Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda TARANIS zamíří prozkoumat skrytou tvář bouří z oběžné dráhy

Sonda TARANIS zamíří prozkoumat skrytou tvář bouří z oběžné dráhy

Družice TARANIS určená k výzkumu záhadných světelných úkazů ve vysoké atmosféře
Autor: Autor: French Space Agency (CNES)

Výzkum skřítků, obřích výtrysků, světelných kruhů i záření gama nad bouřkovými oblastmi na Zemi – takový je úkol družice TARANIS. Start je naplánován na noc ze 16. na 17. listopadu z kosmodromu Kourou ve francouzské Guyaně. Po patnácti letech příprav tak konečně bude možné nahlédnout do skryté tváře bouří z oběžné dráhy Země. Na palubě sondy jsou i dva české přístroje a stovka vzkazů pro skřítky. /Tisková zpráva Akademie věd/

Z výšky 700 km bude družice zkoumat tyto tajemné jevy, které se vyskytují mezi vršky bouřkových oblaků a nabitou částí atmosféry zvané ionosféra. Zaměří se především na výboje typu sprite neboli skřítky, které získaly své jméno pro podobu s bájnými bytostmi. Soustředí se i na fontány modrého světla, na dvoubarevné modročervené obří výtrysky či na rychle se zvětšující světelné kruhy, které se objevují po úderu silného blesku. Prozkoumá také gama záblesky, které překvapivě vznikají uvnitř bouřkového oblaku a souvisí s urychlováním elektronů na vysoké energie.

Podle současného plánu by TARANIS měla být vynesena z kosmodromu Kourou ve francouzské Guyaně raketou Vega na slunečně synchronní oběžnou dráhu okolo Země 17. listopadu ve 2:53 středoevropského času.

České vědecké přístroje

TARANIS je mikrodružicí typu MYRIADE financovaná francouzskou kosmickou agenturou CNES. Na palubě nese sadu vědeckých přístrojů, které se zaměří na měření rádiových vln v širokém rozsahu kmitočtů, současně s měřením infračerveného, optického, ultrafialového a rentgenového záření a s detekcí energetických elektronů. “Jevy související s intenzivními bouřkami se dosud podařilo prozkoumat jen částečně. Předpokládáme, že unikátní synchronizované měření všech palubních přístrojů podstatně přispěje k novým objevům,“ říká Ondřej Santolík, vedoucí Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Družice TARANIS určená k výzkumu záhadných světelných úkazů ve vysoké atmosféře Autor: French Space Agency (CNES)
Družice TARANIS určená k výzkumu záhadných světelných úkazů ve vysoké atmosféře
Autor: French Space Agency (CNES)
Na dvou ze sedmi vědeckých aparatur se podíleli také čeští vědci a inženýři. Přístroj IME-HF, který se zaměří na širokopásmové měření elektromagnetických vln o kmitočtech od několika kHz až do 37 MHz, se skládá ze dvou výklopných elektrických antén s předzesilovači a analyzátorem. Analyzátor byl vyvinut v Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, antény jsou z laboratoře LPC2E Orleans ve Francii. „Tento přístroj bude zkoumat elektromagnetické signály, které jsou buzené elektrickými výboji mezi troposférou a ionosférou, detekovat vnitrooblakové výboje a mapovat globální výskyt přírodních a umělých vysokofrekvenčních vln,“ vysvětluje Ondřej Santolík.  

Energetické elektrony nad bouřemi pak bude měřit přístroj IDEE, jehož analyzátor byl vyvinut na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

Vzkazy skřítkům na palubě

Na palubě TARANIS letí do vesmíru vybraných 101 vzkazů, které veřejnost v roce 2016 zaslala v rámci popularizační soutěže Pošlete vzkaz skřítkům. Do této soutěže, organizované Oddělením kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry a přírodovědeckým časopisem Vesmír, se přihlásilo celkem 547 soutěžících. Jejich jména jsou spolu se všemi vzkazy nevratně nahrána v paměti českého analyzátoru a již čtyři roky očekávají start na oběžnou dráhu.

Z deseti nejoriginálnějších vzkazů, oceněných porotou, bude k oběžné dráze stoupat například vzkaz Jiřího Syřínka z Nového Vrbna: „Žena mi vyčítá, že furt někde lítám, tak ať má pravdu!“ nebo text Kateřiny Bendlové z Prahy, která za svého v té době ještě nenarozeného vnuka zaslala zprávu: „Nemám ještě jméno, budu ho potřebovat až v červnu, kdy se narodím; snad na šťastné planetě. Zdravím skřítky!“ Vnuk přišel na svět počátkem června 2016 a dostal jméno Matěj.

Tisková zpráva

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] České stránky mise TARANIS



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: TARANIS


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »