Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První čínská sonda Tianwen-1 zamířila k rudé planetě

První čínská sonda Tianwen-1 zamířila k rudé planetě

Přistávací část čínské sondy Tienwen-1 s pojízdnou vědeckou laboratoří
Autor: CNSA

První čínská sonda Tianwen-1 k Marsu, kterou vypustila Čínská národní vesmírná agentura CNSA (China National Space Administration), se skládá z orbitální části a přistávacího modulu, který dopraví na Mars pojízdnou vědeckou laboratoř pro dlouhodobý průzkum povrchu rudé planety. Start sondy se uskutečnil 23. července 2020, k navedení na oběžnou dráhu by mělo dojít v únoru roku 2021.

Pro přistání čínského roveru byla předběžně vybrána dvě místa na povrchu Marsu: první se nachází v oblasti Chryse Planitia, poblíž přistání sond Vikung 1 a Pathfinder (primární cílová plocha); druhé přistávací místo leží v oblasti Isidis Planitia, západně od Elysia Mons.

Sondu vynesla momentálně nejsilnější čínská raketa CZ-5 z kosmodromu WSLC (Wenchang Space Launch Center) v provincii Hainan na cestu trvající zhruba sedm měsíců. Celková hmotnost sondy je pět tun, z toho na rover připadá 240 kg. Předpokládá se, že sonda bude vcelku kroužit na oběžné dráze kolem Marsu do dubna 2021. Tato doba se využije hlavně na fotografování předem zvolených přistávacích oblastí pomocí dvou kamer.

Nejprve bude sonda Tianwen-1 navedena na eliptickou polární dráhu ve vzdálenosti 265 až 12 000 kilometrů. Po přistání landeru bude uvolněna rampa, po které pojízdná laboratoř sjede na povrch rudé planety. Plánovaná životnost roveru je nejméně jeden marťanský rok. Elektrickou energii pro laboratoř na šesti kolech budou dodávat sluneční baterie.

Vědecké vybavení sondy Tianwen-1 – orbiter a rover nesou celkem 13 vědeckých experimentů:

Orbiter

Umělecké ztvárnění trojdílné čínské sondy k Marsu Tianwen-1 Autor: CNSA/Chinese Academy of Sciences/Nature Astronomy
Umělecké ztvárnění trojdílné čínské sondy k Marsu Tianwen-1
Autor: CNSA/Chinese Academy of Sciences/Nature Astronomy
Medium Resolution Camera (MRC) – kamera s rozlišením 100 m z oběžné dráhy ve výšce 400 km

High Resolution Camera (HRC) – kamera s rozlišením 2 m z oběžné dráhy ve výšce 400 km

Mars Magnetometer (MM) – magnetometr k detekci magnetického pole

Mars Mineral Spectrometer (MMS) – spektrometr k určování chemického složení minerálů a jejich rozložení na povrchu planety

Mars Orbiter Subsurface Radar (MOSR) – radar k průzkumu podpovrchových vrstev

Mars Ion and Neutral Particle Analyzer (MINPA) – analyzátor iontů a neutrálních částic

Mars Energetic Particle Analyzer (MEPA) – analyzátor energetických částic

Rover

Ground-Penetrating Radar (GPR) – radar ke studiu podpovrchových vrstev do hloubky 100 metrů

Mars Surface Magnetic Field Detector (MSMFD) – detektor povrchového magnetického pole

Mars Meteorological Measurement Instrument (MMMI) – meteorologická stanice

Mars Surface Compound Detector (MSCD) – detektor složení povrchových vrstev

Multi-Spectrum Camera (MSC) – multispektrální kamera

Navigation and Topography Camera (NTC) – navigační a topografická kamera

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] en.wikipedia.org
[2] spaceflightnow.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Čínská sonda k Marsu, Tianwen-1


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře nad Pálavou

Polární záře nad Pálavou

Další informace »