Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Marsovské vozítko Perseverance startuje

Marsovské vozítko Perseverance startuje

Marsovský rover roku 2020, Perseverance
Autor: NASA

Po mnoho let jsme o něm slýchali jako o misi Mars Rover 2020 a naštěstí se podařilo dvacítku v názvu podržet a dočkali jsme se startu. Vozítko bylo mezitím pojmenováno Perseverance („Vytrvalost“). Ačkoli jde už o třetí start k Rudé planetě po arabské misi al-Amal („Naděje“) a čínské Tianwen-1 („Nebeské otázky“), jedná se jistě o nejočekávanější start letošního roku. Rover má totiž podobné parametry, jako Curiosity, která studuje povrch Marsu od roku 2012 a tak velký robot má potenciál nám přinést mnoho zajímavých poznatků. A v případě Perseverance o tom není pochyb. Má se pokusit najít stopy případného dávného života a nasbírat vzorky, které by měly být následně dopraveny na Zemi.

V repertoáru letošních startů nám asi nejvíc chybí evropská mise ExoMars, která byla odložena o dva roky (už podruhé). Nezbývá nám, než si přát, aby se dařilo všem letošním sondám, a k úspěchu té třetí jsme už velmi blízko. Start je v plánu 30. července ve 13:50 našeho času a předpověď počasí zatím dává startu zelenou (80 % dobrého počasí). Sondu má vynést raketa Atlas V ve verzi 541 (tedy s 5m aerodynamickým krytem, čtyřmi přídavnými motory na tuhé pohonné látky a jedním urychlovacím stupněm Centaur). Ačkoli je solidní šance, že start proběhne už dnes odpoledne, může dojít k odkladu pro technické problémy nebo z důvodu počasí. Startovní okno k Marsu proto trvá až do 15. srpna.

Raketa Atlas V ve verzi 541 pro marsovské rovery Curiosity a Perseverance. Vidíme červený centrální stupeň a čtyři bílé urychlovací bloky na tuhé palivo. Nahoře je pod 5 metrů širokým aerodynamickým krytem schován horní stupeň Centaur a samotný rover je zde vidět  sbalený jako oranžový kužel na válcovém přeletovém stupni. Autor: ULA
Raketa Atlas V ve verzi 541 pro marsovské rovery Curiosity a Perseverance. Vidíme červený centrální stupeň a čtyři bílé urychlovací bloky na tuhé palivo. Nahoře je pod 5 metrů širokým aerodynamickým krytem schován horní stupeň Centaur a samotný rover je zde vidět sbalený jako oranžový kužel na válcovém přeletovém stupni.
Autor: ULA

Jméno Perseverance bylo vybráno dle jednoho z mnoha návrhů. Vítězný podal student sedmého ročníku střední školy ve Virginii v USA. Jeho esej na téma „Pojmenuj rover“ získala na 28 000 hlasů. S překladem do češtiny může být problém. Můžeme to slovo chápat jako vytrvalost, ale též jako doslova houževnatostúpornost. Jméno navazuje na dlouho řadu návrhů přijatých od studentů počínaje rokem 1997, kdy šlo o vozítko Sojourner, přes vozítka Spirit a Opportunity, která přistála v roce 2004 až po Curiosity, která pracuje na povrchu Marsu od roku 2012 dodnes.

Marsovská helikoptéra, dron, který by měl létat na Marsu v rámci mise vozítka Perseverance Autor: NASA
Marsovská helikoptéra, dron, který by měl létat na Marsu v rámci mise vozítka Perseverance
Autor: NASA
Zajímavým doplňkem mise je testovací dron – marsovská helikoptéra – který je přimontován na břiše vozítka. V plánu je především vyzkoušet, zda je schopen několikrát popoletět, ale budoucí mise by z případného úspěchu mohly čerpat a získat tak chytrého průzkumníka okolí.

Jestliže půjde vše podle plánu, k přistání na Marsu by mělo dojít 18. února 2021 a jako místo přistání byl vybrán kráter Jezero. V tomto místě v minulosti jezero bylo, ale název jinak odkazuje na město v Bosně a Hercegovině. Jedná se tedy o jeden ze slovanských jazyků a proto i název se píše stejně, jako v češtině. Na Marsu jsou i útvary pojmenované Cheb, Tábor nebo „Moravské údolí“.

Mise vozítka je v základu plánovaná na jeden marsovský rok (687 solů), tedy asi dva pozemské roky, ale všichni jistě věříme, že vydrží po mnoho pozemských let a snad i mnohem více než deset. Nejdřív ale musí odstartovat a přistát a to nebude jednoduchý úkol. Držme palce, ať se vše podaří.

Veškeré podrobnosti nabízí anglicky Launch Press Kit. Podrobně misi dlouhodobě popisují články na serveru Kosmonautix.cz, kde najdete i odkaz na Živě a česky komentovaný přenos startu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA, Mars 2020



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Perseverance, Mars Rover 2020


37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 7293 Helix

Slimák alebo NGC 7293 alebo Helix je najbližšia a súčasne aj najjasnejšia planetárna hmlovina, ktorá sa nachádza v súhvezdí Vodnár. Patrí medzi najznámejšie planetárne hmloviny. Hmlovina Slimák je od Zeme vzdialená približne 650 svetelných rokov. Vznikla asi pre 25 000 rokmi a rozpína sa rýchlosťou 24 km/s. Vďaka svojej jasnosti 7,3 magnitúdy a priemeru približne 15 oblúkových minút je ľahko pozorovateľná pomocou ďalekohľadu (binokuláru). Je tiež veľmi vďačným objektom amatérskych pozorovaní. Je to naša najbližšia a súčasne (napriek NGC označeniu) najjasnejšia planetárna hmlovina na oblohe. Je to tiež najrozľahlejšia hmlovinou na oblohe, ale to je skôr nevýhoda, pretože to znamená, že napriek veľkej celkovej magnitúde má malú plošnú jasnosť. Z tohto dôvodu ju neobjavil Herschel a nie je zaznamenaná ani v Messierovom katalógu. Jej skutočný priemer je asi 1,5 svetelného roka a vznikla asi pred 25 000 rokmi odhodením horných vrstiev atmosféry materskej hviezdy. Jadro hviezdy sa zmenilo na bieleho trpaslíka s povrchovou teplotou 130 000 °C a zdanlivou jasnosťou 13,3 mag. V dôsledku vysokej teploty je jeho žiarenie prevažne ultrafialové a možno ho vidieť len silným ďalekohľadom. Biely trpaslík osvetľuje svoje odvrhnuté obálky, samotnú hmlovinu, ktorá sa rozpína rýchlosťou 24 km/s. Kedysi bola táto hmlovina hviezdou podobnou nášmu Slnku – pohľad do hmloviny Helix nám odkrýva našu veľmi vzdialenú budúcnosť. V tejto hmlovine, ale aj v mnohých iných, sa nachádzajú podivuhodné útvary nazývané kometárne uzly. Boli prvýkrát pozorované v roku 1996 práve v hmlovine Slimák. Vzhľadom pripomínajú kométy, ale sú neporovnateľne väčších rozmerov. Iba samotné ich hlavy dosahujú dvakrát väčší rozmer ako má slnečná sústava. Chvosty smerujúce radiálne od centrálnej hviezdy sú až 100-krát dlhšie ako priemer Slnečnej sústavy. Rozpínajú sa rýchlosťou 10 km/s. Hoci so skutočnými kométami nemajú nič spoločné, možno aspoň časť ich hmoty pochádza z Oortovho oblaku komét materskej hviezdy, ktorý sa v záverečnej etape jej vývoja vyparil. Tieto podivuhodné útvary pravdepodobne vznikli prienikom horúcejšej obálky vyvrhnutej materskou hviezdou neskôr s chladnejšou, skôr vyvrhnutou obálkou. Pri strete sa obálky rozpadli na fragmenty a utvorili útvary podobné kométam. Nie je vylúčené, že prachové častice kometárnych uzlov sa postupne zlepia a utvoria kompaktné ľadové telesá podobné Plutu. Je to snímok, ktorý bol naozajstnou výzvou. Táto hmlovina je v našej geografickej polohe extrémne nízko nad obzorom. To malo za následok veľké problémy s ostrením, pointáciu a svetelným smogom. Kvôli tomu som takmer 2/3 záberov musel vyhodiť. Som rád že sa to aspoň ako-tak podarilo.... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader MPCC Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filte, Hutech IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 159x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 79x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 66x360 sec. + 39x600sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 450 flats, master darks, master darkflats 20.7. až 9.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »