Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Přímý přenos z Marsu

Přímý přenos z Marsu

Ve čtvrtek 18. února v podvečer můžete sledovat komentovaný přenos od planety Mars. V té době zde přistane, nebo se také možná rozbije na padrť, sonda Perseverance. V případě úspěšného manévru bude pátrat po stopách živých organismů a také sbírat vzorky hornin, které v budoucnosti přivezeme do pozemských laboratoří. Na YouTube Hvězdárny a planetária Brno budou vašimi průvodci Tomáš Přibyl a Dušan Majer.

„Přistání na Marsu bývá označováno jako sedm minut hrůzy,“ vysvětluje kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně Tomáš Přibyl. „Sonda musí v reálném čase zpracovávat obrovské množství dat, správně reagovat na očekávané i neočekávané situace a nemůže spoléhat na pomoc ze Země. Signál z Marsu na Zemi totiž příští týden poletí jedním směrem 11 minut 22 sekund.

„Pokud se náročné přistání podaří, čeká nás mimořádná mise," dodává Dušan Majer, šéfredaktor blogu Kosmonautix. „Perseverance je nejdokonalejší průzkumná laboratoř, jakou lidstvo vyslalo na Mars. Je fascinující hned z několika úhlů pohledu - má pátrat po stopách dávného života, je to první článek řetězce evropských a amerických misí, které mají na Zemi dopravit vzorky z Marsu a také s sebou nese technologický demonstrátor vrtulníku, který se vůbec poprvé pokusí létat v atmosféře rudé planety.

Přenos začíná ve čtvrtek 18. února 2021 v 19.30 na YouTube Hvězdárny a planetária Brno. Kromě zasvěceného komentáře právě probíhajících událostí v atmosféře a snad i na povrchu sousední planety, vám představíme rover Perseverance a vrtulník Ingenuity.

Samozřejmostí bude detailní popis celého manévru, pokud bude čas, povídání o současných Marsovských výpravách i těch, co se teprve chystají a samozřejmě lavina aktuálních informací, zajímavostí a perliček.

 

  • Rover Perseverance (Vytrvalost) bude shromažďovat vzorky hornin, které mají být v příští dekádě společnou americko-evropskou výpravou dopravené na Zemi.
  • Přistání je nesmírně komplikovanou záležitostí, sonda musí během sedmi minut snížit rychlost z 5,4 km/s na nulu. Nejprve použije tepelný štít, kterým bude brzdit o atmosféru, pak padák, nakonec raketové motory.
  • Šestikolové vozidlo o hmotnosti 1 025 kg, jinak nejtěžší zařízení, kdy vyslané na Mars, s sebou veze malý vrtulník Ingenuity (Vynalézavost). Ten má absolvovat až pět samostatných letů.
  • Náklady na misi jsou 2,4 miliardy amerických dolarů, dalších 300 milionů má stát provoz roveru po dobu plánované životnosti (dva roky). Tedy přes 50 miliard českých korun (plus dalších 6 miliard na provoz).
  • Sonda nese celkem 25 kamer: více než jakákoliv jiná mise v historii.

Dušan Majer i Tomáš Přibyl jsou předními českými odborníky na kosmonautiku. Dušan je šéfredaktorem úspěšného českého blogu o kosmonautice – kosmonautix.cz, který byl v roce 2012 na přehlídce AFO označen za nejlepší Blog popularizující vědu. Je také autorem pořadu Vesmírné výzvy. Tomáš publikoval několik tisíc článků v novinách a časopisech, připravil nebo se podílel na několika výstavách, uspořádal stovky přednášek pro veřejnost, jeho hlas pravidelně zní na rádiových vlnách. Je kurátorem letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně.

Na přímém přenosu z Marsu se podílí Technické muzeum v Brně, blog kosmonautix.cz a VISUALOVE.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Perseverance, Hvězdárna a planetárium Brno


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »