Kosmonautika
Po více než 14 letech aktivní činnosti na povrchu Marsu končí jeden z nejpůsobivějších příběhů průzkumu Sluneční soustavy, mise Mars Exploration Rover. NASA vyslala 12. února poslední dávku příkazů směrem k Marsu v naději, že na ně vozítko Opportunity nějak zareaguje. Protože se tak nestalo, byla mise oficiálně ukončena. K tomuto smutnému, ale i slavnostnímu okamžiku, byla v úterý uspořádána tisková konference v prostorách JPL. Byl to pěkný způsob, jak vzdát hold inženýrům, vědcům i manažerům této mimořádně úspěšné mise. Dovolte nám se naposledy ohlédnout za tím, co pro nás, jako redaktory, stejně jako fanoušky výzkumu Marsu, pojem Spirit a Opportunity znamenal.
Koho by napadlo, že se v brněnských Medlánkách montují konstrukce pro rakety Vega, že část přistávacího modulu mise EXOMARS 2020 vyrobeného v Maloměřicích v roce 2020 dosedne na Marsu, že na Vídeňské analyzují teplotní namáhání komponent Extrémně velkého dalekohledu o průměru objektivu 40 metrů anebo v Kuřimi diskutují o vesmírném habitatu pro turistické lety do vesmíru a vyvíjí elektro-čerpadla pro raketové motory?
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy potvrdilo financování projektu, který obsahuje vývoj a dodání elektronické řídící jednotky kryogenního rentgenového spektrometru kosmického dalekohledu Athena. Česká účast na tomto významném evropském projektu je tím potvrzena.
Napadlo by vás, že lze postavit balon, který obletí celou planetu? Jistě, už se to podařilo několika dobrodruhům… Jenže ono není potřeba ani moc peněz nebo složité logistiky, jen musíte mít fištróna… Třeba ho máte i vy! Zkuste se zamyslet a takovou sondu sami zkonstruovat. Česko-slovenskou soutěž organizuje SOSA – Slovak Organisation for Space Activities a Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s S.A.B Aerospace a Czechinvest.
S ambiciózním cílem dopravit na odvrácenou stranu Měsíce pojízdnou laboratoř odstartovala 8. 12. 2018 čínská kosmická sonda Chang´e-4. Po navedení na oběžnou dráhu kolem zemského souputníka zažehla sonda ve stanovený okamžik brzdící raketový motor a 3. ledna 2019 přistála v kráteru Von Kármán o průměru 180 km, v oblasti pánve South Pole-Aitken Basin o průměru 2 500 km a hloubce 13 km. Jedná se o jednu z největších impaktních struktur ve Sluneční soustavě. Její vznik se datuje do doby před 3,9 miliardami roků.
Třebaže nejnovější průzkumník Marsu se teprve připravuje k dlouhodobému studiu rudé planety ne jejím povrchu, na Zemi již vrcholí přípravy trojice pojízdných laboratoří a přinejmenším dvou orbiterů k uskutečnění vědeckého výzkumu. Sonda NASA s názvem InSight přistála na povrchu 26. 11. 2018 v oblasti marťanského rovníku, necelých 640 km od roveru Curiosity, jediné v současnosti fungující pojízdné vědecké laboratoře studující planetu Mars. InSight je osmý úspěšný lander na povrchu Marsu – jeho úkolem bude po dobu dvou let studovat podpovrchové vrstvy planety a registrovat zdejší „zemětřesení“ až do doby, než na Marsu přistanou pojízdné laboratoře vyrobené v Evropě, v USA a v Číně.
Napínavé okamžiky přináší každý přistávací manévr, který zažívají kosmické sondy. Nejinak tomu bylo i v případě sondy InSight, která v pondělí 26. listopadu večer našeho času dosedla na povrch Marsu. S odstupem času se její přistání jeví jako rutinní. NASA to prostě umí a to včetně pěkných online přenosů. Výzkum vesmíru nebude nikdy snadný, ale každý takový úspěch je o to sladší. Nejdůležitější novinky následují.
Souhrn dění 27. 11. v 17:30 SEČ
Uplynulý týden byl tím nejvýznamnějším v rámci Czech Space Year, ostatně proto se také jmenoval Czech Space Week. Hned několik akcí u nás připomnělo 10. výročí vstupu České republiky do ESA. V Kongresovém centru se v úterý konala velká konference za účasti ministra dopravy, generálního ředitele ESA, zástupců vědy, průmyslu i školství. V Brně se ve středu konalo několik akcí na podporu zapojení českých firem do kosmického výzkumu a také pracovní veletrh pro studenty. Po celý týden v Praze probíhal workshop pro studenty a mladé vědecké pracovníky o tom, jak se zapojit do programů a misí ESA, který pořádal program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo.
Nová mise NASA k uskutečnění prvního průzkumu tzv. Trojánů, což je populace prastarých asteroidů obíhajících v tandemu po stejné dráze s planetou Jupiter, prošla rozhodujícím mezníkem. Dne 31. 10. 2018 dala NASA souhlas k realizaci mise LUCY a k jejímu startu v roce 2021. Zpráva formálně označovaná jako „Key Decision Point C“ schvaluje prodloužení projektu do vývojové fáze, určuje finanční náklady a časový harmonogram. Schvaluje detailní plán, přístrojové vybavení, rozpočet a analyzuje rizikové faktory kosmické sondy.
Před čtyřiceti roky se na cestu do vesmíru vydal Magion-1. Buďte u toho, když se zlehka dotkneme jeho úspěchu, a to společnou česko - slovenskou akcí 3. listopadu. První československá družice Magion-1 startovala 24. října 1978 z ruského kosmodromu Pleseck raketou Kosmos-3M spolu s družicí Interkosmos 18.
Přinášíme podrobnosti: Několik dnů po tom, co se z půlročního pobytu na orbitální dráze Země vrátil se svými kolegy americký astronaut Andrew Feustel i malý český Krteček, měla být ve čtvrtek 11. října 2018 posádka Mezinárodní vesmírné stanice ISS doplněna dalšími dvěma kosmonauty. Jejich let v kabině lodě Sojuz MS-10 však skončil po 123 sekundách letu havárií nosné rakety Sojuz FG.
V neděli 12. srpna 2018 odstartovala silná americká raketa Delta IV-Heavy s urychlovacím stupněm Star 48BV. Vstříc Slunci vynesla sondu NASA s názvem Parker Solar Probe. Je to vůbec poprvé, co NASA pojmenovala svoji sondu po žijícím člověku. Úkolem sondy je výzkum naší denní hvězdy z minimální vzdálenosti šesti milionů kilometrů. Mise je naplánována celkem na 24 průletů kolem Slunce: ty první budou ve větších vzdálenostech a sonda se bude ke Slunci postupně přibližovat. Výzkum je součástí programu NASA s názvem „Život s hvězdou“.
Zeptejte se astronauta! Tak se jmenovala výzva českým dětem od organizátorů vzdělávacího programu Do kosmu s Krtkem. Osm vybraných otázek pak na konci června putovalo na Mezinárodní kosmickou stanici. Nyní zveřejňujeme odpovědi ve videu s velitelem ISS Andrewem Feustelem.
Do kosmu s Krtkem 2018, tisková zpráva z 2. srpna 2018
NASA oznámila, že lidské a technické chyby způsobily další odklad startu obřího kosmického teleskopu JWST (James Webb Space Telescope). Podle současných odhadů ke startu pomocí evropské rakety Ariane 5 nedojde dříve než 30. března 2021. Dlouho očekávaný teleskop k doplnění a později i k náhradě legendárního Hubbleova kosmického teleskopu HST měl být původně uveden do provozu koncem letošního roku, bohužel však musí čelit četným problémům.
Dle spisovatele Andrewa Chaikina to byl skutečný renesanční muž. Jako čtvrtý zástupce lidstva se procházel po Měsíci, později trhnul se svou posádkou tehdejší rekord v délce pobytu ve vesmíru. Nakonec se z něj stal umělec, aby mohl lidem vyprávět svůj příběh. Řeč je o bývalém astronautovi Alanu Beanovi, který nás před několika dny nadobro opustil. Pojďme mu věnovat malou vzpomínku.
Již 18. ročník KOSMOS-NEWS PARTY se uskuteční 27. – 29. dubna 2018 v Pardubicích. Tradiční setkání odborníků i amatérských zájemců o kosmonautiku je opravdu mimořádnou akcí. Ačkoli z hlediska ubytování je již setkání téměř obsazeno, považujeme za čest vám ji připomenout. Letos zde totiž bude zavedena nová tradice, když Astronautická sekce České astronomické společnosti vyhlásí prvního držitele Ceny Antonína Vítka. Našeho předního znalce a popularizátora kosmonautiky, který nás navždy opustil před šesti lety, jistě nemusíme dlouze představovat. Jsme hrdí, že se jeho jméno dostává mezi další významná ocenění ČAS.
Svého času ho navštívilo šest kosmonautů a tři vesmírné lodě, nyní je 7,5tunový orbitální kolos už dva roky mrtvý a brzy zanikne v zemské atmosféře. Nějaké trosky však údajně mohou pád z oběžné dráhy přežít a dosáhnout zemského povrchu. Aktualizace na konci článku.
Ve středu 21. března se vydala k Mezinárodní kosmické stanici ruská loď Sojuz MS-08, jejíž pasažéři doplní posádku dlouhodobé Expedice 55 na palubě ISS opět na šest osob. Jedním z kosmonautů, kteří tímto zahájili pětiměsíční vesmírnou misi, je i Američan Andrew Feustel, zkušený astronaut je v Čechách dost známý díky zdejším kořenům své manželky Indiry. V roce 2011 s sebou vzal jako symbol České republiky do raketoplánu plyšového Krtečka, známou animovanou postavičku z večerníčků od autora Zdeňka Milera. Krteček se tehdy ve vesmíru zřejmě osvědčil, protože nyní Drewa doprovází opět. Žerty stranou, posádku Sojuzu každopádně čeká náročná mise.
Stavba ponorky se stává složitější, pokud se má pohybovat v prostředí tvořeném kapalným metanem a etanem, kde teplota klesá na -185 °C. Výzkumníci z Washington State University již několik let spolupracují s NASA na zjištění, jak by mohla ponorka fungovat na Titanu – největším z měsíců planety Saturn a druhém největším měsíci ve Sluneční soustavě. Americká kosmická agentura plánuje vyslat opravdovou ponorku k průzkumu moří na Titanu zhruba za 20 let. K usnadnění konstrukce si výzkumníci vytvořili v pozemské laboratoři model moře na Titanu.
NASA zvažuje možnost vyslat v roce 2069 první mezihvězdnou kosmickou sondu do soustavy Alfa Centauri a pátrat zde po životě. Informoval o tom 12. 12. 2017 Anthony Freeman na konferenci American Geophysical Union. Mise by měla být realizována na počest 100. výročí prvního přistání člověka na Měsíci v roce 1969 při letu Apolla 11. Ovšem tentokrát se nebude jednat o pilotovanou expedici, nýbrž o vyslání malé mezihvězdné sondy.
