Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vozítko Perseverance vyrobilo první kyslík z atmosféry Marsu

Vozítko Perseverance vyrobilo první kyslík z atmosféry Marsu

Rover NASA s názvem Perseverance na povrchu rudé planety – ilustrace
Autor: NASA/JPL-Caltech

Rostoucí seznam prvenství pro vozítko Perseverance, nejnovější šestikolový robot NASA pracující na povrchu Marsu, zahrnuje rovněž konverzi oxidu uhličitého bohatě přítomného v řídké atmosféře rudé planety, a to na kyslík. Experimentální přístroj velikosti opékače topinek na palubě vědecké laboratoře Perseverance s názvem Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment (MOXIE) splnil úkol. Byl vyzkoušen 20. dubna 2021, šedesát marťanských dnů (tzv. solů) po přistání na povrchu Marsu, k němuž došlo 18. února 2021.

Zatímco technologický demonstrátor právě začal pracovat, mohl by vydláždit cestu pro to stát se skutečností dříve považovanou za science fiction – extrahovat a uskladnit kyslík na Marsu jako palivo pro rakety, které umožní start astronautů z povrchu planety. Taková zařízení rovněž mohou jednoho dne poskytnout dýchatelný vzduch pro samotné kosmonauty. MOXIE je zkušební technologické výzkumné zařízení – podobně jako meteorologická stanice Mars Environmental Dynamics Analyzer (MEDA) – a je podporováno NASA´s Space Technology Mission Directorate (STMD) a Human Exploration and Operations Mission Directorate.

Je to rozhodující první krok při přeměně oxidu uhličitého na kyslík uskutečněný na Marsu,“ říká Jim Reuter, přidružený administrátor pro STMD. „MOXIE vykonává mnohem více činností, avšak výsledky z tohoto technologického demonstrátoru jsou plné naděje, jak se blížíme směrem k našemu cíli, kdy jednoho dne lidé navštíví planetu Mars. Kyslík neslouží jen k dýchání. Pohonné hmoty pro rakety jsou založeny na kyslíku a budoucí výzkum bude záviset na produkci pohonných látek přímo na povrchu Marsu k uskutečnění návratu na rodnou planetu.“

Pro rakety nebo astronauty je zajištění kyslíku klíčové,“ říká Michael Hecht z Massachusetts Institute of Technology’s Haystack Observatory, hlavní vědecký pracovník MOXIE.

K hoření paliva potřebuje raketa dostatečné množství kyslíku. Pro dopravu čtyř astronautů z povrchu planety Mars bude při budoucích misích požadováno přibližně 7 tun paliva a 25 tun kyslíku. Na rozdíl od astronautů žijících a pracujících na Marsu, kteří by spotřebovali mnohem méně kyslíku k dýchání. „Pro astronauta, který by strávil na povrchu rudé planety jeden rok, bude snad stačit jedna tuna kyslíku,“ říká Michael Hecht.

Doprava 25 tun kyslíku ze Země na Mars by byla obtížným úkolem. Transportování úpravny kyslíku o hmotnosti jedné tuny – většího a mnohem výkonnějšího následovníka aparatury MOXIE, který může vyrobit těchto 25 tun – by bylo mnohem ekonomičtější a praktičtější.

Atmosféra Marsu je z 96 % tvořena oxidem uhličitým. MOXIE pracuje na základě oddělování atomů kyslíku z molekul oxidu uhličitého, které jsou tvořeny z jednoho atomu uhlíku a ze dvou kyslíkových atomů. Odpadní produkt – oxid uhelnatý – je vypouštěn zpět do atmosféry Marsu.

Technici NASA Jet Propulsion Laboratory instalují zařízení MOXIE na palubu roveru Perseverance Autor: NASA/JPL-Caltech
Technici NASA Jet Propulsion Laboratory instalují zařízení MOXIE na palubu roveru Perseverance
Autor: NASA/JPL-Caltech
Proces konverze vyžaduje velké množství tepla a dosažení teploty přibližně 800 °C. K vyřešení tohoto požadavku je blok MOXIE udělán z teplu odolného materiálu. To zahrnuje na 3D tiskárně zhotovené části z niklové slitiny, které ohřívají a ochlazují plyny přes ně proudící a lehký aerogel, který pomáhá udržet požadovanou teplotu. Tenký zlatý potah na vnějším povrchu MOXIE odráží infračervené záření a chrání od potenciálního poškození ostatní části pojízdné laboratoře Perseverance.

Při první zkoušce vyrobila aparatura MOXIE docela skromné množství – zhruba 5 gramů kyslíku, což přibližně odpovídá desetiminutové spotřebě kyslíku při dýchání astronauta. Zařízení MOXIE je zkonstruováno na výrobu 10 gramů kyslíku za hodinu.

Tento technologický demonstrátor byl zkonstruován tak, aby bezpečně přežil start ze Země, téměř sedmiměsíční cestu kosmickým prostorem a přistání na palubě roveru Perseverance na povrchu Marsu 18. února 2021. Předpokládá se, že MOXIE bude extrahovat kyslík ještě alespoň devětkrát během marťanského roku (téměř dvou pozemských roků).

Vědci plánují rozdělit testování do tří fází. Nejprve se má ověřovat systém a charakterizovat jeho funkce, zatímco ve druhé fázi se má vyzkoušet chod systému v různých atmosférických podmínkách, jako například v různých částech dne nebo ročního období. Ve třetí fázi, jak říká Michael Hecht, se mají testovat nové provozní režimy nebo testovat provoz při třech různých teplotách.

MOXIE není jenom první zařízení k výrobě kyslíku na jiné planetě,“ říká Trudy Kortesová, ředitelka technologických demonstrací uvnitř STMD. Je rovněž první technologií svého druhu, která pomůže budoucím výpravám „přežívat po přistání“. Stačí jen využívat místní zdroje, což se označuje zkratkou ISRU (in-situ resource utilization).

Jedná se například o využití regolitu, substance nacházející se na povrchu, kterou využijete ke stavbě velkých struktur. Nebo vezmete oxid uhličitý – který tvoří velký objem atmosféry – a přeměníte jej na kyslík,“ říká Trudy Kortesová. „Tento proces nám umožňuje převést tyto hojné materiály na použitelné suroviny: pohonné látky, vzduch k dýchání nebo v kombinaci s vodíkem na výrobu vody.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Mars, Výroba kyslíku z ovzduší, Zařízení MOXIE, Rover Perseverance


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »