Skoro jeden a půl roku, od konce léta 2021, sbíral nejdokonalejší planetární rover všech dob vědecky zvláště zajímavé vzorky marťanské půdy. Každý z nich byl přitom odebrán v páru, jeden pro uložení na povrch a jeden pro uložení uvnitř roveru a budoucí předání speciálnímu landeru. Od konce loňského roku probíhal proces odhazování vzorků na určené místo na povrchu planety. Uplynulou neděli došlo k vyložení posledního, desátého vzorku.
V kalifornské Monrovii probíhá třídenní kongres vědců, jenž má za úkol zpřesnit, které cíle na povrchu Marsu se dostanou do nejužšího výběru pro místo přistání chystaného amerického roveru plánovaného zatím na rok 2020. Mezi nejžhavějšími kandidáty nyní zůstávají Mawrth Vallis, kde by měla být v minulosti hydrotermální aktivita (horké podzemní prameny), dále známý kráter Eberswalde s říční deltou. Ještě výše v seznamu se nyní zdá být severovýchodní část Syrtis, nejznámějšího tmavého albedového útvaru, kde měla v minulosti též probíhat hydrotermální aktivita. No, a nejnadějnějším kandidátem se momentálně jeví kráter s pěkným, slovansky znějícím názvem Jezero. Ne náhodou, neboť v minulosti sem ústily vodní kanály a je zde patrná výrazná delta. Kráter Jezero leží poblíž Syrtis a splňuje téměř dokonale všechny podmínky, které mise Mars Rover 2020 potřebuje. Geologicky je navíc velmi pestrý.
Lidé jsou už po staletí fascinováni myšlenkou možnosti života na Marsu. V 19. století dokonce italský astronom Giovanni Schiaparelli ohlásil objev spletité sítě kanálů, které tam podle některých postavili zdejší obyvatelé snažící se přepravovat vodu z polárních čepiček do rovníkových oblastí. Moderní výzkumy však prokázaly, že se na povrchu Marsu žádná kapalná voda nenachází, a ony „kanály“ tak byly pouhou optickou iluzí vyvolanou buď prachovými proudy zformovanými při velkých prachových bouřích, nebo obrovskými údolími a planinami, které ale nebyly kvůli soudobé pozorovací technice dobře rozeznatelné. Přesto další výzkumy ukázaly, že se na povrchu rudé planety před několika miliardami let skutečně nacházely ohromné oceány vody a že se část této vody uchovala do dneška v podzemních jezerech, a tak otázka života na Marsu znovu oživla. Nové stopy navíc přinesl i rover Perseverance.
V tomto článku se vrátíme k dalšímu ohlédnutí, které publikovala Emily Lakdawalla na blogu The Planetary Society. Tentokrát jde o velmi zajímavý pohled dovnitř schvalovacího procesu součástí připravovaného vozítka, které má být vysláno k Marsu v roce 2020. Emily je totiž tentokrát více vtažena do vývoje barevných kamer tohoto roveru, protože je v širším týmu vývoje kamer jako zástupce médií a propagace ve vzdělávání.
Ve středu 27. července zástupci NASA a ESA uspořádali společnou telekonferenci, kde veřejnost informovali o aktualitách kolem jednoho z nejambicióznějších projektů v historii – misi Mars Sample Return (MSR), jejímž úkolem je přivézt první vzorky z Marsu na Zemi. Navíc vzorky vědecky cenné, jelikož budou velmi dobře předvybrané vozítkem Perseverance. Celý projekt se skládá z několika komplexních misí a aktuální telekonference přinesla řadu zásadních upřesnění a také změn.
Americké vozítko Perseverance úspěšně odebralo první dva vzorky marsovských hornin a vědci již začínají získávat cenný pohled na celou oblast. Poté, co se 6. září podařilo odebrat první vzorek pojmenovaný Montdenier, se 8. září podařil druhý odběr ze stejného kamene – tento vzorek dostal označení Montagnac. U obou vzorků proběhla analýza a společně se znalostmi získanými u prvního neúspěšného odběru může vědecký tým začít skládat časovou osu historie této oblasti, která byla ovlivněna vulkanickou činností, ale také v ní najdeme období trvalé přítomnosti vody.
Na úvodním snímku není příliš mnoho k vidění. Přesto ukrývá unikátní vzorek marsovské horniny. Jde o první úspěšně odebraný vzorek, tzv. jádrový vrt, který se podařilo navrtat vozítku Perseverance. To přistálo na Marsu v únoru 2021 a trvalo tedy asi půl roku, než byla vybrána zajímavá lokalita k odběru vzorků, a navíc se podařil až druhý pokus o odběr. Článek byl 10. září aktualizován o informace o druhém odběru z téhož kamene.
Tentokrát se ponoříme pod horizont události černé díry a rozebereme největší výzvu současného výzkumu - kombinaci částicové a gravitační teorie. V novinkách vzpomene na nedávno zesnulého Michaela Collinse, třetího člena posádky Apollo 11 a probereme novinky v průzkumu Sluneční soustavy.
Ve čtvrtek 18. února v podvečer můžete sledovat komentovaný přenos od planety Mars. V té době zde přistane, nebo se také možná rozbije na padrť, sonda Perseverance. V případě úspěšného manévru bude pátrat po stopách živých organismů a také sbírat vzorky hornin, které v budoucnosti přivezeme do pozemských laboratoří. Na YouTube Hvězdárny a planetária Brno budou vašimi průvodci Tomáš Přibyl a Dušan Majer.
Po sondách Al Amal (Spojené arabské emiráty) a Tianwen-1 (Čína), které se na oběžné dráze kolem Rudé planety usadily minulý týden, se chystá u Marsu ve čtvrtek 18. února 2021 další velká podívaná. Tou bude přílet a přistání velkého amerického průzkumného robota Perseverance. Americký stroj nebude parkovat na oběžné dráze Marsu, ale přímo z přeletové trajektorie provede mimořádně složitý přistávací manévr. Ten bude trvat sedm minut a pro náročnost je často nazýván „Sedm minut hrůzy“! Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 272 z 16. 2. 2021
Na vesmírné dálnici mezi planetami Země a Mars je v těchto chvílích neobvykle živo. Startovací okno, které se k Rudé planetě otevřelo v létě loňského roku, využily hned tři státy k vyslání svých vědeckých misí. Spojené arabské emiráty vyslaly sondu Hope, Čína Tianwen-1 a USA Perseverance. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 271 z 8. 2. 2021
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
