Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První čínský znovupoužitelný raketoplán přistál po 2 dnech

První čínský znovupoužitelný raketoplán přistál po 2 dnech

Předpokládaný vzhled čínského vícenásobně použitelného dopravního prostředku

Čínská tisková agentura Xinhua oznámila 6. 9. 2020, že vícenásobně použitelný experimentální kosmický letoun se po dvoudenním letu po oběžné dráze úspěšně vrátil na Zemi a přistál na určeném místě v Číně. Agentura uvedla, že experiment byl zcela úspěšný a Čína tak dosáhla průlomu v použití technologie vícenásobného použití kosmických prostředků. Státní média nezveřejnila doposud žádné fotografie raketoplánu, jeho velikost a tvar nejsou známy. Raketoplán je předběžně označován jako Chongfu Shiyong Shiyan Hangtian Qi (CSSHQ), tj. vícenásobně použitelná kosmická loď.

Vícenásobně použitelný raketoplán vynesla na oběžnou dráhu 4. 9. 2020 nosná raketa Long March-2F/T, která startovala z kosmodromu Jiuquan Satellite Launch Center na severozápadě Číny. Experimentální raketoplán kroužil kolem Země po dráze ve vzdálenosti 332 až 348 kilometrů nad zemským povrchem, se sklonem dráhy 50,2°.

Let znamená důležitý průlom v našem vývoji vícenásobně použitelného raketoplánu, který dává naději mnohem výhodnějšího a cenově přijatelného výzkumu vesmíru, uvádí agentura Xinhua.

Některé analýzy přirovnávají tento dopravní prostředek k americkému bezpilotnímu raketoplánu X-37B. Od roku 2011 uskutečnil tento vojenský miniraketoplán X-37B celkem šest dlouhodobých misí na oběžnou dráhu kolem Země.

Agentura Xinhua informovala již v roce 2017, že Čína připravuje vícenásobně použitelný dopravní prostředek, který bude vynášen na oběžnou dráhu raketou, a který bude přistávat horizontálně jako letadlo.

Čínská nosná raketa Long March-2F je určena pro vynášení pilotovaných kosmických lodí Shenzhou. Již dvanáctá loď s posádkou v pořadí by měla v roce 2021 zamířit k zárodku nově budované čínské vesmírné stanice tvarem připomínající ruský MIR.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasaspaceflight.com
[2] xinhuanet.com
[3] voanews.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Čínský raketoplán


4. vesmírný týden 2021

4. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 1. do 31. 1. 2021. Měsíc bude v úplňku. Většina planet je úhlově blízko Slunci. Večer je dobře vidět hlavně Mars. Ve vesmíru je více než 1000 družic Starlink. Jen tento týden jich bylo vyneseno 60 + 10 při rekordním startu Transporter-1, při němž bylo vypuštěno 143 družic. Kromě Falconů 9 hlavně se Starlinky se startu dočkaly i rakety startující z Číny a Nového Zélandu. Před 55 lety odstartovala k Měsíci Luna 9, která jako první měkce dosedla na jeho povrchu. Před 50 lety startovalo k Měsíci Apollo 14.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

konjunkcia jupitera a saturnu

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2020 získal snímek „Konjunkcia Jupitera a Saturnu“, jehož autorem je Martin Bažo   Konjunkce Jupitera a Saturnu. Tedy okamžik, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že se planety pohybují

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

zákryt hviezdy Mesiacom

zákryt hviezdy [[SAO] 93083 5.2mag] Mesiacom gif

Další informace »