnou dráhu svého astronauta. Měl by jím být záložní astronaut ESA Aleš Svoboda. Aby měl podobný projekt smysl, je třeba oslovit různé firmy a instituce, aby byl podpořen ze všech stran, aby si jej vzaly za své děti a aby měl astronaut připravenu sadu užitečných experimentů, ze kterých bude náš průmysl čerpat v budoucnu natolik, že se vložené peníze několikanásobně vrátí. 2. 9. 2024 byly představeny další detaily těchto týkající se těchto aktivit. Jednou ze skvělých zpráv tohoto dne je, že tým úspěšných studentů vyšle na oběžnou dráhu vlastní minidružici k otestování laserových technologií.

V úvodu Premiér ČR Petr Fiala představil základní informace, proč by měla Česká republika mít svého astronauta. Nejen z pohledu konkurence v okolních zemích, ale především proto, že jde o motivační prvek pro děti, proč by se měly zabývat kosmickými technologiemi a také upozornil, že tyto technologie jsou v našem životě běžně kolem nás. Pan premiér také upozornil, že jsou to právě týmy, jako je LASAR (více o jejich družici níže), které by měly být podporovány a které jsou inspirací pro další.

Tiskovou konferenci na půdě Hvězdárny a planetária v Brně provázel svým hlasem také Simon Klinga, vedoucí týmu LASAR. Jemu je ke dni konání konference 17 let a aktivitami kolem popularizace vesmíru a projektů se zabývá už více než dva roky. On a jeho tým je tedy živoucím důkazem, že inovativní nápady mohou mít úspěch i na mezinárodním poli.

Po něm se slova ujal Ministr školství, tělovýchovy a sportu Mikuláš Bek. Ten mimo jiné upozornil, že je zájmem vlády, aby vysoké školy mohly investovat do vyššího počtu studentů a zajímavých technických oborů. Také zmínil, že důležitou roli hrají učitelé a že právě projekt, jako Česká cesta do vesmíru, může pomoci veřejnosti lépe představit změny, kterými prochází i české školství.

Za pedagogy se slova vzápětí ujal Jan Veselý z pražského planetária, učitel a manažer vzdělávací kanceláře ESERO Česká republika, který je hlavním vzdělávacím partnerem Evropské vesmírné agentury. Společně s Janem Spratkem představil hlavní vzdělávací projekty, které budou pomáhat realizovat nejen hvězdárny a planetária, jako je Planetum v Praze a Hvězdárna a planetárium Brno, ale s nimi také Česká asociace Science center a vzdělávací organizace Exlixír do škol, které mají úzké vazby na nadšené učitele, kteří dokáží aplikovat témata jako jsou kosmické technologie do své výuky. Jen za rok 2024/2025 se plánuje 42 workshopů pro učitele a množství soutěží pro studenty.

Ukazuje se, že naši žáci a studenti jsou jedněmi z nejúspěšnějších v řešení projektů ESERO v rámci celé Evropy, zmínil Jan Spratek (třetí za Velkou Británií a Španělskem obecně a první v 3D modelování týmů do 19 let či v programu Hack an Exoplanet). Studenti také mohou vyrobit malou družici v programu Cansat, která pak bude vystřelena malou raketou do výšky 1 km. A jsou tam i další zajímavé programy, kde si mohou studenti vyzkoušet zpracování dat z kosmického teleskopu, roli astronauta nebo postavit a odpálit raketu.

Ministr dopravy Martin Kupka, pod jehož resort patří i kosmický program, představil web vzhurudovesmiru.cz, kde se postupně budou objevovat různé zajímavé aktivity pro studenty. Například program Zero G, který odstartoval právě 2. 9. 2024, v němž 20 studentů bude moci zažít stav mikrogravitace (beztíže), a to v celkovém trvání 5 minut (15×20 sekund parabolického letu)!

Záložní astronaut ESA Aleš Svoboda představil různé izolační mise, při kterých zažijí účastníci podobný stav, jako astronaut na ISS, které prověří tým lidí v náročných uzavřených podmínkách. Dále jsme se od Aleše dozvěděli, že v říjnu odlétá do Kolína nad Rýnem, kde proběhne první ze tří tréninků pro astronauty ESA. Další jej pak čekají v příštích dvou letech.

Plán výcviku českého astronauta Aleše Svobody Autor: Ministerstvo dopravy ČR
Plán výcviku českého astronauta Aleše Svobody
Autor: Ministerstvo dopravy ČR

Od Martina Kupky jsme se dozvěděli, že se podařilo posbírat kolem 60 návrhů různých experimentů pro Aleše Svobodu, což je mimo jiné stejné číslo, jaké posbírali pro svého astronauta v mnohem větším sousedním Polsku. Ty budou z oblasti vědeckého výzkumu i českého průmyslu. Detaily k tomu představil Václav Kobera, koordinátor projektu Česká cesta do vesmíru a aktivit kolem kosmických technologií na Ministerstvu dopravy.

Slovo si vzal i Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, který představil jednak fakt, že Brno zaplatilo technologickou družici firem, které jej vyšlou do kosmu, a také animovaný pořad namluvený Alešem Svobodou, co takový let astronauta do kosmu znamená a co tam zažívá a jak tam dělá takové obyčejné věci, jako je třeba dojít si na záchod.

LASARsat

Čeští středoškoláci z týmu LASAR, kteří uspěli před porotci z NASA v prestižní mezinárodní soutěži Conrad Challenge, vypustí do vesmíru vlastní družici LASARsat. Do konce roku ji vynese na oběžnou dráhu Země raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX v rámci mise Bandwagon-2. Družice umožní výzkum a vývoj jejich vítězného nápadu, jak za pomoci laseru na dálku opravit nefunkční družice a zbavit se kosmického smetí.

LASARsat vizualizace Autor: lasar.info
LASARsat vizualizace
Autor: lasar.info

Družice LASARsat bude dokonalým terčem obíhajícím kolem Země. Ve spolupráci s českým laserovým centrem HiLASE na ni plánují studenti zaměřovat laserové pulsy a sledovat jejich dopad na dráhu družice. Laserem můžeme odpařit část materiálu na povrchu částečky. Odpařováním vyvoláme akci a reakci, která může úlomek zpomalit a navést zpět do atmosféry. Tam bezpečně shoří. Takové řešení vyžaduje obrovsky silný laser a přesný zaměřovací systém. Ale jakmile by to bylo funkční, energie stojí pouze malou částku,“ říká vedoucí týmu studentů Simon Klinga. Úlomků kosmického smetí jsou tam nahoře vysoké miliony a jejich počet rapidně roste. V sázce je budoucnost letů do vesmíru“, dodává finanční manažerka týmu Anna Krebsová.

Takto rozsáhlý projekt již přesáhl počet původně pětičlenného týmu studentů. Vžyť „ten, kdo by vyřešil problém kosmického smetí, by měl být oceněn Nobelovkou“, dodává mentor úspěšných studentů Jan Spratek z pražského planetária. V týmu je dnes už 35 členů a zapojeni jsou lidé nejen z Česka, Slovenska, USA a Mexika. Aktuálně zakládá tým LASAR neziskový studentský spolek DoSpace, pod který budou spadat jejich další aktivity.

Na projektu družice LASARsat se podílí kromě týmu LASAR a laserového centra HiLASE také Pražské planetárium, výrobce družic Spacemanic, společnost SkyFox Labs, Výzkumný a zkušební letecký ústav, TechSoft Engineering a finančně jej podpořil mimo jiné
Klášterní pivovar Porta Coeli.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] LASAR (Laser-Assisted Satellite Reentry and Recovery)
[2] Tisková konference Česká cesta do vesmíru 2. 9. 2024
[3] ESERO Česká republika
[4] Vzhůru do vesmíru (web Ministerstva dopravy)



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: LASARsat, Aleš Svoboda, Česká cesta do vesmíru


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »