Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Perseverance – pojízdná vědecká laboratoř NASA zamířila k Marsu

Perseverance – pojízdná vědecká laboratoř NASA zamířila k Marsu

Ilustrace pojízdné vědecké laboratoře Perseverance k výzkumu povrchu planety Mars
Autor: NASA/JPL-Caltech

Rover NASA s předběžným označením Mars 2020 bude pátrat po zajímavých horninách, které by mohly obsahovat důkazy o dávné přítomnosti mikrobiálního života. Jako místo přistání roveru byl vybrán kráter s názvem Jezero, v němž se kdysi nacházela delta velké řeky. Hlavním úkolem zde bude pátrání po stopách minulého života na Marsu. Robot v hodnotě 2,9 miliardy dolarů, který je zdokonalenou variantou laboratoře Curiosity, odstartoval 30. července 2020. Ještě před startem dostal robot jméno Perseverance.

Technický tým se poučil ze zkušeností s provozem roveru Curiosity a na Perseverance provedl některá zdokonalení. Překonstruována byla například šestice kol podvozku, která na Curiosity zaznamenala již značné opotřebení. Nová kola budou silnější, z mnohem trvanlivějšího hliníku, a budou mít nepatrně větší průměr 52,5 cm (oproti 50 cm u Curiosity). Na rozdíl od svého předchůdce bude Perseverance také těžší – bude mít hmotnost 1 050 kg (u Curiosity to bylo 899 kg). Nový rover bude vybaven pětikloubovým robotickým ramenem o délce 2,1 m.

Elektrickou energii bude dodávat radioizotopový generátor MMRTG o hmotnosti 45 kg, obsahující 4,8 kg dioxidu plutonia. V době startu bude generovat příkon 110 wattů, který bude s přibývajícím časem klesat. Součástí energetického systému je dvojice lithium iontových nabíjecích akumulátorů. Zdroj MMRTG nabízí minimálně 14 roků dlouhou životnost roveru (pokud se neporouchají některé jiné přístroje).

Přístrojové vybavení roveru Perseverance a jeho umístění na palubě robota Autor: NASA/JPL-Caltech
Přístrojové vybavení roveru Perseverance a jeho umístění na palubě robota
Autor: NASA/JPL-Caltech
Perseverance bude mít na své palubě několik vědeckých experimentů: Planetary Instrument for X-Ray Lithochemistry (PIXL) – rentgenový fluorescenční spektrometr k určení chemického složení povrchu planety; Radar Imager for Mars' subsurface experiment (RIMFAX) – radar k určení hustoty podpovrchových vrstev, jejich struktury, složení meteoritů a detekce podpovrchových zásob vodního ledu do hloubky 10 metrů; Mars Environmental Dynamics Analyzer (MEDA) – soubor senzorů k měření teploty, rychlosti a směru větru, tlaku vzduchu, relativní vlhkosti, množství záření a tvaru a velikosti prachových částic v ovzduší; Mars Oxygen ISRU Experiment (MOXIE) – studium technologií, které budou produkovat malé množství kyslíku z atmosférického oxidu uhličitého; SuperCam – sada přístrojů umožňující pořizovat snímky, dálkové analýzy chemického složení, mineralogii hornin – soubor přístrojů je vylepšenou verzí ChemCam na palubě Curiosity; Mastcam-Z – je stereoskopický zobrazovací systém se schopností zoomu; Scanning Habitable Environments with Raman and Luminescence for Organics and Chemicals (SHERLOC) – ultrafialový spektrometr a ultrafialový laser pro určování mineralogického složení a pro detekci organických látek; Mars Helicopter Ingenuity je helikoptéra na sluneční pohon o hmotnosti 1,8 kg, která bude testovat možnosti využití při průzkumu Marsu v součinnosti s roverem; dva mikrofony budou využity během přistání sondy, při jízdě roveru a při odběru vzorků; ve vybavení roveru je i 23 různých kamer.

Kromě jiného detailního výzkumu povrchu rudé planety s cílem hledání stop minulého či současného života bude mít rover Perseverance za úkol odebírat pomocí vrtáku jádrové vzorky zajímavých marsovských hornin a ukládat je do speciálních pouzder v podobě kovových válcových trubiček, které zanechá na vhodných místech povrchu planety. V budoucnu tyto schránky vyzvedne evropský rover, jehož start se uskuteční v roce 2026.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] en.wikipedia.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Rover Perseverance, Planeta Mars


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »