Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Program Czech Space Week 6. až 14. 11.

Program Czech Space Week 6. až 14. 11.

Czech Space Week 2020
Autor: Czech Space Week 2020

Czech Space Week v online prostoru! A za velké účasti programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo, který koordinuje Astronomický ústav AV ČR. Festival věnovaný kosmickým technologiím, kosmickému vzdělání i byznysu proběhne 6.–14. listopadu 2020 - bude to týden plný přednášek, panelových diskuzí a živých vysílání, pro dospělé i pro děti.

Přednášky:

 

9. 11. 2020 v 19:00–19:45 - Petr Brož, Geofyzikální ústav AV ČR:  Proč zkoumáme Mars?

10. 11. 2020 v 18:00–18:45 - Vít Lédl, Ústav fyziky plazmatu AV ČR - TOPTEC:  Optický systém koronografu Metis na sondě Solar Orbiter

11. 11. 2020 v 17:30–18:15 - Ivana Kolmašová, Ústav fyziky atmosféry AV ČR:  Stopování skřítků a dalších přízračných jevů objevujících se nad bouřkami

13. 11. 2020 v 18:00–18:45 - Jiří Svoboda, Astronomický ústav AV ČR:  Černé díry v hledáčku kosmických misí
 

Panelové diskuze:

11. 11. 2020 v 15:30–17:00 -  Život na Zemi a mimo ni, panelistou za Vesmír pro lidstvo bude Martin Ferus, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského

12. 11. 2020 v 15:30–17:00 -  Kosmická věda a průmysl kráčejí ruku v ruce, kde vystoupí Jan Souček, Ústav fyziky atmosféry AV ČR

13. 11. 2020 v 16:00–17:30 -  Proč nám nad hlavami krouží tolik družic?, které se účastní Josef Sebera, Astronomický ústav AV ČR
 

Pro děti

13. 11. 2020 v 9:00–9:30 - Pavel Suchan, Astronomicky ústav AV ČR:  Co mají hvězdárny a sovy společného? Potřebují tmu!

14. 11. 2020 v 13:00–17:00 - Jan Spratek, Hvězdárna a planetárium hl.m. Praha Planetum:  Vesmírní průzkumníci na Czech Space Weeku
 

Rozvoj spolupráce s průmyslem

11. 11. 2020 proběhne  Česko-britský B2B kosmický průmyslový den

12. 11. 2020 v 9:00–13:00 -  konference Gate2Space
 

 
Více z programu Czech Space Week a odkaz na živé vysílání naleznete na webových stránkách akce https://czechspaceweek.com/.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Czech Space Week


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »