Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První čínský znovupoužitelný raketoplán přistál po 2 dnech

První čínský znovupoužitelný raketoplán přistál po 2 dnech

Předpokládaný vzhled čínského vícenásobně použitelného dopravního prostředku

Čínská tisková agentura Xinhua oznámila 6. 9. 2020, že vícenásobně použitelný experimentální kosmický letoun se po dvoudenním letu po oběžné dráze úspěšně vrátil na Zemi a přistál na určeném místě v Číně. Agentura uvedla, že experiment byl zcela úspěšný a Čína tak dosáhla průlomu v použití technologie vícenásobného použití kosmických prostředků. Státní média nezveřejnila doposud žádné fotografie raketoplánu, jeho velikost a tvar nejsou známy. Raketoplán je předběžně označován jako Chongfu Shiyong Shiyan Hangtian Qi (CSSHQ), tj. vícenásobně použitelná kosmická loď.

Vícenásobně použitelný raketoplán vynesla na oběžnou dráhu 4. 9. 2020 nosná raketa Long March-2F/T, která startovala z kosmodromu Jiuquan Satellite Launch Center na severozápadě Číny. Experimentální raketoplán kroužil kolem Země po dráze ve vzdálenosti 332 až 348 kilometrů nad zemským povrchem, se sklonem dráhy 50,2°.

Let znamená důležitý průlom v našem vývoji vícenásobně použitelného raketoplánu, který dává naději mnohem výhodnějšího a cenově přijatelného výzkumu vesmíru, uvádí agentura Xinhua.

Některé analýzy přirovnávají tento dopravní prostředek k americkému bezpilotnímu raketoplánu X-37B. Od roku 2011 uskutečnil tento vojenský miniraketoplán X-37B celkem šest dlouhodobých misí na oběžnou dráhu kolem Země.

Agentura Xinhua informovala již v roce 2017, že Čína připravuje vícenásobně použitelný dopravní prostředek, který bude vynášen na oběžnou dráhu raketou, a který bude přistávat horizontálně jako letadlo.

Čínská nosná raketa Long March-2F je určena pro vynášení pilotovaných kosmických lodí Shenzhou. Již dvanáctá loď s posádkou v pořadí by měla v roce 2021 zamířit k zárodku nově budované čínské vesmírné stanice tvarem připomínající ruský MIR.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasaspaceflight.com
[2] xinhuanet.com
[3] voanews.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Čínský raketoplán


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »