Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Marsovské vozítko Perseverance startuje

Marsovské vozítko Perseverance startuje

Marsovský rover roku 2020, Perseverance
Autor: NASA

Po mnoho let jsme o něm slýchali jako o misi Mars Rover 2020 a naštěstí se podařilo dvacítku v názvu podržet a dočkali jsme se startu. Vozítko bylo mezitím pojmenováno Perseverance („Vytrvalost“). Ačkoli jde už o třetí start k Rudé planetě po arabské misi al-Amal („Naděje“) a čínské Tianwen-1 („Nebeské otázky“), jedná se jistě o nejočekávanější start letošního roku. Rover má totiž podobné parametry, jako Curiosity, která studuje povrch Marsu od roku 2012 a tak velký robot má potenciál nám přinést mnoho zajímavých poznatků. A v případě Perseverance o tom není pochyb. Má se pokusit najít stopy případného dávného života a nasbírat vzorky, které by měly být následně dopraveny na Zemi.

V repertoáru letošních startů nám asi nejvíc chybí evropská mise ExoMars, která byla odložena o dva roky (už podruhé). Nezbývá nám, než si přát, aby se dařilo všem letošním sondám, a k úspěchu té třetí jsme už velmi blízko. Start je v plánu 30. července ve 13:50 našeho času a předpověď počasí zatím dává startu zelenou (80 % dobrého počasí). Sondu má vynést raketa Atlas V ve verzi 541 (tedy s 5m aerodynamickým krytem, čtyřmi přídavnými motory na tuhé pohonné látky a jedním urychlovacím stupněm Centaur). Ačkoli je solidní šance, že start proběhne už dnes odpoledne, může dojít k odkladu pro technické problémy nebo z důvodu počasí. Startovní okno k Marsu proto trvá až do 15. srpna.

Raketa Atlas V ve verzi 541 pro marsovské rovery Curiosity a Perseverance. Vidíme červený centrální stupeň a čtyři bílé urychlovací bloky na tuhé palivo. Nahoře je pod 5 metrů širokým aerodynamickým krytem schován horní stupeň Centaur a samotný rover je zde vidět  sbalený jako oranžový kužel na válcovém přeletovém stupni. Autor: ULA
Raketa Atlas V ve verzi 541 pro marsovské rovery Curiosity a Perseverance. Vidíme červený centrální stupeň a čtyři bílé urychlovací bloky na tuhé palivo. Nahoře je pod 5 metrů širokým aerodynamickým krytem schován horní stupeň Centaur a samotný rover je zde vidět sbalený jako oranžový kužel na válcovém přeletovém stupni.
Autor: ULA

Jméno Perseverance bylo vybráno dle jednoho z mnoha návrhů. Vítězný podal student sedmého ročníku střední školy ve Virginii v USA. Jeho esej na téma „Pojmenuj rover“ získala na 28 000 hlasů. S překladem do češtiny může být problém. Můžeme to slovo chápat jako vytrvalost, ale též jako doslova houževnatostúpornost. Jméno navazuje na dlouho řadu návrhů přijatých od studentů počínaje rokem 1997, kdy šlo o vozítko Sojourner, přes vozítka Spirit a Opportunity, která přistála v roce 2004 až po Curiosity, která pracuje na povrchu Marsu od roku 2012 dodnes.

Marsovská helikoptéra, dron, který by měl létat na Marsu v rámci mise vozítka Perseverance Autor: NASA
Marsovská helikoptéra, dron, který by měl létat na Marsu v rámci mise vozítka Perseverance
Autor: NASA
Zajímavým doplňkem mise je testovací dron – marsovská helikoptéra – který je přimontován na břiše vozítka. V plánu je především vyzkoušet, zda je schopen několikrát popoletět, ale budoucí mise by z případného úspěchu mohly čerpat a získat tak chytrého průzkumníka okolí.

Jestliže půjde vše podle plánu, k přistání na Marsu by mělo dojít 18. února 2021 a jako místo přistání byl vybrán kráter Jezero. V tomto místě v minulosti jezero bylo, ale název jinak odkazuje na město v Bosně a Hercegovině. Jedná se tedy o jeden ze slovanských jazyků a proto i název se píše stejně, jako v češtině. Na Marsu jsou i útvary pojmenované Cheb, Tábor nebo „Moravské údolí“.

Mise vozítka je v základu plánovaná na jeden marsovský rok (687 solů), tedy asi dva pozemské roky, ale všichni jistě věříme, že vydrží po mnoho pozemských let a snad i mnohem více než deset. Nejdřív ale musí odstartovat a přistát a to nebude jednoduchý úkol. Držme palce, ať se vše podaří.

Veškeré podrobnosti nabízí anglicky Launch Press Kit. Podrobně misi dlouhodobě popisují články na serveru Kosmonautix.cz, kde najdete i odkaz na Živě a česky komentovaný přenos startu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA, Mars 2020



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Perseverance, Mars Rover 2020


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »