Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Perseverance – pojízdná vědecká laboratoř NASA zamířila k Marsu

Perseverance – pojízdná vědecká laboratoř NASA zamířila k Marsu

Ilustrace pojízdné vědecké laboratoře Perseverance k výzkumu povrchu planety Mars
Autor: NASA/JPL-Caltech

Rover NASA s předběžným označením Mars 2020 bude pátrat po zajímavých horninách, které by mohly obsahovat důkazy o dávné přítomnosti mikrobiálního života. Jako místo přistání roveru byl vybrán kráter s názvem Jezero, v němž se kdysi nacházela delta velké řeky. Hlavním úkolem zde bude pátrání po stopách minulého života na Marsu. Robot v hodnotě 2,9 miliardy dolarů, který je zdokonalenou variantou laboratoře Curiosity, odstartoval 30. července 2020. Ještě před startem dostal robot jméno Perseverance.

Technický tým se poučil ze zkušeností s provozem roveru Curiosity a na Perseverance provedl některá zdokonalení. Překonstruována byla například šestice kol podvozku, která na Curiosity zaznamenala již značné opotřebení. Nová kola budou silnější, z mnohem trvanlivějšího hliníku, a budou mít nepatrně větší průměr 52,5 cm (oproti 50 cm u Curiosity). Na rozdíl od svého předchůdce bude Perseverance také těžší – bude mít hmotnost 1 050 kg (u Curiosity to bylo 899 kg). Nový rover bude vybaven pětikloubovým robotickým ramenem o délce 2,1 m.

Elektrickou energii bude dodávat radioizotopový generátor MMRTG o hmotnosti 45 kg, obsahující 4,8 kg dioxidu plutonia. V době startu bude generovat příkon 110 wattů, který bude s přibývajícím časem klesat. Součástí energetického systému je dvojice lithium iontových nabíjecích akumulátorů. Zdroj MMRTG nabízí minimálně 14 roků dlouhou životnost roveru (pokud se neporouchají některé jiné přístroje).

Přístrojové vybavení roveru Perseverance a jeho umístění na palubě robota Autor: NASA/JPL-Caltech
Přístrojové vybavení roveru Perseverance a jeho umístění na palubě robota
Autor: NASA/JPL-Caltech
Perseverance bude mít na své palubě několik vědeckých experimentů: Planetary Instrument for X-Ray Lithochemistry (PIXL) – rentgenový fluorescenční spektrometr k určení chemického složení povrchu planety; Radar Imager for Mars' subsurface experiment (RIMFAX) – radar k určení hustoty podpovrchových vrstev, jejich struktury, složení meteoritů a detekce podpovrchových zásob vodního ledu do hloubky 10 metrů; Mars Environmental Dynamics Analyzer (MEDA) – soubor senzorů k měření teploty, rychlosti a směru větru, tlaku vzduchu, relativní vlhkosti, množství záření a tvaru a velikosti prachových částic v ovzduší; Mars Oxygen ISRU Experiment (MOXIE) – studium technologií, které budou produkovat malé množství kyslíku z atmosférického oxidu uhličitého; SuperCam – sada přístrojů umožňující pořizovat snímky, dálkové analýzy chemického složení, mineralogii hornin – soubor přístrojů je vylepšenou verzí ChemCam na palubě Curiosity; Mastcam-Z – je stereoskopický zobrazovací systém se schopností zoomu; Scanning Habitable Environments with Raman and Luminescence for Organics and Chemicals (SHERLOC) – ultrafialový spektrometr a ultrafialový laser pro určování mineralogického složení a pro detekci organických látek; Mars Helicopter Ingenuity je helikoptéra na sluneční pohon o hmotnosti 1,8 kg, která bude testovat možnosti využití při průzkumu Marsu v součinnosti s roverem; dva mikrofony budou využity během přistání sondy, při jízdě roveru a při odběru vzorků; ve vybavení roveru je i 23 různých kamer.

Kromě jiného detailního výzkumu povrchu rudé planety s cílem hledání stop minulého či současného života bude mít rover Perseverance za úkol odebírat pomocí vrtáku jádrové vzorky zajímavých marsovských hornin a ukládat je do speciálních pouzder v podobě kovových válcových trubiček, které zanechá na vhodných místech povrchu planety. V budoucnu tyto schránky vyzvedne evropský rover, jehož start se uskuteční v roce 2026.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] en.wikipedia.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Rover Perseverance, Planeta Mars


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »