Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čeští středoškoláci na oběžné dráze

Čeští středoškoláci na oběžné dráze

Družice LASARsat je typu cubesat, tedy kostička o hraně 10 cm. Přesto má mnoho zajímavých přístrojů a úkolů
Autor: Karel Horák

Tým středoškolských studentů LASAR úspěšně dokončil a vypustil do vesmíru 13. českou družici LASARsat. Tento inovativní projekt, oceněný i porotou NASA, se zaměřuje na řešení problému kosmického odpadu pomocí laserového ostřelování. Družice bude na oběžné dráze provádět experimenty a dokonce umožní českým žákům a studentům zapojit se do vědeckých aktivit. Na satelitu je kromě vědecké technologie také něco ryze českého – pivo.

 

LASARsat je tzv. Cubesat 1U, tedy družice ve tvaru krychle s rozměry 10x10x10 cm. Tým ji ve spolupráci s českými firmami dokončil během 3 měsíců a do vesmíru ji vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Tento satelit je výsledkem práce mladého týmu, který se zaměřuje na řešení problému kosmického odpadu. Snaží se pomocí laseru na dálku restartovat družice a případně je i deorbitovat, pokusí se tak uklidit oběžnou dráhu Země. Tento projekt na začátku roku ocenila i porota v NASA během soutěže Conrad Challenge, ve které tým vyhrál dvě ze tří možných cen.

„Jsme nesmírně hrdí na to, že jsme dokázali realizovat tento ambiciózní projekt a vypustit naši družici do vesmíru. Je to velký krok nejen pro náš tým, ale i pro možnosti ve vědě pro žáky a studenty v ČR,“ uvedl vedoucí týmu Simon Klinga.

Falcon 9 na kosmodromu Vandenberg v Kalifornii je připraven k misi Bandwagon 2 na níž startovala i minidružice LASARsat Autor: Karel Horák
Falcon 9 na kosmodromu Vandenberg v Kalifornii je připraven k misi Bandwagon 2 na níž startovala i minidružice LASARsat
Autor: Karel Horák

Družice LASARsat bude na oběžné dráze testovat, jak silný laser bude potřeba pro restart a deorbitaci družic. LASARsat je družice doslova napěchovaná technologiemi: Langmuirova sonda, plazmový detektor nebo také parabola s nylonovým vláknem – to a mnohem víc je umístěno na palubě satelitu. „Pomocí kamery Earthcam, která je také na palubě, bude možné pořizovat vlastní fotky planety Země a v rámci připravovaného projektu Antény do škol si žáci českých škol vyzkouší přijímat vysílání LASARsatu,“ přibližuje podrobnosti o významu družice Richard Nikel.

Krom toho, že je LASARsat 13. českou družicí na oběžné dráze, zajímavostí, která zaujme každého, je kapka nealkoholického českého piva z pivovaru Vorkloster, kterou LASARsat vynesl na oběžnou dráhu Země.

Krom toho, že je LASARsat 13. českou družicí na oběžné dráze, zajímavostí, která zaujme každého, je kapka nealkoholického českého piva z pivovaru Vorkloster, která je s ní na orbitě Země Autor: Karel Horák
Krom toho, že je LASARsat 13. českou družicí na oběžné dráze, zajímavostí, která zaujme každého, je kapka nealkoholického českého piva z pivovaru Vorkloster, která je s ní na orbitě Země
Autor: Karel Horák

Zároveň má družice populárně naučnou funkci. O zapojení studentů do naučných projektů se tým snaží již dlouhodobě. V minulosti se široká veřejnost mohla zůčastnit soutěže o návrh symbolu mise LASARsat. Na základě výherního designu vznikl oficiální znak družice, který je umístěn na palubě satelitu. Nyní je možné podpořit tým LASAR skrze crowdfundingovou kampaň na platformě Startovač. Tato podpora zajistí dostatek financí pro připravované vzdělávací projekty, které žákům českých škol umožní interagovat s LASARsatem.

Projekt LASAR je podporován také v rámci Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo. Tato iniciativa Akademie věd České republiky si klade za cíl povznést zapojení AV ČR do kosmického výzkumu, včetně vazeb na průmysl, a jeho propagace ve společnosti.

Za tým LASAR a spolek DoSpace,
Ondřej Heigl

Web: lasar.info
GSM: +420 774 190 313
E-mail: crew@lasar.info




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: LASARsat


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »