Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Přímý přenos z Marsu

Přímý přenos z Marsu

Ve čtvrtek 18. února v podvečer můžete sledovat komentovaný přenos od planety Mars. V té době zde přistane, nebo se také možná rozbije na padrť, sonda Perseverance. V případě úspěšného manévru bude pátrat po stopách živých organismů a také sbírat vzorky hornin, které v budoucnosti přivezeme do pozemských laboratoří. Na YouTube Hvězdárny a planetária Brno budou vašimi průvodci Tomáš Přibyl a Dušan Majer.

„Přistání na Marsu bývá označováno jako sedm minut hrůzy,“ vysvětluje kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně Tomáš Přibyl. „Sonda musí v reálném čase zpracovávat obrovské množství dat, správně reagovat na očekávané i neočekávané situace a nemůže spoléhat na pomoc ze Země. Signál z Marsu na Zemi totiž příští týden poletí jedním směrem 11 minut 22 sekund.

„Pokud se náročné přistání podaří, čeká nás mimořádná mise," dodává Dušan Majer, šéfredaktor blogu Kosmonautix. „Perseverance je nejdokonalejší průzkumná laboratoř, jakou lidstvo vyslalo na Mars. Je fascinující hned z několika úhlů pohledu - má pátrat po stopách dávného života, je to první článek řetězce evropských a amerických misí, které mají na Zemi dopravit vzorky z Marsu a také s sebou nese technologický demonstrátor vrtulníku, který se vůbec poprvé pokusí létat v atmosféře rudé planety.

Přenos začíná ve čtvrtek 18. února 2021 v 19.30 na YouTube Hvězdárny a planetária Brno. Kromě zasvěceného komentáře právě probíhajících událostí v atmosféře a snad i na povrchu sousední planety, vám představíme rover Perseverance a vrtulník Ingenuity.

Samozřejmostí bude detailní popis celého manévru, pokud bude čas, povídání o současných Marsovských výpravách i těch, co se teprve chystají a samozřejmě lavina aktuálních informací, zajímavostí a perliček.

 

  • Rover Perseverance (Vytrvalost) bude shromažďovat vzorky hornin, které mají být v příští dekádě společnou americko-evropskou výpravou dopravené na Zemi.
  • Přistání je nesmírně komplikovanou záležitostí, sonda musí během sedmi minut snížit rychlost z 5,4 km/s na nulu. Nejprve použije tepelný štít, kterým bude brzdit o atmosféru, pak padák, nakonec raketové motory.
  • Šestikolové vozidlo o hmotnosti 1 025 kg, jinak nejtěžší zařízení, kdy vyslané na Mars, s sebou veze malý vrtulník Ingenuity (Vynalézavost). Ten má absolvovat až pět samostatných letů.
  • Náklady na misi jsou 2,4 miliardy amerických dolarů, dalších 300 milionů má stát provoz roveru po dobu plánované životnosti (dva roky). Tedy přes 50 miliard českých korun (plus dalších 6 miliard na provoz).
  • Sonda nese celkem 25 kamer: více než jakákoliv jiná mise v historii.

Dušan Majer i Tomáš Přibyl jsou předními českými odborníky na kosmonautiku. Dušan je šéfredaktorem úspěšného českého blogu o kosmonautice – kosmonautix.cz, který byl v roce 2012 na přehlídce AFO označen za nejlepší Blog popularizující vědu. Je také autorem pořadu Vesmírné výzvy. Tomáš publikoval několik tisíc článků v novinách a časopisech, připravil nebo se podílel na několika výstavách, uspořádal stovky přednášek pro veřejnost, jeho hlas pravidelně zní na rádiových vlnách. Je kurátorem letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně.

Na přímém přenosu z Marsu se podílí Technické muzeum v Brně, blog kosmonautix.cz a VISUALOVE.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Perseverance, Hvězdárna a planetárium Brno


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »