Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První čínský znovupoužitelný raketoplán přistál po 2 dnech

První čínský znovupoužitelný raketoplán přistál po 2 dnech

Předpokládaný vzhled čínského vícenásobně použitelného dopravního prostředku

Čínská tisková agentura Xinhua oznámila 6. 9. 2020, že vícenásobně použitelný experimentální kosmický letoun se po dvoudenním letu po oběžné dráze úspěšně vrátil na Zemi a přistál na určeném místě v Číně. Agentura uvedla, že experiment byl zcela úspěšný a Čína tak dosáhla průlomu v použití technologie vícenásobného použití kosmických prostředků. Státní média nezveřejnila doposud žádné fotografie raketoplánu, jeho velikost a tvar nejsou známy. Raketoplán je předběžně označován jako Chongfu Shiyong Shiyan Hangtian Qi (CSSHQ), tj. vícenásobně použitelná kosmická loď.

Vícenásobně použitelný raketoplán vynesla na oběžnou dráhu 4. 9. 2020 nosná raketa Long March-2F/T, která startovala z kosmodromu Jiuquan Satellite Launch Center na severozápadě Číny. Experimentální raketoplán kroužil kolem Země po dráze ve vzdálenosti 332 až 348 kilometrů nad zemským povrchem, se sklonem dráhy 50,2°.

Let znamená důležitý průlom v našem vývoji vícenásobně použitelného raketoplánu, který dává naději mnohem výhodnějšího a cenově přijatelného výzkumu vesmíru, uvádí agentura Xinhua.

Některé analýzy přirovnávají tento dopravní prostředek k americkému bezpilotnímu raketoplánu X-37B. Od roku 2011 uskutečnil tento vojenský miniraketoplán X-37B celkem šest dlouhodobých misí na oběžnou dráhu kolem Země.

Agentura Xinhua informovala již v roce 2017, že Čína připravuje vícenásobně použitelný dopravní prostředek, který bude vynášen na oběžnou dráhu raketou, a který bude přistávat horizontálně jako letadlo.

Čínská nosná raketa Long March-2F je určena pro vynášení pilotovaných kosmických lodí Shenzhou. Již dvanáctá loď s posádkou v pořadí by měla v roce 2021 zamířit k zárodku nově budované čínské vesmírné stanice tvarem připomínající ruský MIR.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasaspaceflight.com
[2] xinhuanet.com
[3] voanews.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Čínský raketoplán


4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »