Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Perseverance – pojízdná vědecká laboratoř NASA zamířila k Marsu

Perseverance – pojízdná vědecká laboratoř NASA zamířila k Marsu

Ilustrace pojízdné vědecké laboratoře Perseverance k výzkumu povrchu planety Mars
Autor: NASA/JPL-Caltech

Rover NASA s předběžným označením Mars 2020 bude pátrat po zajímavých horninách, které by mohly obsahovat důkazy o dávné přítomnosti mikrobiálního života. Jako místo přistání roveru byl vybrán kráter s názvem Jezero, v němž se kdysi nacházela delta velké řeky. Hlavním úkolem zde bude pátrání po stopách minulého života na Marsu. Robot v hodnotě 2,9 miliardy dolarů, který je zdokonalenou variantou laboratoře Curiosity, odstartoval 30. července 2020. Ještě před startem dostal robot jméno Perseverance.

Technický tým se poučil ze zkušeností s provozem roveru Curiosity a na Perseverance provedl některá zdokonalení. Překonstruována byla například šestice kol podvozku, která na Curiosity zaznamenala již značné opotřebení. Nová kola budou silnější, z mnohem trvanlivějšího hliníku, a budou mít nepatrně větší průměr 52,5 cm (oproti 50 cm u Curiosity). Na rozdíl od svého předchůdce bude Perseverance také těžší – bude mít hmotnost 1 050 kg (u Curiosity to bylo 899 kg). Nový rover bude vybaven pětikloubovým robotickým ramenem o délce 2,1 m.

Elektrickou energii bude dodávat radioizotopový generátor MMRTG o hmotnosti 45 kg, obsahující 4,8 kg dioxidu plutonia. V době startu bude generovat příkon 110 wattů, který bude s přibývajícím časem klesat. Součástí energetického systému je dvojice lithium iontových nabíjecích akumulátorů. Zdroj MMRTG nabízí minimálně 14 roků dlouhou životnost roveru (pokud se neporouchají některé jiné přístroje).

Přístrojové vybavení roveru Perseverance a jeho umístění na palubě robota Autor: NASA/JPL-Caltech
Přístrojové vybavení roveru Perseverance a jeho umístění na palubě robota
Autor: NASA/JPL-Caltech
Perseverance bude mít na své palubě několik vědeckých experimentů: Planetary Instrument for X-Ray Lithochemistry (PIXL) – rentgenový fluorescenční spektrometr k určení chemického složení povrchu planety; Radar Imager for Mars' subsurface experiment (RIMFAX) – radar k určení hustoty podpovrchových vrstev, jejich struktury, složení meteoritů a detekce podpovrchových zásob vodního ledu do hloubky 10 metrů; Mars Environmental Dynamics Analyzer (MEDA) – soubor senzorů k měření teploty, rychlosti a směru větru, tlaku vzduchu, relativní vlhkosti, množství záření a tvaru a velikosti prachových částic v ovzduší; Mars Oxygen ISRU Experiment (MOXIE) – studium technologií, které budou produkovat malé množství kyslíku z atmosférického oxidu uhličitého; SuperCam – sada přístrojů umožňující pořizovat snímky, dálkové analýzy chemického složení, mineralogii hornin – soubor přístrojů je vylepšenou verzí ChemCam na palubě Curiosity; Mastcam-Z – je stereoskopický zobrazovací systém se schopností zoomu; Scanning Habitable Environments with Raman and Luminescence for Organics and Chemicals (SHERLOC) – ultrafialový spektrometr a ultrafialový laser pro určování mineralogického složení a pro detekci organických látek; Mars Helicopter Ingenuity je helikoptéra na sluneční pohon o hmotnosti 1,8 kg, která bude testovat možnosti využití při průzkumu Marsu v součinnosti s roverem; dva mikrofony budou využity během přistání sondy, při jízdě roveru a při odběru vzorků; ve vybavení roveru je i 23 různých kamer.

Kromě jiného detailního výzkumu povrchu rudé planety s cílem hledání stop minulého či současného života bude mít rover Perseverance za úkol odebírat pomocí vrtáku jádrové vzorky zajímavých marsovských hornin a ukládat je do speciálních pouzder v podobě kovových válcových trubiček, které zanechá na vhodných místech povrchu planety. V budoucnu tyto schránky vyzvedne evropský rover, jehož start se uskuteční v roce 2026.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] en.wikipedia.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Rover Perseverance, Planeta Mars


40. vesmírný týden 2020

40. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 9. do 4. 10. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko nad jihovýchodem Mars a nad ránem je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Minulý týden přinesl jen jediný, ale úspěšný, start čínské rakety. V tomto týdnu by mohla přijít startovací nálož až se třemi nebo dvěma starty denně. Před 100 lety se narodil italský inženýr Bepi Colombo, který navrhl gravitační manévry u planet (cesta k Merkuru kolem Venuše) a jmenuje se po něm evropská sonda k nejmenší planetě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Expedícia Perzeidy 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2020 získal snímek „Expedícia Perzeidy 2020“, jehož autorem je Robert Barsa   Slzy svatého Vavřince. Pravděpodobně jste toto pojmenování někdy slyšeli. Kdo byl svatý Vavřinec a proč o něm píšeme v tomto textu? Každý rok, okolo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Saturn

Foceno v primárním ohnisku Canon eos dalekohled Bresser AR 152/760 mm

Další informace »