Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Přímý přenos z Marsu

Přímý přenos z Marsu

Ve čtvrtek 18. února v podvečer můžete sledovat komentovaný přenos od planety Mars. V té době zde přistane, nebo se také možná rozbije na padrť, sonda Perseverance. V případě úspěšného manévru bude pátrat po stopách živých organismů a také sbírat vzorky hornin, které v budoucnosti přivezeme do pozemských laboratoří. Na YouTube Hvězdárny a planetária Brno budou vašimi průvodci Tomáš Přibyl a Dušan Majer.

„Přistání na Marsu bývá označováno jako sedm minut hrůzy,“ vysvětluje kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně Tomáš Přibyl. „Sonda musí v reálném čase zpracovávat obrovské množství dat, správně reagovat na očekávané i neočekávané situace a nemůže spoléhat na pomoc ze Země. Signál z Marsu na Zemi totiž příští týden poletí jedním směrem 11 minut 22 sekund.

„Pokud se náročné přistání podaří, čeká nás mimořádná mise," dodává Dušan Majer, šéfredaktor blogu Kosmonautix. „Perseverance je nejdokonalejší průzkumná laboratoř, jakou lidstvo vyslalo na Mars. Je fascinující hned z několika úhlů pohledu - má pátrat po stopách dávného života, je to první článek řetězce evropských a amerických misí, které mají na Zemi dopravit vzorky z Marsu a také s sebou nese technologický demonstrátor vrtulníku, který se vůbec poprvé pokusí létat v atmosféře rudé planety.

Přenos začíná ve čtvrtek 18. února 2021 v 19.30 na YouTube Hvězdárny a planetária Brno. Kromě zasvěceného komentáře právě probíhajících událostí v atmosféře a snad i na povrchu sousední planety, vám představíme rover Perseverance a vrtulník Ingenuity.

Samozřejmostí bude detailní popis celého manévru, pokud bude čas, povídání o současných Marsovských výpravách i těch, co se teprve chystají a samozřejmě lavina aktuálních informací, zajímavostí a perliček.

 

  • Rover Perseverance (Vytrvalost) bude shromažďovat vzorky hornin, které mají být v příští dekádě společnou americko-evropskou výpravou dopravené na Zemi.
  • Přistání je nesmírně komplikovanou záležitostí, sonda musí během sedmi minut snížit rychlost z 5,4 km/s na nulu. Nejprve použije tepelný štít, kterým bude brzdit o atmosféru, pak padák, nakonec raketové motory.
  • Šestikolové vozidlo o hmotnosti 1 025 kg, jinak nejtěžší zařízení, kdy vyslané na Mars, s sebou veze malý vrtulník Ingenuity (Vynalézavost). Ten má absolvovat až pět samostatných letů.
  • Náklady na misi jsou 2,4 miliardy amerických dolarů, dalších 300 milionů má stát provoz roveru po dobu plánované životnosti (dva roky). Tedy přes 50 miliard českých korun (plus dalších 6 miliard na provoz).
  • Sonda nese celkem 25 kamer: více než jakákoliv jiná mise v historii.

Dušan Majer i Tomáš Přibyl jsou předními českými odborníky na kosmonautiku. Dušan je šéfredaktorem úspěšného českého blogu o kosmonautice – kosmonautix.cz, který byl v roce 2012 na přehlídce AFO označen za nejlepší Blog popularizující vědu. Je také autorem pořadu Vesmírné výzvy. Tomáš publikoval několik tisíc článků v novinách a časopisech, připravil nebo se podílel na několika výstavách, uspořádal stovky přednášek pro veřejnost, jeho hlas pravidelně zní na rádiových vlnách. Je kurátorem letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně.

Na přímém přenosu z Marsu se podílí Technické muzeum v Brně, blog kosmonautix.cz a VISUALOVE.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Perseverance, Hvězdárna a planetárium Brno


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »